Strmý růst cen potravin přispěl k oproti očekávání vyšší inflaci

Česká meziroční inflace v březnu stagnovala na 2,7 % a překvapila tak vyšší úrovní. Tržní konsensus i prognóza ČNB očekávaly 2,6 %. Inflace tedy zůstává jednu desetinu nad prognózou centrální banky, stejně jako tomu bylo v únoru. Náš odhad březnové inflace činil 2,4 %.

Hlavním překvapením oproti našemu odhadu jsou rychle rostoucí ceny potravin. Ty při zahrnutí vývoje cen všech nápojů a tabáku v březnu meziměsíčně vzrostly o výrazných 0,8 %, zatímco my jsme očekávali jejich mírný pokles. Spotřebitelské ceny potravin tak pravděpodobně dále odskočily od vývoje odpovídajících cen potravinářských výrobců. Při srovnání s průměrem roku 2019 byly v únoru spotřebitelské ceny potravin bez nápojů a tabáku oproti odpovídajícím výrobním cenám vyšší o 3,7 %, což byl důvod, proč jsme stejně jako v únoru předpovídali meziměsíční pokles cen potravin.

Nárůst cen potravin byl kompenzován nižšími cenami pohonných hmot. Jejich březnový meziměsíční pokles odhadujeme zhruba v rozsahu 2,5 %. Přispěly k tomu snižující se ceny surové ropy na světových trzích a posílení české koruny vůči americkému dolaru.

Jádrová inflace se nejspíše pohybovala poblíž únorových úrovní. Podle našeho odhadu tedy v meziročním vyjádření buď stagnovala na 2,5 % či mírně klesla na 2,4 %. Na základně předběžných dat ČSÚ je však vývoj jádrové inflace obtížné určit a odhad je tak spjat s větší mírou nejistoty.

Růst spotřebitelských cen nadále táhnou hlavně služby. Jejich meziroční růst v březnu zpomalil z 4,7 % na 4,5 %. Ceny zboží byly meziročně vyšší o 1,6 % a jejich růst tedy naopak zrychlil z únorových 1,4 %. Lze však předpokládat, že významný vliv na to měla právě vyšší dynamika cen potravin. Jejich meziroční růst totiž podle údajů ČSÚ zrychlil z 4,7 % na 5,9 %. Zbytek cen zboží tak podle nás nadále vykazoval utlumené tlaky na růst cen v souvislosti se slabou pozicí průmyslu a globální nadprodukcí ve výrobním sektoru.

Celková inflace bude v první polovině letošního roku pravděpodobně volatilní, a to s přispěním efektu srovnávací základny u cen pohonných hmot a potravin. I tak ale očekáváme, že zůstane v tolerančním pásmu ČNB (1-3 %) a ve druhé polovině letošního roku se ustálí poblíž dvouprocentního cíle. V jeho blízkosti by měla zůstat i v roce 2026. Jádrová inflace by měla v roce 2025 i 2026 rovněž zůstat v tolerančním pásmu ČNB, ale její návrat k cíli bude pravděpodobně pozvolnější. Růst cen služeb a bydlení pravděpodobně udrží jádrovou inflaci nad 2 %, a to zejména v letošním roce. Nicméně očekáváme, že další vývoj jádrové inflace bude do značné míry záviset na celkové ekonomické situaci, zejména na růstu mezd a výdajů domácností.

Do vývoje inflace pravděpodobně promluví i probíhající obchodní války. Pokud skutečně dojde k zavedení plošných cel, očekáváme, že vlivem horšího hospodářského vývoje budou tlaky na růst spotřebitelských cen ve střednědobém horizontu slábnout. Souviset to bude s tím, že celková expozice ČR i EU vůči USA je mnohem silnější na vývozní, než dovozní straně. Evropský trh by se navíc mohl stát odbytištěm velkého objemu čínského zboží, což by také významně tlumilo tlaky na růst cen.

Autor: Martin Gürtler