Dražší energie a vyšší teploty lehce dopadají na ekonomický sentiment

Mírné zhoršení indikátorů PMI v eurozóně v srpnu vlivem vyšších cen energií a extrémních teplot by nemělo značit narušení pokračující expanze ekonomiky eurozóny. ECB dnes zveřejní indikátor vyjednaných mezd za Q2, který více naznačí další mzdový vývoj, jenž je pro rozhodování ECB ohledně míry utažení měnové politiky klíčový. Data by podle nás ovšem neměla zásadně měnit očekávání ohledně zvýšení sazeb ECB o 25 bb v září. Ke zvýšení pravděpodobnosti tohoto kroku nyní přispívá i rostoucí cena ropy.

Nepatrný pokles PMI v eurozóně

Předstihové indikátory PMI v eurozóně se v srpnu pravděpodobně mírně zhoršily vlivem vyšších cen energií a teplot. Průmyslový PMI by i přes námi očekávaný nepatrný pokles na 51,8 b. měl zůstat v pásmu expanze, což navazuje na mezičtvrtletní růst průmyslové produkce v eurozóně o 1 %. Obnovené pnutí na Blízkém východě, které nyní již vytáhlo cenu ropy Brent nad 90 USD/barel, a vlna extrémních veder napříč Evropou zřejmě negativně dopadly na ekonomickou aktivitu, což se odrazilo v mírném poklesu PMI. Dražší energie se ale zatím podle subindexů PMI promítly do růstu cen ostatních vstupů jen v omezené míře. Podobně jako v průmyslu, tak také PMI ze služeb v srpnu podle nás oproti červenci nepatrně klesl na 51,6 b. Kompozitní index by měl zůstat nad 50 b. a stále tak odrážet pokračující expanzi ekonomické aktivity eurozóny.

Indikátor vyjednaných mezd od ECB zřejmě ukáže na mírné zrychlení růstu na 2,6‑2,7 % y/y. Předchozí údaje o náhradách zaměstnanců z národních účtů přinesly zpomalení růstu v Q1 na 3,4 % y/y (vs 3,6 % v Q4 25), přičemž údaj za Q2 bude zveřejněn až 7. září. Samotná ECB přitom předpovídá zpomalení dynamiky tohoto indikátoru na 3,2 % y/y v Q2. Pokračující zvolňování a především absence dopadu vyšší inflace na mzdová vyjednávání by mohly redukovat pravděpodobnost dalšího utahování měnové politiky po září, kdy my i peněžní trh očekáváme nárůst sazeb ECB o 25 bb.

Spolu s ropou stoupají výše i tržní úrokové sazby

Polská data pozitivně překvapila a stvrdila tak solidní kondici tamní ekonomiky. Růst průměrné hrubé mzdy v červenci zrychlil na 6,8 % y/y (z 5,9 % v červnu) a překonal tržní očekávání ve výši 6,1 %. Povzbudivou zprávu přinesl i červencový meziroční růst průmyslové produkce o 5,1 %, který tak o desetinu překonal tržní konsensus. Meziměsíčně po sezónním očištění byla tamní průmyslová výroba vyšší o 0,5 % po červnové stagnaci. Za růstem stála především výroba kapitálových statků, což naznačuje přetrvávající odolnost investiční poptávky navzdory nejistému geopolitickému prostředí. Solidní výkon polského průmyslu může být příznivým signálem i pro červencový výsledek toho českého. V tomto měsíci ale běžně dochází k výpadkům výroby vlivem celozávodních dovolených, což vnáší do průmyslových statistik vyšší nejistotu.

Aktualizovaná prognóza Ministerstva financí (MF) snížila výhled růstu HDP pro letošní rok na 1,9 % a pro ten příští jej ponechala ve výši 2,4 %. To je trochu níže oproti naší prognóze (2,1 % pro rok 2026 a 2,6 % pro rok 2027) a očekávání ČNB na úrovni 2,2 %, respektive 2,7 % pro rok 2027. Navzdory geopolitickému pnutí ale podle těchto prognóz zůstává výhled růstu české ekonomiky vcelku solidní, byť je stále spojen s riziky v souvislosti s trváním blízkovýchodního konfliktu. Srpnová prognóza MF bývá zásadním podkladem pro sestavování státního rozpočtu na následující rok, přičemž jednání o jeho podobě aktuálně probíhají. Naše prognóza počítá s pokračováním expanzivního působení fiskální politiky a zvýšením deficitu veřejných financí z letošních odhadovaných 2,8 % HDP (MF odhaduje 2,7 % HDP) na 3,2 % HDP v příštím roce.

Trumpova výhrůžka ekonomickou izolací Íránu a jeho obchodních partnerů představuje další signál, že scénář rychlého urovnání vzájemných vztahů je stále méně pravděpodobný. Cena ropy tak pokračovala v růstu nad úroveň 90 USD/barel. S tím se dále zvýšily i tržní úrokové sazby, když investoři opět přehodnocovali sázky na utahování měnových politik ve světě. Nárůst výnosů amerických dluhopisů (zejména s delší splatností) pak z velké části vymazal středeční pohyb směrem dolů, který následoval po oznámení zvýšení limitu zpětných odkupů státních dluhopisů ze strany tamního ministerstva financí ve snaze zastavit setrvalý růst dluhopisových výnosů s ohledem na nafukující se americký státní dluh. V prostředí rostoucích sazeb opět platilo, že ty korunové oproti eurovým i dolarovým sazbám zaznamenaly výraznější nárůst. To spolu se slabším dolarem pomáhalo české koruně posilovat. Ta vůči euru včera zpevnila o 0,2 % a dostala se do blízkosti úrovně 24,10 CZK/EUR.

Autor: Kevin Tran Nguyen