Květnový schodek rozpočtu příjemně překvapil

Stát ke konci května hospodařil se schodkem 170,5 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o zhruba 40 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří květen tradičně mezi nejslabší měsíce. Letošní květnový deficit (44,4 mld. CZK) je ovšem nejmenší od předpandemického roku 2019. Nejmírnější za posledních šest let byl i letošní deficit za prvních pět měsíců vyjádřený v poměru k nominálnímu HDP.  V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku, přestože rizika nadále hodnotíme jako vychýlená směrem k hlubšímu deficitu.

Výdaje byly do konce května meziročně vyšší o 13 mld. CZK (+1,4 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně (+10 mld. CZK) v souvislosti s financováním vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek (+7,5 mld. CZK). Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší transfery podnikatelům, hlavně kvůli ukončení pomoci státu s vysokými cenami energií, a nižší neinvestiční transfery státním fondům. Smíšený obrázek je v dosavadním průběhu roku patrný u kapitálových výdajů (investic). Zatímco ty celkové jsou zatím meziročně nižší o 3,4 %, významný meziroční nárůst na zhruba dvojnásobek je patrný u investičních transferů SFDI v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury.

Příjmy vzrostly do konce května meziročně o 52,9 mld. CZK (+7,3 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+23,4 mld. CZK) a DPH (+12,3 mld. CZK). Dynamika obou položek naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v oživování spotřebitelské poptávky. 

V poměru k HDP letos podle nás deficit veřejných financí za předpokladu schodku státního rozpočtu ve výši 240 mld. CZK setrvá poblíž loňských 2,2 %. Fiskální politika by tak měla na dynamiku ekonomické aktivity působit zhruba neutrálně. Vzhledem k trendu rozvolňování fiskálních pravidel v Evropě a stále relativně nízkému celkovému dluhu ČR vnímáme střednědobě riziko, že by nakonec mohlo dojít k ještě výraznější revizi tuzemských pravidel směrem k uvolněnější fiskální politice (nad rámec schváleného postupného navyšování výdajů na obranu tempem 0,2 pb HDP ročně na cílová 3 % HDP v roce 2030). K více deficitnímu hospodaření vychyluje krátkodobě riziko naší prognózy i zvýšená pravděpodobnost výraznějšího ekonomického útlumu spojeného s nárůstem celních bariér ve světovém obchodě. Více píšeme v Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q25_CZ.

Autor: Jaromír Gec