Inflace v říjnu dočasně klesla na 2,4 %

Česká meziroční inflace v říjnu klesla ze zářijových 2,5 % na 2,4 %. Skončila tak mírně pod tržním konsensem čítajícím 2,5 %. Oproti našemu odhadu i prognóze ČNB byla naopak o desetinu vyšší.

Potraviny meziměsíčně zdražily, což bylo hlavním důvodem o něco vyšší inflace, než jakou jsme očekávali. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,6 % a stejnou dynamiku vykázaly i ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků. My jsme pro celou skupinu potravin včetně všech nápojů a tabákových výrobků pro říjen odhadovali mírnější meziměsíční nárůst o 0,2 %. Silnější cenová dynamika může indikovat postupný průsak vyšších nákladů na pohonné hmoty a slabší zemědělské úrody v letošním roce kvůli vysokým teplotám a výraznému suchu. Ceny zemědělských a potravinářských výrobců rostly již v září. Navzdory mírnému meziměsíčnímu zdražení zůstaly potraviny a nealkoholické nápoje meziročně levnější o 4 %.

Pohonné hmoty mírně zlevnily, zatímco ceny energií pro domácnosti stagnovaly. Ceny pohonných hmot v říjnu meziměsíčně klesly v průměru o 1,5 %, k čemuž přispělo opětovné snížení spotřební daně na naftu. Podle ČSÚ toto vládní opatření snížilo inflaci o 0,09 pb. Oproti loňskému roku ale byla paliva stále o zhruba třetinu dražší. Ceny elektřiny a tepla pro domácnosti v říjnu meziměsíčně stagnovaly, zatímco plyn jen nepatrně zlevnil o 0,1 %. V nákladech domácností na energie se tedy prozatím neprojevilo výrazné zdražení elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích. Regulované ceny v říjnu v souhrnu vzrostly meziměsíčně o 0,1 % a meziročně byly o 0,8 % nižší. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že řada domácností má ceny zafixované. To by mělo průsak energetického šoku do spotřebitelských cen omezovat i nadále, přestože dodavatelé energií již ceny začali postupně zvyšovat.

Jádrová inflace v říjnu zůstala v meziročním vyjádření beze změny na 3,1 % a stále se tak nacházela mírně nad horní hranou tolerančního pásma ČNB. Zatímco tento vývoj odpovídal našemu odhadu, ve srovnání s prognózou ČNB byla jádrová inflace v říjnu nižší, neboť ta očekávala 3,2 % y/y. Beze změny oproti září podle našeho odhadu v podstatě zůstala i sezonně očištěná meziměsíční dynamika jádrových cen, která se v říjnu nacházela nepatrně pod 0,3 %. Její tříměsíční klouzavý průměr potom v anualizovaném vyjádření mírně klesl z 3,3 % v září na 3,2 % v říjnu. Stejně tak i meziroční růst cen služeb jen nepatrně zvolnil z 4,6 % na 4,5 %. Třetí měsíc v řadě došlo ke zpomalení meziročního růstu imputovaného nájemného, a to ze zářijových 5,1 % na 4,6 % v říjnu. Kromě oslabování dynamiky cen nemovitostí působila i vyšší srovnávací základna. Naopak meziroční růst skutečně placeného nájemného zrychlil z 6,1 % na 6,4 %. Zatímco meziroční jádrová inflace zůstala beze změny, bez obou složek nájemného podle našeho odhadu pokračoval její růst ze zářijových 2,2 % na 2,4 % y/y. Očekáváme, že dynamika cen jádrového zboží bude postupně sílit v důsledku vyšších výrobních a dopravních nákladů. Vliv může mít i nedostatek elektronických součástek v důsledku boomu AI, jak již ukázala data za září, kdy došlo k významnému zdražení mobilních telefonů, počítačů, notebooků a tabletů. Ceny v tuzemském zpracovatelském průmyslu byly v září meziročně vyšší o 5,3 %.

Říjnový pokles meziroční inflace byl pravděpodobně pouze dočasný a v dalších měsících dojde k obnovení jejího růstu. Pokles inflace v říjnu totiž do velké míry souvisel s efektem vyšší statistické základny u cen potravin. Ceny potravin včetně všech nápojů a tabákových výrobků totiž loni v říjnu vykázaly ještě silnější meziměsíční růst o 1,1 %, který byl však hned v listopadu korigován poklesem o 0,9 %.

Za růstem inflace v dalších měsících budou stát zejména dražší potraviny, energie a pohonné hmoty. Průsak negativních důsledků konfliktu na Blízkém východě a nižší zemědělské úrody podle naší prognózy přispěje k postupnému zvyšování meziroční inflace, a to až do února, kdy by měla dosáhnout svého vrcholu mírně pod 4 % a následně se začít opět snižovat. Zatímco pro letošní rok odhadujeme inflaci v průměru na 2,1 %, pro příští rok očekáváme její nárůst na 3,0 %.

Autor: Martin Gürtler