Tuzemská inflace v říjnu zvolnila, v dalších měsících opět poroste

Česká spotřebitelská inflace za říjen by dnes měla být potvrzena na 2,4 % y/y. Podrobnější struktura však ukáže, zda meziroční jádrová inflace zůstala stejně jako v září nad 3 %. Nárůst cen potravin a regulovaných cen v nejbližších měsících pravděpodobně povedou k dalšímu zvýšení meziroční inflace, která bude podle našeho odhadu vrcholit v únoru příštího roku poblíž 4 %. Říjnová inflace dnes bude zveřejněna také ve Spojených státech. Meziměsíčně podle našeho odhadu i tržního konsenzu vzrostly spotřebitelské ceny o 0,3 %. Zvýšená pravděpodobně zůstala i dynamika jádrové složky, kterou odhadujeme také na 0,3 % m/m. Sledovány budou také případné signály o průsaku dražších energií do dalších neenergetických cenových okruhů, zejména jádrové inflace.

V USA chybí kvůli shutdownu data o cenách za loňský říjen

Meziměsíční inflace v říjnu v USA pravděpodobně zpomalila, jádrová však zůstala poblíž zářijové hodnoty. Zářijový růst spotřebitelských cen dosáhl 0,6 % meziměsíčně a 3,7 % meziročně, čímž překonal tržní konsensus. Důvodem byl zejména skokový nárůst cen energií o 5,2 % a pohonných hmot o 9 %. Jádrový CPI potom vzrostl meziměsíčně o 0,3 % a rovněž tak překonal očekávání. V říjnových statistikách budou trhy pozorně sledovat především to, do jaké míry se zvýšení cen energií bude propisovat do jádrové inflace a také jak silně působily tlaky související s umělou inteligencí na některé segmenty cen zboží, především elektroniku. V případě CPI však tentokrát budou zveřejněny pouze meziměsíční dynamiky, neboť výpočtu těch meziročních brání nedostatek dat z loňského října, kdy americké úřady byly uzavřeny z důvodu tzv. shutdownu. Fed na svém říjnovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny, zároveň ale naznačil připravenost k dalším krokům, které ovšem podmiňuje vyhodnocením nových dat. Právě vývoj jádrových cenových okruhů bude pravděpodobně jedním z klíčových faktorů pro další rozhodování o měnové politice. O zdraví americké ekonomiky a trhu práce se tamní centrální bankéři zatím podle posledních dat příliš obávat nemusí. My nadále očekáváme od Fedu ještě dvojí zvýšení úrokových sazeb o 25 bb, a to na jeho letošním prosincovém zasedání a poté v březnu příštího roku.

V tuzemsku se inflace v říjnu snížila na 2,4 % y/y, začátkem příštího roku by však mohla stoupnout ke 4 %. Jádrová inflace zřejmě v říjnu zůstala poblíž horní hranice tolerančního pásma ČNB, tedy obdobně jako v září, kdy dosáhla 3,1 % y/y, přičemž meziroční růst cen služeb jen nepatrně zvolnil z 4,6 % na 4,5 %. Říjnový pokles meziroční inflace z 2,5 % y/y v září byl pravděpodobně pouze dočasný. Její zpomalení totiž do velké míry souviselo s efektem vyšší statistické základny u cen potravin. Právě potraviny a energie však budou podle nás vlivem průsaku negativních důsledků konfliktu na Blízkém východě, odeznění efektu převedení poplatků OZE na stát a nižší zemědělské úrody hlavními faktory opětovného nárůstu tuzemské inflace. Ta by podle naší prognózy měla v únoru příštího roku dosáhnout svého vrcholu mírně pod 4 % a následně se začít opět snižovat. Zatímco pro letošní rok odhadujeme inflaci v průměru na 2,1 %, pro příští rok očekáváme její nárůst na 3,0 %.

Pokles cen ropy podpořil tržní sentiment

Nezaměstnanost v ČR dále pozvolně roste. Podíl nezaměstnaných osob v ČR v říjnu setrval na 5 %. Po sezónním očištění však opět nepatrně stoupl (na 5,1 %) a byl nejvýše od konce roku 2016. Více zde: https://bit.ly/4esGhVL. Právě postupně se zvyšující nezaměstnanost spolu s uzavřením mezery mezi dlouhodobým trendem produktivity práce a reálnými mzdami by měly podle našeho odhadu v příštím roce přispět ke zmírnění mzdově-inflačních tlaků.

Cena ropy Brent poklesla do blízkosti 93 USD/barel. Trhy pravděpodobně reagovaly na slova amerického prezidenta Trumpa. Ten uvedl, že nenařídí další údery na Írán, pokud dojde k pokroku ve vyjednávání. Zmírnění nervozity se pozitivně odrazilo na nárůstu akciových indexů na obou stranách Atlantiku. Na devizovém trhu na úvod týdne zelené bankovky proti euru odepsaly 0,5 % na 1,120 USD/EUR. Ve středoevropském regionu dokázaly příznivý globální sentiment v lehký zisk proti společné evropské měně přetavit polský zlotý i maďarský forint. Česká koruna v průběhu dne nepatrně oslabila k 24,36 CZK/EUR, nakonec ale uzavřela beze změny na 24,36 CZK/EUR. Lehce horší relativní výkonnost koruny ve srovnání se zbytkem regionu může stále souviset se zasedáním ČNB v minulém týdnu, jehož holubičí vyznění (ve srovnání s tržním zaceněním) vedlo k poklesu krátkých korunových tržních úrokových sazeb, a tím i zúžení úrokového diferenciálu v neprospěch domácí měny.

Autor: Jaromír Gec