Slabší data z trhu práce USA a nižší inflace v Evropě

V americkém nezemědělském sektoru bylo v červnu vytvořeno 57 tis. nových pracovních míst, oproti očekáváním tedy o zhruba polovinu méně. Konsensus analytiků totiž činil 113 tis. Za slabšími statistikami do velké míry stála odvětví spojená s trávením volného času a pohostinstvím, kde se počet pracovních míst snížil navzdory očekávanému pozitivnímu efektu konání mistrovství světa ve fotbale. Oproti květnu, kdy celkový počet pracovních míst v nezemědělském sektoru vzrostl o 129 tis., tak došlo k významnému zpomalení tempa růstu zaměstnanosti. Za duben a květen byl navíc počet nově vytvořených pracovních míst revidován směrem dolů v souhrnu o 74 tis. I po této revizi však bylo tempo růstu zaměstnanosti za poslední tři měsíce stále slušné (v průměru o 111 tis. za měsíc), i když ne tak silné, jak to původně vypadalo. Významnější ochlazování tamního trhu práce neindikuje ani vývoj nezaměstnanosti. Ta oproti očekávané stagnaci v červnu po sezonním očištění nepatrně klesla z 4,3 % na 4,2 %. Stejně tak týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se nadále drží poblíž nízkých 200 tis. V souladu s odhady se pak vyvíjely průměrné hodinové výdělky v USA. Ty vzrostly v nominálním vyjádření meziměsíčně o 0,3 % a jejich meziroční růst zrychlil z 3,4 % na 3,5 %. Americká inflace za červen sice ještě zveřejněna nebyla, s ohledem na její květnovou výši 4,2 % y/y (CPI), lze nicméně předpokládat, že reálné výdělky meziročně klesaly. V souhrnu tedy poslední data z trhu práce USA ukazují na zmírnění růstového momenta tamní zaměstnanosti a o něco snižují bezprostřední tlak na zvýšení úrokových sazeb Fedu.

Inflace v eurozóně klesla z květnových 3,2 % na 2,8 % y/y v červnu a skončila tak dvě desetiny pod tržním konsensem. Jádrová inflace potom zvolnila z 2,6 % na 2,4 % y/y a ve srovnání s očekáváními byla o desetinu nižší. K červnovému poklesu celkové inflace přispělo především zlevnění pohonných hmot o 5,5 % m/m, stejně tak ale i zmírnění cenové dynamiky potravin (+1,9 % y/y) a služeb spojených s cestovním ruchem (růst cen služeb jako celku zpomalil z 3,5 % na 3,2 % y/y). Sekundární dopady vyšších cen energií v ostatních složkách inflace zatím příliš patrné nejsou. K jejich zhmotnění však podle nás dojde až se zpožděním, konkrétně v průběhu letošního druhého pololetí. S ohledem na nedávný výrazný pokles cen ropy lze ovšem předpokládat, že jejich rozsah bude oproti původním očekáváním omezenější. V červenci může vlivem zlevnění pohonných hmot inflace v eurozóně podle nás dále klesnout na 2,5-2,6 % y/y, poté by ale měla postupně opět narůstat ke 3 % y/y. Pod odhady se inflace v červnu nacházela také v Polsku, kde klesla z 3,1 % na 2,5 % y/y oproti očekávaným 2,7 %. Rovněž zde se jednalo zejména o vliv výrazného zlevnění pohonných hmot o 7,4 %, nižší ale byly i ceny potravin (-0,7 % m/m).

V červnu zároveň došlo k mírnému nárůstu optimismu ohledně vývoje ekonomiky eurozóny. Souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny od Evropské komise vzrostl z 93,7 b. na 95,0 b. a byl tedy vyšší než očekávaných 94,3 b. K mírnému zlepšení nálady došlo v průmyslu, službách i u spotřebitelů. Přesto ale důvěra v evropskou ekonomiku zůstává významně pod průměrem poslední dekády. Směrem vzhůru byly navíc revidovány indexy PMI ze služeb jak pro Německo (z 46,8 b. na 48,6 b.), tak i celou eurozónu (z 48,9 b. na 49,4 b.). Nicméně indexy setrvaly v pásmu kontrakce (pod 50 b.) a nadále indikují spíše slabší poptávku evropských spotřebitelů. Dílčím pozitivním signálem by ale v tomto ohledu mohl být květnový vývoj maloobchodních tržeb v Německu, které se bez prodejů aut v reálném vyjádření zvýšily meziměsíčně o 1,1 % a meziročně byly vyšší o 1,8 %. Registrovaná míra nezaměstnanosti za červen potom zůstala v Německu beze změny na 6,3 %, kde se v podstatě nachází již více než rok.

Mezičtvrtletní růst tuzemské ekonomiky v Q1 26 byl potvrzen na 0,2 %, zatímco PMI z českého zpracovatelského průmyslu za červen velmi pozitivně překvapil. Nadále přitom platí, že důvodem zpomalení mezičtvrtletního ekonomického růstu z 0,7 % v Q4 25 byl silně záporný příspěvek čistého vývozu (-0,8 pb), zatímco ostatní složky HDP přispívaly kladně. Negativní vliv čistého vývozu ovšem nesouvisel se slabší zahraniční poptávkou, neboť české vývozy v Q1 26 vzrostly v reálném vyjádření o silných 2,9 % q/q. Důvodem byl hlavně neobvykle silný růst dovozů o 4,4 % q/q, který mohl souviset jednak se silnou domácí poptávkou, stejně tak ale i se snahou firem předzásobit se z důvodu obav o narušení dodavatelských řetězců z důvodu konfliktu na Blízkém východě, který vypukl v závěru února. K mezičtvrtletnímu růstu domácí poptávky v Q1 26 přispěly zejména fixní investice (+1,5 % q/q), zatímco tempo zvyšování spotřeby domácností bylo relativně slabé (+0,3 % q/q). Pozitivní výhled vývoje tuzemské ekonomiky v dalších čtvrtletích pak potvrdil PMI z českého zpracovatelského průmyslu. Ten v červnu narostl na nejvyšší hodnotu od dubna roku 2022, když se zvýšil z 52,2 b. na 53,9 b. Zároveň s tím výrazně překonal tržní konsensus, který naopak očekával jeho mírně zhoršení na 52,0 b. V rámci struktury měl pozitivní vliv hlavně růst objednávek a v menší míře i lepší hodnocení produkce. Průmyslníci přesto stále pociťují inflační tlaky způsobené blízkovýchodním konfliktem a souvisejícím narušením dodavatelských řetězců, i když intenzita těchto tlaků o něco zeslábla. Celkově by tedy měl tuzemský průmysl postupně oživovat. Český stát potom v první polovině letošního roku hospodařil se schodkem ve výši 183,6 mld. CZK. Jeho prohlubování v průběhu letošního druhého čtvrtletí reflektuje ukončení rozpočtového provizoria. Postupný náběh expanzivního působení fiskální politiky podle nás ve zbytku roku povede k dalšímu prohlubování deficitu až na schválených 310 mld. CZK za celý rok 2026.

Cena ropy se v tomto týdnu dostala na úroveň před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě, tržní úrokové sazby klesaly a americký dolar slábl. Cena surové ropy Brent klesla mírně nad 70 USD za barel, když odrážela uklidnění situace na Blízkém východě a otevření Hormuzského průlivu. Pokles cen rafinovaných ropných produktů ovšem tak výrazný na velkoobchodních trzích nebyl, neboť obnova poničené energetické infrastruktury na Blízkém východě bude nejspíše nějakou dobu trvat. Přesto silná korekce cen energetických komodit zmírňuje tlak na další růst inflace a zároveň tedy i tlaky na zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. Tržní úrokové sazby tak tento týden klesaly jak na dolarových, tak i eurových trzích. Přispěla k tomu rovněž výše zmíněná data o slabším růstu zaměstnanosti v USA a nižší inflaci v eurozóně. Vliv mohl mít také charakter vyjádření pronesených centrálními bankéři na výročním symposiu v Sintře. Jak prezidentka ECB Lagardeová, tak i nový šéf Fedu Warsh uvedli, že jimi vedené centrální banky nepociťují potřebu bezprostřední silné reakce na blízkovýchodní konflikt. Trh přesto stále plně zaceňuje jedno zvýšení úrokových sazeb Fedu, a to konkrétně na prosincovém zasedání. V případě ECB ale po červnovém zvýšení sazeb již další v letošním roce nečeká. Americký dolar vůči euru v průběhu uplynulého týdne oslabil o 0,5 %. Působit mohl na finančních trzích nyní převládající trend ustupující rizikové averze, nejvýraznější oslabení však přišlo zejména v reakci na slabší data americké zaměstnanosti.

Zmírňující se riziková averze byla nejspíše hlavním důvodem posílení všech třech měn středoevropského regionu, z čehož nejlépe vyšla česká koruna. Ta v mezitýdenním srovnání vůči euru zpevnila o 0,3 % a její kurz se dostal pod 24,20 CZK/EUR. Pomoci mohl i již zmíněný a optimisticky vyhlížející PMI z tuzemského průmyslu. Maďarský forint vůči společné evropské měně posílil o 0,2 %, zatímco polský zlotý byl silnější pouze o 0,1 %. Posílení polského zlotého pravděpodobně vyvažoval vliv nižší než očekávané tamní inflace.

Autor: Martin Gürtler