Růst ekonomiky začátkem roku nečekaně rychle zpomalil

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 % a meziročně o 2,1 %. Její výkon tedy zaostal za očekáváními, když tržní konsensus předpokládal mezičtvrtletní zvýšení HDP o 0,5 % a my o 0,4 %. Jedná se ovšem prozatím pouze o předběžný odhad HDP bez podrobnějších informací o struktuře. V předchozích šesti čtvrtletích byl navíc v rámci dalších zpřesněných údajů vždy výsledek revidován směrem vzhůru. Konečný odhad byl oproti tomu předběžnému zpravidla vyšší v rozsahu 0,1-0,3 pb.

Za zpomalením růstu ekonomiky pravděpodobně stál hlavně čistý vývoz. V posledním čtvrtletí loňského roku totiž HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,7 %, což bylo zároveň i průměrné tempo mezičtvrtletního růstu za poslední rok a půl, které potvrzovalo silnou výkonnost českého hospodářství. Se záporným příspěvkem čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP jsme pro první letošní čtvrtletí počítali a naznačuje ho i stručný komentář od ČSÚ. Důvodem zřejmě byla kombinace nadále silné domácí poptávky přispívající k vyšším dovozům spolu s pravděpodobným zhoršením ve zpracovatelském průmyslu. Ten podle nás po výrazném růstu na konci loňského roku zaznamenal na začátku toho letošního mezičtvrtletní korekci produkce. Začátkem letošního roku se příliš nedařilo ani evropskému průmyslu a zahraniční poptávka tak mohla oslabit. V souladu s tím komentář ČSÚ zmiňuje, že mezičtvrtletní vývoj hrubé přidané hodnoty pozitivně ovlivnila většina odvětví služeb, zatímco průmysl působil negativně.

Hlavním zdrojem růstu ekonomiky podle všeho zůstala domácí poptávka. Očekáváme, že spotřeba domácností pokračovala v prvním letošním čtvrtletí v růstu na pozadí předchozího významného zlepšení spotřebitelského sentimentu a dalšího zvyšování reálných mezd. Míra úspor domácností navíc od pandemie zůstává poblíž 20 %, což je téměř dvojnásobek předpandemického období. Komentář ČSÚ pak vyzdvihuje roli tvorby hrubého kapitálu. Investiční aktivita rostla svižným tempem již v roce 2025, kdy k ní významně připívaly investice státu do infrastruktury či domácností do nemovitostí. Růst veřejných investic a výdajů obecně však na začátku roku mohl přibrzdit efekt střídání vlády a rozpočtového provizoria. Zvýšit se ale naproti tomu mohly investice firem, a to i v souvislosti s nově se rozvíjejícími odvětvími jako jsou informační služby podpořené rozmachem umělé inteligence, obranný průmysl či výroba energeticky úsporných (zelených) technologií.

V naší prognóze očekáváme, že tuzemská ekonomika zůstane odolná navzdory zvyšující se inflaci. Po loňském nárůstu o 2,6 % pro letošní rok očekáváme pouze mírné zpomalení růstu HDP na 2,3 % před opětovným zrychlením na 2,8 % v příštím roce. Současný konflikt na Blízkém východě sice ekonomiku prostřednictvím vyšších cen energií a nejistoty nejspíše přibrzdí. Myslíme si ale, že domácí poptávka, zahrnující spotřebu i investice, zůstane odolná a bude v obou zmíněných letech hlavním zdrojem růstu české ekonomiky. Kromě strukturálních změn spojených se vznikem nově se rozvíjejících odvětví k tomu významnou měrou zřejmě přispěje i expanzivní fiskální politika. Více o naší aktualizované prognóze píšeme ve včera zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q26_CZ.

Autor: Martin Gürtler