Česká ekonomika v H2 24 pozitivně překvapila

Výdajová struktura HDP v loňském závěrečném čtvrtletí by měla ukázat, že hlavním tahounem z našeho pohledu překvapivě silného růstu o 0,5 % q/q byla domácí poptávka. Předběžná únorová inflace z Francie a Německa bude podle nás indikovat růst spotřebitelských cen za celou eurozónu kolem 2,5 % y/y. Cenové statistiky z USA v podobě lednových deflátorů soukromé spotřeby (PCE) by na trhy mohly přinést určitou úlevu. Jejich dynamika by totiž měla skončit výrazně níže, než u spotřebitelských cen.

Tuzemský HDP loni vzrostl o 1 %

Předběžný odhad ČSÚ ukázal, že ekonomika v Q4 24 mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %, tedy stejným tempem jako čtvrtletí před tím. Druhé loňské pololetí tak pravděpodobně bylo ve znamení překvapivě silného ekonomického růstu, i když vidíme jistou šanci na to, že v budoucnu dojde k revizím směrem dolů. Podle měsíčních indikátorů výsledek za Q4 24 zachránil především silný prosinec, ve kterém došlo k výraznému nárůstu maloobchodních tržeb bez aut (+1,2 % m/m) i produkce zpracovatelského průmyslu (+1,9 % m/m). Navzdory tomu produkce ve zpracovatelském průmyslu v Q4 24 mezičtvrtletně klesla o 0,6 %, když prosincový nárůst pouze kompenzoval listopadový pokles. Vzhledem k tomu očekáváme, že příspěvek čistého exportu k mezičtvrtletní dynamice HDP zůstal v Q4 24 záporný. Příspěvek spotřeby domácností by měl naopak zůstat kladný. Ta by tak měla pokračovat v oživení, když v Q3 24 za svou předpandemickou úrovní stále zaostávala o 4,6 %. Růst výdajů domácností by měl být nadále tažen hlavně útratami za zboží, jak ukazuje struktura tržeb. Maloobchodní tržby bez aut v Q4 24 vzrostly mezičtvrtletně o 0,8 %, tedy jen mírně slabším tempem než v Q3 24 (+1,1 % q/q). Naopak tržby za prodej služeb třetí čtvrtletí v řadě v podstatě stagnovaly (+0,1 % q/q v Q4 24). Znaménko příspěvku fixních investic je s ohledem na zvýšenou ekonomickou nejistotu nejisté a nelze tak vyloučit další mezičtvrtletní pokles. Zachránit situaci by ovšem mohly vyšší vládní investice. Ještě větší neznámou je pak vývoj zásob. Jejich příspěvek byl v Q3 24 neobvykle silný (+1,2 pb) a byl hlavním zdrojem rychlého mezičtvrtletního růstu HDP.

Před pondělním údajem za celou eurozónu dnes bude ve Francii a Německu zveřejněna předběžná únorová inflace. V Německu čekáme v meziročním vyjádření její stagnaci na lednových 2,8 % y/y. Ve Francii pak mimo jiné v souvislosti se zlevněním energií zpomalení na 0,9 % y/y. Inflace za celou eurozónu by tak v únoru celkově měla podle našeho odhadu směřovat ke 2,5 % y/y.

Lednový deflátor soukromé spotřeby ze Spojených států by mohl na trhy přinést určitou úlevu. Zatímco růst spotřebitelských cen se v lednu zvýšil výrazně, a to i ve své jádrové složce, Fedem preferovaný ukazatel v podobě deflátoru soukromé spotřeby (PCE) by měl podle našeho odhadu zaznamenat obdobnou meziměsíční dynamiku jako v prosinci. Důvodem je hlavně oproti CPI odlišné váhové schéma. PCE deflátor totiž výrazněji zohledňuje některé položky, jejichž cenový růst je v poslední době utlumený, jako jsou finanční služby nebo zdravotnictví.

Trump potvrdil zavedení cel, dolar posílil

ECB vnímá svou politiku jako restriktivní, nad uvolňováním po březnovém zasedání zatím shoda nepanuje. Včera zveřejněný zápis z lednového zasedání ECB, na kterém došlo ke snížení depozitní sazby o 25 bb na 2,75 %, potvrdil, že ECB nadále vnímá nastavení své měnové politiky jako tlumící ekonomickou aktivitu a inflační tlaky. Sazby se však začínají podle některých členů výkonného výboru přibližovat neutrální úrovni, a tak je potřeba k dalšímu uvolňování měnové politiky přistupovat obezřetně. Finanční trhy plně zaceňují „cut“ o 25 bb pro březnové zasedání. Přesné načasování dalších tří takových kroků, které eurový peněžní trh očekává do konce letošního roku, ale není jednoznačné. My nadále počítáme s ještě dvěma sníženími úrokových sazeb o 25 bb v současném cyklu, a to hned na dvou nejbližších zasedáních ECB (březen, duben). Vše ale bude podmíněno hlavně nově příchozími daty, na čemž se podle zápisu shodují i zástupci ECB. O neutrálních sazbách jsme více psali zde: https://bit.ly/4gZ0LE2.

Data ze starého kontinentu včera celkově nijak nepřekvapila. Předběžná únorová inflace ze Španělska podle očekávání setrvala na lednových 2,9 % y/y. Finální spotřebitelská důvěra v eurozóně za únor byla potvrzena na -13,6 b. Nepatrně pozitivně překvapila ekonomická důvěra za stejný měsíc, stále však s hodnotou 96,3 b. zůstala viditelně pod svým dlouhodobým průměrem (100 b.).

Růst ekonomiky Spojených států byl v Q4 24 potvrzen na 2,3 % mezičtvrtletně anualizovaně. Vzestupnou revizi ovšem zaznamenala dynamika deflátorů. Deflátor HDP v Q4 24 vzrostl o 2,4 % q/q anualizovaně (před revizí 2,2 %), jádrový deflátor soukromé spotřeby pak zaznamenal vzestup o silných 2,7 % q/q anualizovaně (před revizí 2,5 %). Celkově tak bylo vyznění dat z národních účtů proinflační, což ale kompenzoval překvapivý nárůst týdenního počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti z 220 tis. na 242 tis.

Na devizových trzích makroekonomická data opět převážila politika. Obchodování v poměrně úzkém pásmu odpoledne rozptýlily výroky D. Trumpa. Prezident USA uvedl, že 25% cla na Kanadu a Mexiko by měly začít platit příští úterý (4. března) společně s dodatečným 10% tarifem na Čínu. Podobně jako v minulosti měly informace o nárůstu celních bariér pozitivní dopad na zelené bankovky (více zde: https://bit.ly/4bn03PW). Dolar k euru posílil 0,8 % na 1,041 USD/EUR, což dostalo pod tlak měny středoevropského regionu. Kurz koruny se tak vrátil zpět do blízkosti 25 CZK/EUR.

Autor: Jaromír Gec