ECB zvýší úrokové sazby

Ve Spojených státech bude po silném reportu z amerického trhu práce pozornost směřovat na srpnové cenové statistiky ze spotřebitelského (CPI) a výrobního (PPI) sektoru. Významným faktorem zvýšení meziměsíčního růstu cen by měly být v obou případech energie. Momentum jádrových cen by mělo zůstat v případě CPI beze změny, zatímco v rámci PPI zrychlit. Celkově by tak Fed podle nás mohl přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb již na zasedání v příštím týdnu, což je krok, který dolarový trh zatím zaceňuje ze zhruba 60 %. Pro euro bude klíčovou událostí týdne čtvrteční zasedání ECB, na kterém očekáváme zvýšení úrokových sazeb o 25 bb. Doprovodná jestřábí rétorika centrální banky by mohla pomoct euru vyrovnat síly se zelenými bankovkami.

Ve středoevropském regionu ve středu zasedá Polská centrální banka, která pravděpodobně ponechá nastavení měnové politiky beze změny. Z domácích dat bude zveřejněn srpnový podíl nezaměstnaných osob a červencové statistiky z reálné ekonomiky. Před čtvrtečním začátkem mediální karantény lze také očekávat komentáře od členů bankovní rady ČNB.

Cenové statistiky z USA budou důležité pro zasedání Fedu

Ve Spojených státech budou před nadcházejícím zasedáním Fedu sledovány srpnové spotřebitelské (CPI) a výrobní (PPI) ceny. Statistiky z trhu práce v závěru minulého týdne překvapily pozitivně a optikou několika posledních měsíců indikují jeho stabilizaci. Z pohledu Fedu proto bude patrně větší důraz kladen právě na inflaci. Očekáváme, že celková CPI inflace v srpnu mírně zpomalila z 3,4 % na 3,3 % y/y. O desetinu (z 2,5 % na 2,4 % y/y) by se měla snížit také jádrová inflace. V obou případech se ovšem jedná o vliv vysoké statistické základny. Meziměsíční dynamika by vlivem dražších pohonných hmot měla naopak v případě celkové inflace zrychlit z 0,1 % na 0,3 % m/m, zatímco u jádrové složky setrvat na 0,2 %. Celkově inflační statistiky pravděpodobně budou nahrávat zářijovému zvýšení úrokových sazeb. V našem revidovaném výhledu očekáváme, že tento krok bude znamenat začátek cyklu celkem tří zvýšení úrokových sazeb tempem jeden „hike“ za čtvrtletí.

ECB ve čtvrtek pravděpodobně zvýší sazby o 25 bb. Solidní dynamika ekonomické aktivity v eurozóně je podporována mimo jiné německým fiskálním stimulem a zvýšenou poptávkou po produktech z EU souvisejících s investicemi do AI. Spolu s inflačními tlaky v oblasti energií, trhu práce a do budoucna i rizikem nabídkových cenových tlaků u potravin pravděpodobně povedou ECB k revizi prognózy inflace směrem vzhůru a k posunutí jejího návratu k 2% cíli až za konec roku 2027. Očekáváme proto jestřábí komunikaci, která ponechá otevřené dveře dalšímu zvýšení sazeb na prosincovém zasedání, což je součástí našeho základního scénáře. Třetí čtení HDP v eurozóně za druhé čtvrtletí by podle našeho odhadu mohlo přinést vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu z původních 0,4 % na 0,6 % díky odolné spotřebě a oživení irského zahraničního obchodu, zatímco investice by měly ekonomickou aktivitu mírně brzdit.

Německá průmyslová výroba v červenci patrně mírně vzrostla, daří se hlavně sektorům spjatým s AI a farmacii. Očekáváme meziměsíční zvýšení produkce o 0,7 % tažené domácími objednávkami investičních statků. K dočasnému přerušení růstového trendu by pak mohlo dojít v srpnu v důsledku nízkého stavu vody v Rýnu. Celkově je vzhledem k šokům v oblasti cen energií a zvýšené nejistotě relativně stabilní úroveň výroby v prvním pololetí pozitivním překvapením. Negativní faktory kompenzovala silná zahraniční poptávka, a to jak po farmaceutických výrobcích, tak po produktech souvisejících s umělou inteligencí (elektronické, optické a výpočetní zařízení). Cyklická odolnost německého průmyslu se odrazila i v přehodnocení námi očekávaného letošního růstu celé tamní ekonomiky z původních 0,5 % na 1,2 %. Strukturální překážky konkurenceschopnosti však stále přetrvávají, zejména v automobilovém sektoru. To dokumentují mimo jiné nedávné zprávy z koncernu VW o snížení počtu zaměstnanců o dalších 50 tis.

Tuzemský průmysl podle našeho odhadu v červenci po silném červnovém růstu (+1,2 % m/m) prakticky stagnoval. Meziročně by však měl vykázat mírný růst o 0,7 % (v neočištěném vyjádření) a o 3,7 % po očištění o rozdílný počet pracovních dnů. Přes slabší červencovou dynamiku nadále pozorujeme ve výrobním sektoru řadu pozitivních signálů. Nálada v sektoru se od začátku roku zlepšuje, což potvrzují jak index PMI, tak konjunkturální průzkumy ČSÚ. Slibně vyznívá také vývoj nových zakázek a rostoucí využití výrobních kapacit, které je v automobilovém průmyslu opět blízko 100 %. Třetí čtvrtletí by tak mělo přinést pokračování postupného oživení tuzemského průmyslu, i když letní měsíce tradičně přinášejí zvýšenou volatilitu dat kvůli celozávodním dovoleným a odstávkám výroby. Ve čtvrtek také začíná mediální karanténa před zářijovým zasedáním ČNB, v první polovině týdne se tedy pravděpodobně dočkáme vyjádření některých členů bankovní rady.

Polská centrální banka (NBP) pravděpodobně ponechá klíčovou sazbu na 3,75 %. Guvernér Glapinski sice po červencovém zasedání připustil na tom dalším snížení sazeb, inflace však od té doby – hlavně vlivem dražších pohonných hmot – opět rostla. Z červnových 2,9 % y/y na 3 % v červenci a 3,4 % y/y v srpnu. V nadcházejících měsících předpokládáme, že inflace zůstane blízko horní hranice tolerančního pásma (3,5 %) centrální banky. Vysoká citlivost rady NBP na celkovou inflaci tak pravděpodobně povede k ponechání úrokových sazeb beze změny alespoň do druhého čtvrtletí příštího roku, kdy vysoká srovnávací základna sníží meziroční inflaci zpět směrem k 2,5% cíli.

Fed by mohl zvýšit sazby už v září

USA: trh práce překvapil pozitivně, pravděpodobnost zářijového „hiku“ Fedu roste 

Americký dolar drahé energie ani silná data z trhu práce v zisk minulý týden přetavit nedokázal. Cena ropy Brent během týdne vystoupala z pondělních cca 90 USD/barel k 95 USD/barel v souvislosti s pokračujícím napětím v Hormuzském průlivu. K růstu výnosů přispěly také dozvuky jestřábího vyjádření šéfa Fedu Kevina Warshe na setkání v Jackson Hole (více zde: https://bit.ly/OT_260902). Lehký zisk ale ve čtvrtek zelené bankovky více než kompenzovaly, k čemuž patrně částečně přispěly komentáře Christophera Wallera z Fedu, který se aktuálně přiklání ke stabilitě sazeb, byť zároveň nevyloučil možnost jejich zvýšení v případě nepříznivého inflačního vývoje. Mezitýdenní ztrátu dolaru k euru pak v pátek na souhrnných 0,3 % (1,162 USD/EUR) redukoval silný NFP report. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru dosáhl 162 tis., namísto očekávaných 55 tis. Pozitivně byla navíc revidována i historie. Finanční trhy se stejně jako my aktuálně většinově přiklánějí ke scénáři, ve kterém Fed na svém jednání 16. září zvýší sazby o 25 bb. Více zde: https://bit.ly/Fed_Sep26.

Eurozóna: inflace opět na vzestupu, průmysl pokračuje v oživování

Meziroční inflace v eurozóně v srpnu vzrostla z 2,9 % na 3,3 %, což odpovídalo očekáváním trhu. Za nárůstem stály především vyšší ceny pohonných hmot a částečně i zdražení zemního plynu. Jádrová inflace naopak mírně zpomalila z 2,5 % na 2,4 % y/y, přičemž inflace ve službách dále zvolnila. Očekáváme, že celková inflace bude v následujících měsících dále růst a začátkem roku 2027 by mohla dosáhnout vrcholu poblíž 3,7 %.

Pozitivní zprávy přišly z evropského průmyslu. Srpnový PMI ve zpracovatelském průmyslu vzrostl v Německu na 54,3 bodu a v celé eurozóně na 52,7 bodu, což potvrzuje pokračující obnovování průmyslové aktivity. K tomu přispívá kombinace vyšších fiskálních výdajů v Německu, investic souvisejících s umělou inteligencí i vyšších investic do energetické efektivity. Přetrvávajícím rizikem nicméně zůstávají narušené dodavatelské řetězce spojené s konfliktem na Blízkém východě.

Česká republika: Nižší mzdové tlaky, inflace poblíž cíle a výraznější fiskální expanze

Z domácí ekonomiky pozitivně překvapil srpnový PMI ve zpracovatelském průmyslu, který vzrostl z 52,2 na 54,1 bodu, nejvýše od dubna 2022. Průzkum potvrzuje pokračující růst nových zakázek, zejména ze zahraničí, a postupné zlepšování situace v průmyslovém sektoru. Firmy navíc začínají signalizovat plány na navyšování zaměstnanosti. Více zde: https://bit.ly/PMI_Aug26.

Významnou událostí byly také statistiky mezd za druhé čtvrtletí. Jejich nominální meziroční růst dosáhl 6,4 %, což bylo výrazně méně, než čekal trh (7,2 % y/y) i centrální banka (7,3 % y/y). Hlavním důvodem však byla revize meziroční dynamiky za první čtvrtletí o 2 pb níže. Přestože mezičtvrtletní mzdový růst zůstal nadále zvýšený, celkově tyto statistiky zmírnily obavy o nadměrně proinflační působení trhu práce. Více zde: https://bit.ly/Wages_2Q26_CZ.

Předběžný odhad tuzemské inflace ukázal, že meziroční růst spotřebitelských cen v srpnu zrychlil z 1,7 % na 1,9 %, což bylo v souladu s očekáváními trhu i prognózou ČNB. Hlavním důvodem byly vyšší ceny pohonných hmot související s růstem cen ropy. Naproti tomu ceny potravin pokračovaly v meziročním poklesu a nadále působily dezinflačně. Jádrová inflace podle všeho setrvala poblíž 3 %. Přestože celková inflace zůstává blízko dvouprocentního cíle ČNB, očekáváme postupný nárůst směrem k hodnotám lehce nad 3 % na začátku příštího roku. Více zde: https://bit.ly/CPIf_Aug26.

Stranou zájmu nezůstal ani návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 mld. Kč. Prohloubení deficitu veřejných financí z letošních 2,8 % na 3,5 % HDP v příštím roce potvrzuje, že expanzivní působení fiskální politiky ještě zesílí. Tím spíše, že za meziročním nárůstem výdajů stojí z více než 80 % běžné výdaje. Stručný komentář k rozpočtu je k dispozici zde: https://bit.ly/3SC6V70, vládním investicím se pak věnuje speciální report dostupný zde: https://bit.ly/OT_260903.

Kombinace nepříznivého sentimentu a slabších mezd se odrazila i na mírném oslabení české koruny. Ta v páru s eurem minulý týden odepsala 0,2 % na 24,19 CZK/EUR.

Autor: Jaromír Gec