Provizorium dočasně snižuje výdaje rozpočtu

Na konci února dosáhl schodek státního rozpočtu 16,9 mld. CZK. Meziročně se tak saldo zlepšilo o 51,7 mld. CZK. Na příjmové straně k tomu za první dva měsíce zčásti přispěly příjmy z EU, které dosáhly 30,4 mld. CZK a meziročně byly o 7,2 mld. CZK vyšší. Výrazně však narostla i váhově nejvýznamnější položka pojistného na sociální zabezpečení (+6 % y/y), kde se patrně projevilo kromě pokračujícího solidního růstu mezd také legislativní zvýšení odvodů OSVČ. O více než 4 % oproti loňsku narostly také daňové příjmy.

Na výdajové straně pak k meziročnímu zlepšení salda pomohlo rozpočtové provizorium. Výdaje v důsledku toho za první dva měsíce poklesly meziročně o téměř 10 %. Provizorium se projevuje zejména v omezení transferů, respektive předfinancování v kapitolách regionálního školství, sociálních služeb nebo výzkumu a vývoje. Celkově lze očekávat, že ve zbytku roku bude dynamika státního rozpočtu výrazně horší. Po skončení rozpočtového provizoria dojde k navýšení výdajů. Spíše dočasný charakter mají pravděpodobně také zvýšené příjmy z EU fondů, které mohou být dány pouze dočerpáváním předfinancovaných projektů z loňska. Určitou kompenzaci aktuálně zvýšené dynamiky pak patrně zaznamená i pojistné, kde vláda plánuje od 1. července 2026 navrátit vyměřovací základ pro OSVČ na úroveň roku 2025 se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí tohoto roku.

Fiskální politika letos celkově přechází do expanze. V souladu s vládním návrhem předpokládáme, že hotovostní deficit státního rozpočtu se letos prohloubí k 310 mld. CZK. V poměru k HDP by podle našeho odhadu měl spolu s tím narůst deficit veřejných financí z loňských 2,1 % na 2,8 % HDP. Po skončení rozpočtového provizoria očekáváme postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i na inflaci a úrokové sazby. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů neočekáváme ani v následujících letech. To současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto předpokládáme, že by ČR měla na celém horizontu naší prognózy nadále plnit Maastrichtská kritéria týkající se deficitu veřejných financí i výše dluhu. Více k výhledu veřejných financí píšeme v Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_1Q26_CZ. Obecné dopady fiskální expanze na českou ekonomiku popisujeme ve speciálním reportu: https://bit.ly/3JJbZC1.

Autor: Jaromír Gec