Silnější euro pomohlo české koruně

Společné evropské měně se dnes dařilo. Roli sehrál zlepšující se úrokový diferenciál, když dolarové sazby dnes klesaly rychleji, než tomu bylo u těch evropských. Zřejmě se jednalo o reakci na zprávy z Iránu. Americký prezident se snaží o ukončení války, a to i třeba za cenu že Hormuzský průliv nebude úplně otevřen. Euro tak během evropské seance zhodnotilo o zhruba půl centu, když se kurz posunul nad hladinu 1,150 USD/EUR.

Euro dnes posílilo navzdory tomu, že předběžná data březnové inflace v eurozóně skončila o desetinu pod tržním očekáváním. Inflace v březnu vzrostla pouze kvůli energiím, zatímco cenová dynamika u ostatních složek dále slábla. Celková inflace se zvýšila na 2,5 % y/y, když ceny energií prudce vzrostly na 4,9 %, což samo o sobě vysvětluje celý březnový nárůst. Jádrová inflace naopak mírně klesla na 2,3 % a zpomalil jak růst cen služeb, tak průmyslového zboží a potravin. Vývoj tak jasně ukazuje, že je zatím příliš brzy na to, aby se vyšší energetické náklady přelily do dalších cenových okruhů. Výhled ale zůstává nejistý – probíhající energetický šok a jeho druhotné dopady mohou držet inflaci poblíž 4 % po většinu roku 2026, zejména pokud napjaté trhy práce umožní firmám i zaměstnancům částečně kompenzovat ztrátu reálných příjmů kvůli dražším energiím.

Posílení eura na globálním trhu pomohlo i středoevropským měnám – polskému zlotému a české koruně; naopak maďarský forint dnes lehce ztrácel. Zatímco první ranní kotace na české koruně se nacházely u 24,55 CZK/EUR, odpoledne se koruna krátce dostala i pod 24,50 CZK/EUR.

Z domova jsme se dnes dočkali finálních čísel národních účtů za Q4 25 včetně účtů sektorových. Již podruhé v řadě byla mezičtvrtletní dynamika oproti původnímu rychlému odhadu ve výši 0,5 % q/q vylepšena, tentokráte na 0,7 %. Ruku v ruce s tím činil meziroční vzestup 2,7 %. Sektorové účty ukázaly, že míra úspor domácností stále zůstává výrazně nad předcovidovou úrovní (v průměru kolem 12 %), když v závěrečném čtvrtletí loňského roku dosáhla téměř 20 %. To bylo ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 pb více. V meziročním srovnání pak míra úspor stagnovala. Míra zisku firem dosáhla v posledním kvartále loňského roku 42,7 %, což bylo o 0,3 pb, méně než v předchozím čtvrtletí a o 1,1 pb méně než před rokem. Pro srovnání, v rámci EU míra zisku dosahuje v průměru 40 %. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků meziročně stouply o 7,8 %. Míra investic se mezičtvrtletně zvýšila o 0,1 pb a dosáhla 26,9 %, meziročně se snížila o 0,9 pb. Podrobněji jsme tato data komentovali zde https://bit.ly/GDP_4Q_3rd.

Autor: Jan Vejmělek