Mzdový růst v Q1 26 pozitivně překvapil i kvůli revizi dat

Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 % po růstu o 6,7 % v předcházejícím kvartále (sestupně revidováno z původních 7,4 % y/y). Po sezónním očištění to podle našeho odhadu znamená zvýšení mezičtvrtletní mzdové dynamiky z 1,8 % na 2,9 %. Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda v prvním čtvrtletí zvýšila o 8,9 % y/y, zatímco v tom veřejném rostla mírnějším tempem o 6,2 % y/y. Po očištění o inflaci koupěschopnost průměrné mzdy vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 6,4 %.

Aktuální mzdovou dynamiku zvyšuje i výrazná sestupná revize mzdové úrovně v předchozích dvou letech. Pro roky 2024 i 2025 byla celoroční dynamika průměrné mzdy snížena shodně z původních 7,2 % na 6,6 %. Na úrovni objemu mezd a platů to v roce 2024 kompenzovala protisměrná úprava počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky. Zatímco zaměstnanost se před revizí dle ČSÚ v roce 2024 v průměru o 0,5 % snížila, nově zhruba stagnovala a k jejímu poklesu došlo až vloni. Dynamika celkového objemu mezd a platů proto ve výsledku doznala změn pouze v roce 2025 a to směrem dolů.

Reálné hrubé mzdy překonaly v prvním letošním čtvrtletí předpandemickou úroveň z Q4 19. Mezičtvrtletně po sezónním očištění roste reálná hrubá mzda nepřetržitě již tři roky, a odmazala tak svůj propad z let 2021-2023. Hrubé mzdy ale na druhou stranu mohly pokles kupní síly nadhodnocovat. Inflační vlnu totiž na úrovni čistých mezd částečně tlumilo snížení zdanění práce (zrušením superhrubé mzdy) v roce 2021. Nárůst koupěschopnosti zaměstnanců se odráží i na spotřebě domácností, která byla i na začátku letošního roku (spolu s fixními investicemi) z výdajového pohledu jedním ze dvou hlavních tahounů růstu tuzemské ekonomiky.

Mzdový růst byl v Q1 26 silnější než očekávala ČNB i analytici. Oproti tržnímu konsenzu i prognóze ČNB ve výši 7 % y/y byla pozorovaná nominální mzdová dynamika ve výši 8,1 % y/y výrazně vyšší. Většinově lze ovšem odchylku připsat výše zmíněné sestupné revizi srovnávací základny loňského roku (oproti úrovni před revizí byla průměrná mzda v Q1 26 meziročně vyšší o 7,2 %). Přestože tedy silný mzdový růst, který překonává dynamiku produktivity, ukazuje na proinflační působení trhu práce na začátku roku, vzhledem k rozsahu historických revizí je k interpretaci nutno přistupovat obezřetně. Inflační tlaky z trhu práce by do budoucna mohlo posilovat také pravděpodobné zvýšení platů ve veřejném sektoru, jejichž růst po delší dobu za tím v soukromé sféře zaostával. Celkově ovšem uzavření mezery mezi trendovým vývojem reálných mezd a produktivity práce naznačuje, že podobně vysoká mzdová dynamika jako na začátku letošního roku není dlouhodobě udržitelná.

Pokračuje také strukturální nárůst podílu služeb na zaměstnanosti na úkor průmyslu. Celkový počet zaměstnanců přepočtený na plné úvazky v prvním čtvrtletí po sezónním očištění mezičtvrtletně vzrostl o 0,5 % (meziročně o 0,6 %). V rámci jednotlivých odvětví pokračoval trendový nárůst počtu zaměstnanců ve službách, zatímco v průmyslu bylo mírné mezičtvrtletní zvýšení zaměstnanosti zaznamenáno po více než tříleté nepřetržité redukci pracovní síly.

Autor: Jaromír Gec