Energie dále zdražují, region slábne

Dění na finančních trzích bylo i dnes poznamenáno pokračujícím ozbrojeným konfliktem na Blízkém východě. Cena ropy překročila 80 USD/barel a nacházela se mírně nad 83 dolary za barel, tedy ve srovnání se začátkem letošního roku o třetinu výše. Spolu s ropou zdražuje i zemní plyn, jehož spotová cena se vyšplhala k 57 EUR/MWh, zatímco na přelomu roku se nacházela pod 30 EUR/MWh. Vliv na to má přerušení produkce zkapalněného plynu (LNG) v Kataru. Pokračovala i redukce sázek na snižování úrokových sazeb, kdy v České republice jsou již vyhlídky na „cut“ odmazány úplně. Ve Spojených státech investoři očekávají v letošním roce snížení klíčové sazby Fedu o necelých 50 bb. Pokračoval i pád na akciovém trhu. Dařilo se naopak americkému dolaru, který investoři stále vnímají jako bezpečný přístav. Dolar tak vůči euru zpevnil o 1,3 % a jeho kurz v odpoledních hodinách prolomil hladinu 1,16 USD/EUR.

Z dat stojí za zmínku únorová inflace v eurozóně, která překvapila ve směru nahoru. Růst byl široce rozprostřený, přičemž svoji úlohu sehrál výrazný pozitivní bazický efekt francouzských cen elektřiny i zboží. Z hlediska dalšího vývoje bude klíčové, jak vysoký a jak trvalý bude nárůst cen ropy a zemního plynu. Pokud jejich ceny zůstanou na současné úrovni, může inflace v březnu dosáhnout 2,5 % y/y. Náš základní scénář předpokládá, že současný šok je dočasný, což by mělo omezit sekundární dopady na inflaci. Stále tedy očekáváme, že celková inflace zůstane po většinu druhé poloviny roku 2026 pod 2 %.

Výprodej rizikovějších aktiv se nevyhnul ani středoevropskému regionu. Česká koruna oslabila oproti euru o 0,6 % a dostala se na 24,44 CZK/EUR. Z dat byl zveřejněn zpřesněný odhad růstu HDP za čtvrtý kvartál. Ten přinesl jeho mírnou revizi z 0,5 % q/q na 0,6 % q/q. Mezičtvrtletní růst ekonomiky táhla domácí poptávka. Spotřeba domácností se v Q4 25 zvýšila o 1,3 % q/q a její příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP činil +0,6 pb. Zrychlil také mezičtvrtletní růst fixních investic, a to z 1,0 % v Q3 na silných 1,7 % v Q4 (příspěvek k dynamice HDP ve výši 0,5 pb). Oproti třetímu čtvrtletí, kdy byl růst tažen veřejnými investicemi a investicemi domácností do nemovitostí, tentokrát k vyšší investiční aktivitě přispěl rovněž soukromý sektor. Silný růst v Q4 vykázala i spotřeba vlády (+1 % q/q). Příspěvek čistého vývozu se snížil, přesto ale zůstal kladný. Negativně k mezičtvrtletnímu růstu HDP v Q4 přispěla změna stavu zásob (-0,8 pb). Je možné, že oživení poptávky umožnilo firmám postupně snižovat stav skladových zásob. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/GDP_4Q25_CZ.

Podstatně výrazněji ztrácel zbytek regionu. Polský zlotý si ze svého konta odepsal 1,3 % na 4,3 PLN/EUR, maďarský forint 2,8 % na 390,8 HUF/EUR.

Autor: Jana Steckerová