Nárůst příjmů v červnu zmírnil schodek rozpočtu

Stát ke konci června hospodařil se schodkem 152,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 26,2 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří červen vzhledem ke čtvrtletním a pololetním zálohám na dani tradičně mezi nejsilnější měsíce. Letošní červnový přebytek (18,2 mld. CZK) je ovšem vlivem současného nárůstu výdajů nejmenší od roku 2022. V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 1,8 % HDP v letošním prvním pololetí nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku. Riziko směrem k více deficitnímu letošnímu hospodaření vychyluje hlavně zvýšená pravděpodobnost výraznějšího ekonomického útlumu spojeného s nárůstem celních bariér ve světovém obchodě.

Výdaje byly do konce června meziročně vyšší o 28,3 mld. CZK (+2,5 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně (+13,6 mld. CZK) v souvislosti s financováním vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek (+9,7 mld. CZK). Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší transfery podnikatelům, hlavně kvůli ukončení pomoci státu s vysokými cenami energií, a nižší neinvestiční transfery státním fondům. Meziroční nárůst kapitálových výdajů (investic) o zhruba 5 % je tažen hlavně vyššími investičními transfery SFDI v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury.

Příjmy vzrostly do konce června meziročně o 54,6 mld. CZK (+5,7 %). Nejvíce k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky: pojistné (+27,6 mld. CZK) a DPH (+13,4 mld. CZK). Dynamika obou položek naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v oživování spotřebitelské poptávky. 

V poměru k HDP letos podle nás deficit veřejných financí za předpokladu schodku státního rozpočtu ve výši 240 mld. CZK setrvá poblíž loňských 2,2 %. Fiskální politika by tak měla na dynamiku ekonomické aktivity působit zhruba neutrálně. Další zmírňování strukturálního schodku až na cílové 1 % v roce 2028 (s výjimkou výdajů na obranu nad 2 % HDP), které předepisují tuzemská fiskální pravidla, by si vyžádalo konsolidační opatření v souhrnu s ještě o něco větším účinkem než konsolidační balíček z let 2024-2025. Vzhledem k trendu rozvolňování fiskálních pravidel v Evropě a stále relativně nízkému celkovému dluhu ČR však vnímáme v dalších letech významné riziko, že by mohlo dojít k revizi tuzemských pravidel směrem k uvolněnější fiskální politice.

Autor: Jaromír Gec