Únorová inflace překvapila nižší úrovní, když klesla na 1,4 %

Česká meziroční inflace v únoru klesla z 1,6 % na 1,4 % a skočila pod odhady. Naše prognóza očekávala 1,5 %, zatímco tržní konsensus a odhad ČNB byl ještě o desetinu vyšší. K únorovému poklesu meziroční inflace přispělo zejména zpomalení růstu cen potravin.

Ceny potravin korigovaly lednový nárůst a byly hlavním důvodem odchylky od naší prognózy. Zatímco v lednu potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zdražily o 2,7 %, v únoru došlo ke zlevnění o 1,5 %. Stejně tak ceny alkoholu a tabáku po lednovém meziměsíčním nárůstu o 4,7 % následně v únoru korigovaly o 1,2 %. Celá skupina cen potravin včetně všech nápojů a tabáku pak vykázala v únoru meziměsíční pokles o 1,6 %, což bylo více než námi očekávané snížení o 1,0 %. Meziroční růst celé této skupiny tak zpomalil z lednových 1,9 % na 1,2 % v únoru.

Pohonné hmoty zdražily a kvůli konfliktu na Blízkém východě představují pro další měsíce proinflační riziko. Meziměsíčně došlo v únoru k nárůstu cen pohonných hmot o 1,1 %, avšak poté, co v předchozích dvou měsících poklesly v souhrnu o více než 4 %. To v kombinaci s vyšší srovnávací základnou začátku loňského roku přispělo k tomu, že meziročně byly ceny pohonných hmot nižší o výrazných 8,6 %. Regulované ceny potom v únoru meziměsíčně klesly o 0,1 %, když energie pro domácnosti zaznamenaly další zlevnění, a to o průměrných 0,4 % m/m. Ceny pohonných hmot a energií patřily v poslední době k hlavním důvodům klesající celkové inflace, nyní ale kvůli dění na Blízkém východě naopak představují proinflační riziko. Ozbrojený konflikt totiž způsobil výrazný nárůst cen ropy a zemního plynu. Dopad na inflaci se bude odvíjet od toho na jaké úrovni a po jakou dobu se ceny energetických komodit budou nadále pohybovat. Zatímco přeliv dražší ropy do cen pohonných hmot je poměrně přímočarý, tak u cen ostatních energií je to složitější, a to i s ohledem na zvyšující se oblibu fixací cen domácnostmi. Dopady by měla tlumit také skutečnost, že dodavatelé nakupují energie s předstihem a v případě plynu navíc v rámci ekonomiky došlo po válce na Ukrajině k omezení spotřeby, k čemuž přispěly i investice do energeticky úsporných technologií. Celkově je tedy zranitelnost ekonomiky vůči energetickým šokům menší, než byla v minulosti.

Jádrová inflace v meziročním vyjádření zůstala v únoru beze změny na 2,7 %. Skončila tak mírně nad naším odhadem (2,6 %), avšak naopak mírně pod prognózou centrální banky (2,8 %). Růst cen služeb naproti tomu zpomalil z 4,7 % na 4,5 % y/y. Meziměsíčně se ceny služeb v únoru zvýšily v průměru o 0,5 %, zatímco ve stejném měsíci loňského roku jejich nárůst dosahoval silnějších 0,7 %. Meziroční růst váhově důležité položky imputovaného nájemného ovšem v únoru zůstal beze změny na 5,1 % y/y, když nadále zohledňoval pokračující rychlý růst cen nemovitostí. Dynamika skutečně placeného nájemného pak nepatrně zvolnila z 6,3 % na 6,1 % y/y. V případě cen zboží došlo k prohloubení míry meziročního poklesu z 0,4 % na 0,7 %.

Autor: Martin Gürtler