Inflační podhoubí v eurozóně nahrává zvýšení sazeb ze strany ECB

USD/EUR: Z Evropy bychom se dnes podle odhadů SG měli dočkat zlepšení předběžného odhadu srpnového PMI indexu aktivity ve službách. Oproti tržnímu konsensu vidíme o desetinu výše i srpnovou inflaci v eurozóně. Obojí by mělo nahrávat vyšší úrokovým sazbám, a tedy i euru na úkor dolaru. Ohledně budoucí trajektorie úrokových sazeb ECB bude zajímavé sledovat i dnešní vystoupení jejích představitelů. Vystoupit by dnes měl M. Kocher (guvernér rakouské centrální banky) či viceprezident ECB B. Vujčić.

CZK/EUR: Nálada tuzemských průmyslníků se podle nás v srpnu pouze nepatrně zvedla, jak ukáže PMI. Tak optimističtí jako trh ale nejsme. Po včerejším představení návrhu státního rozpočtu na rok 2027 se dnes dozvíme realitu státního hospodaření ke konci srpna. Nepřepokládáme, že by domácí data zásadně dopadla na kurz koruny. Ta nadále drží své relativně silné úrovně.

Aktivita ve službách v eurozóně byla zřejmě v srpnu vyšší

Z eurozóny bychom se dnes měli dočkat dat podporujících vyšší eurové sazby a společnou evropskou měnu. Srpnová inflace podle dosud zveřejněných dat z Francie, Španělska a Belgie (což odpovídá přibližně 35 % eurozóny) podle našeho odhadu v meziročním srovnání v srpnu stoupla z 2,9 % v červenci na 3,4 % v srpnu, což by byla nejvyšší hodnota od konce roku 2023. Jádrová inflace by měla zůstat beze změny na 2,5 % y/y. Hlavním důvodem zrychlení inflace jsou energie. Ty by měly k celkové inflaci přidat přibližně 0,4 pb. Klíčovým faktorem je růst cen pohonných hmot (v srpnu +5,7 % m/m), kde vedle vyšší ceny ropy Brent sehrálo významnou roli i rozšíření rafinérských marží. Další tlak vytváří zemní plyn, jehož velkoobchodní ceny v srpnu vzrostly přibližně o 20 % m/m. Mírně podle našeho odhadu rostly i ceny potravin. Inflace ve službách by měla zůstat beze změny na 3,3 % y/y. Oproti tržnímu konsensu je náš odhad celkové inflace o desetinu vyšší. Evropská centrální banka na inflační vývoj a rostoucí rizika podle našeho názoru zareaguje zvýšením úrokových sazeb na svém zářijovém zasedání, přičemž rizika se vychylují ke scénáři, kde by toto zvýšení nemuselo být v letošním roce poslední. Ve stejném směru by měla vyznít i revize srpnového PMI ze služeb. Odpolední americká data srpnového ISM z průmyslu by měla potvrdit vysokou aktivitu tamních průmyslníků.

Euro na úvod týdne lehce silnější, na koruně klid

Včerejší obchodování na finančních trzích bylo ovlivněno svátkem ve Velké Británii. Chybějící aktivita londýnských obchodníků se podepsala na nižší obchodní aktivitě i kurzové volatilitě, kurzový vývoj byl tedy hodně klidný. Na trhu eura s dolarem byla po pátečním výrazném posílení dolaru v reakci na jestřábí komentáře K. Warshe z Fedu včera patrná malá korekce směrem k mírně silnějšímu euru.

Relativně klidné obchodování panovalo včera i na regionálních měnách. Výjimkou byl polský zlotý, který znatelně posílil v reakci na zveřejnění výrazně nadkonsensuální srpnové inflace. Kurz koruny vůči společné evropské měně se na mezibankovním trhu držel v pásmu dvou haléřů mezi 24,115 a 24,135 CZK/EUR. Teprve v závěru seance byly patrné tlaky na oslabení k 24,15 CZK/EUR. Bez reakce trhu zůstalo zveřejnění návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Vládní představitelé již s předstihem avizovali schodek státního rozpočtu na příští rok „pod 400 mld. CZK“. Navrhovaných 389 mld. CZK tak asi zásadním překvapením z pohledu trhu není. Oproti naší červencové prognóze ale bude příští rok schodek celkových veřejných financí hlubší. Po letošních 2,8 % HDP se totiž zvýší na 3,5 % HDP, my jsme dosud počítali s 3,2 % HDP. Návrh je potvrzením expanzivní fiskální politiky nové vlády, tempo expanze navíc zrychluje. Podrobněji jsme návrh rozpočtu, ke kterému zatím nebyla zveřejněna detailní data, komentovali zde: https://bit.ly/3SC6V70.

Autor: Jan Vejmělek