Centrální bankéři z celého světa budou diskutovat v portugalské Sintře

Pozornost finančních trhů bude tento týden směřovat do portugalské Sintry, kde se po roce opět sejdou centrální bankéři z celého světa, aby diskutovali současné výzvy, kterým měnová politika a ekonomiky čelí. Symposium bude probíhat od pondělí do středy, hlavní politický panel složený z čelních představitelů hlavních centrálních bank (ECB, Fed, BoE či BoJ) je pak naplánovaný na úterní odpoledne. Do popředí pozornosti se zřejmě budou dostávat i obchodní jednání mezi USA a EU, neboť termín (9.7.), kdy přestane platit výjimka snižující úroveň cel, se blíží. Z dat zaujmou první odhady inflace v ČR a eurozóně za červen. V obou případech by mělo dojít k jejímu nárůstu, který ale bude do velké míry dán technickým efektem srovnávací základny. V Německu a USA pak budou zveřejněna data z trhu práce, která by měla ukázat na jeho pokračující ochlazování.

Hlavní roli budou hrát data inflace a z trhu práce

Tuzemská celková i jádrová inflace by měly v červnu dosáhnout svého vrcholu, zatímco maloobchodní tržby v květnu pravděpodobně klesly. Česká inflace se podle našeho odhadu opět zvýšila a v červnu dosáhla 2,9 % y/y, po 2,4 % v květnu a 1,8 % v dubnu. Důvodem jejího dalšího nárůstu byl z části technický efekt nižší srovnávací základny loňského roku. Ten zřejmě ovlivnil i vývoj jádrové inflace, která podle nás zrychlila z květnových 2,8 % na 3,0 % v červnu. Jádrovou inflaci bude na zvýšených úrovních nadále držet pokračující rychlý růst cen služeb zahrnující také vliv strmě se zvyšujících cen nemovitostí prostřednictvím položky imputovaného nájemného. Lze rovněž předpokládat, že proinflačním faktorem během léta zůstanou ceny služeb spojených s turismem, jak naznačuje dosavadní vývoj cen ubytování. Zvýšenou inflaci v oblasti služeb by ale měl stále kompenzovat utlumený růst cen zboží. Ceny pohonných hmot v červnu zhruba stagnovaly a nepokračoval tak jejich rychlý pokles z předchozích třech měsíců. Příčinou byl obrat na trhu s ropou, jejíž ceny rostly kvůli konfliktu na Blízkém východě. Meziročně ale byly ceny pohonných hmot v červnu stále o zhruba 10 % nižší. Naopak meziroční růst cen potravin (včetně všech nápojů a tabáku) se pravděpodobně pohyboval poblíž 5 %, když i ten byl podpořen nižší srovnávací základnou. Meziměsíčně očekáváme jen mírný růst cen potravin, s ohledem na vysokou volatilitu posledních měsíců je ale tento odhad spojen s velkou mírou nejistoty. Ve zbytku roku by se celková i jádrová inflace měly podle naší prognózy již postupně snižovat. Přispět by k tomu mělo i zpomalení ekonomiky v souvislosti s americkými cly. Tuzemské maloobchodní tržby bez aut sice v dubnu rostly silným meziměsíčním tempem o 1,2 %, na což mohl působit vliv Velikonoc. Pro květen ale odhadujeme bez prodejů aut meziměsíční pokles o 0,7 % a v případě celkových tržeb pak o 1,0 %. Zatímco růst reálných mezd pokračuje, i když ty stále výrazně zaostávají za svou předpandemickou úrovní, současná vysoká nejistota a mírné ochlazování trhu práce mohou růst spotřebitelských výdajů brzdit.

V eurozóně zaujme také první odhad červnové inflace, stejně tak i statistiky z německého trhu práce. Podobně jako u nás v tuzemsku očekáváme, že celková i jádrová inflace v eurozóně v červnu vzrostla, a také zde by se na tom měl podílet vliv srovnávací základny. V případě celkové inflace očekáváme zvýšení z 1,9 % na 2,1 % y/y a u jádrové inflace z 2,3 % na 2,4 % y/y. Zrychlit by měl růst cen služeb, a to z 3,2 % na 3,4-3,5 %. Působit by ale měl hlavně technický efekt pozdějšího konání státních svátků (Whit Monday a Corpus Christi) v některých zemích, jejichž termín je navázán na datum oslav Velikonoc. Srovnávací základna spolu s nárůstem cen ropy na světových trzích by pak měly přispět ke zmírnění tempa poklesu energetické složky inflace na -2,3 % y/y. Zvýšený by podobně jako v Česku měl zůstat růst cen potravin, který pro eurozónu odhadujeme ve výši 3,0 % y/y. Na německém trhu práce by pak i v červnu mělo být patrné zmírňování napětí. Očekáváme, že počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti se meziměsíčně zvýšil o 20 tis. a míra nezaměstnanosti vzrostla z 6,3 % na 6,4 %. K zániku pracovních míst dochází nejvíce ve zpracovatelském průmyslu, což částečně tlumí zvyšující se zaměstnanost v oblasti služeb. Na to, že nárůst nezaměstnanosti je v Německu prozatím spíše mírný, působí také to, že řada průmyslových firem s ohledem na očekávané výrazné zvýšení výdajů tamní vlády do ekonomiky s propouštěním prozatím vyčkává navzdory tomu, že čelí slabé poptávce. Ta je dána jak cyklickými, tak i strukturálními faktory.

V USA budou hrát dominantní roli červnové payrolls, tedy statistiky o zaměstnanosti a výdělcích. Ty by měly ukázat na pokračující zpomalování růstu zaměstnanosti a na mírný nárůst nezaměstnanosti. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru USA podle našeho odhadu v červnu dosáhl 125 tis., což by sice představovalo mírný pokles z květnových 139 tis., ale zároveň stále poměrně solidní úroveň. Týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstávají nadále relativně nízké, souhrnný počet nezaměstnaných se ale postupně zvyšuje. Jinými slovy, k hromadnému propouštění v USA zatím nedochází, najít si nové zaměstnání již ovšem dá větší práci. Na nižší ochotu firem nabírat nové zaměstnance působí hlavně postupné zmírňování spotřebitelské poptávky, které jde ruku v ruce s pomalejších růstem příjmů domácností. Ty podle našeho odhadu již utratily velkou část dříve nahromaděných úspor. V tomto ohledu je situace odlišná oproti většině evropských zemí, kde se míra úspor stále pohybuje na vysokých úrovních. V USA bude tento týden zkrácený, když na pátek připadají oslavy Dne nezávislosti, což ovlivní i likviditu na finančních trzích.

Koruně se daří, dolar naopak nadále ztrácí

ČNB sice minulý týden ponechala sazby beze změny, do konce roku by ale podle nás ještě mohlo dojít k jejich dalšímu snížení v důsledku zhoršení výkonu ekonomiky. Ta v prvním letošním čtvrtletí rostla stále silným mezičtvrtletním tempem o 0,7 %. V pořadí třetí odhad ČSÚ tedy přinesl mírnou revizi směrem dolů z původních 0,8 %. Nadále platí, že hlavním faktorem tohoto růstu bylo výrazné oživení čistého vývozu (příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP činil 0,6 pb) související s efektem předzásobení amerických výrobců a spotřebitelů před zavedením cel. Spotřeba domácností podle revidovaných dat mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % a její růst tak výrazně zpomalil, když v předchozích dvou čtvrtletích se pohyboval poblíž 1 % q/q. Míra úspor domácností v Q1 dosáhla 18,3 % a navzdory nepatrnému snížení se stále držela na vysokých úrovních. Fixní investice mírně mezičtvrtletně vzrostly o 0,5 %, zatímco ve všech kvartálech loňského roku klesaly. Jejich struktura ovšem ukazuje, že důvodem byly především investice domácností do nemovitostí. S tím, jak bude efekt předzásobení odeznívat, lze očekávat postupné zhoršování výkonnosti ekonomiky. Důvěra v její další vývoj se dle konjunkturálního průzkumu ČSÚ po květnovém nárůstu na 101,0 b. v červnu opět zhoršila na 100,1 b., vlivem zejména odvětví obchodu a služeb. I tak se ale pohybovala poblíž svého dlouhodobého průměru. Česká národní banka na svém červnovém zasedání v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. Její komunikace se nadále nesla v jestřábím tónu, když guvernér Michl uvedl, že proinflační rizika v ekonomice zesílila a ČNB tak podle něj může držet sazby beze změny po delší dobu. Přestože si stále myslíme, že by repo sazba do konce roku mohla klesnout na rovnovážná 3 %, vnímáme riziko, že sazby mohou během léta zůstat beze změny a k jejich dalšímu poklesu dojde až na podzim. Více k poslednímu zasedání ČNB zde: https://bit.ly/CNB_Jun25_CZ. Jestřábí výroky guvernéra Michla pomohly koruně k silnějším úrovním. Její kurz vůči euru v mezitýdenním srovnání posílil o přibližně 0,3 % a dostal se mírně pod 24,75 CZK/EUR. Zároveň jde o nejsilnější úroveň za poslední zhruba rok. Tuzemské měně pravděpodobně pomáhá i globální trend kontinuálně oslabujícího amerického dolaru.

Americký dolar i v uplynulém týdnu pokračoval v oslabování. Začátkem týdne se sice pohyboval na mírně silnějších úrovních, nejspíše vlivem nárůstu rizikové averze na finančních trzích. Ten souvisel se zvyšujícím se napětím na Blízkém východě poté, co se Spojené státy zapojily do ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Po uzavření příměří a utichnutí bojů ale dolar navázal na svůj oslabující trend. Podobně se i cena ropy, která v reakci na konflikt vyskočila až na dosah hranice 80 USD za barel, vrátila mírně pod 70 USD. Dolaru ale opět nesvědčily ani výroky prezidenta Trumpa. Ten se znovu pustil do americké centrální banky, a především pak do jejího šéfa Powella. Ten během vystoupení v tamním Kongresu potvrdil, že Fed nechce snižování úrokových sazeb uspěchat. To Donald Trump, preferující nižší úrokové sazby, kontroval výroky o možném dřívějším ustanovení nástupce v čele Fedu. Powellovi končí mandát až příští rok v květnu, dřívější ohlášení jeho nástupce by ale mohlo omezit vliv jeho jestřábí rétoriky na finanční trhy, když ty by mohly začít více naslouchat jeho nástupci. Oslabujícímu dolaru vůči euru minulý týden vesměs nahrávala i nově zveřejněná data. V Německu došlo v červnu k nárůstu PMI i Ifo indexu, když pravděpodobně působil příslib nové vlády ohledně výrazného zvýšení výdajů do ekonomiky. Kompozitní PMI za celou eurozónu však pouze stagnoval na 50,2 b. a indikátor důvěry od Evropské komise pak nepatrně klesl z 94,8 na 94,0 b. Data z USA ale zklamala více. Týkalo se to především spotřebitelské důvěry, která v červnu klesla z 98,4 b. na 93,0 b., a také výrazně slabší květnové dynamiky příjmů a výdajů amerických domácností. Směrem dolů byl navíc revidován výsledek celé ekonomiky i spotřebitelských výdajů za Q1. Tržní dolarové sazby tak v průběhu týdne klesaly, k čemuž přispěly i výroky některých členů FOMC, kteří připustili dřívější snížení sazeb. Trh nyní do konce roku plně zaceňuje dvojí snížení úrokových sazeb o 25 bb a tomu třetímu dává zhruba 50% šanci. Kurz amerického dolaru vůči euru se ve výsledku vyhoupl nad 1,17 USD/EUR a je tak nejslabší od roku 2021.

Autor: Martin Gürtler