Celková i jádrová inflace v eurozóně v květnu zrychlila

Květnová inflace v eurozóně pravděpodobně dosáhla 3,2 % y/y a oproti dubnu tak zrychlila, jak již naznačila data z jednotlivých členských zemí. Na vyšší meziroční dynamiku ale tentokrát měly vliv především jádrové ceny, když jádrová inflace podle nás zrychlila na 2,5 % y/y. To je zčásti dáno odlišným načasováním velikonočních svátků v letošním roce oproti loňsku. Sílící inflační tlaky nicméně dále nahrávají zvýšení sazeb ECB, a to již na zasedání v příštím týdnu. Americká data zřejmě potvrdí stabilizaci na tamním trhu práce a dnešní zasedání polské centrální banky pravděpodobně nepřinese změnu klíčové úrokové sazby.

Inflační tlaky v eurozóně sílí a podporují sázky na hike ECB

Květnová inflace v eurozóně podle nás zrychlila na 3,2 % y/y. Oproti dubnu by vyšší meziroční růst měla zaznamenat i ta jádrová, která podle našeho odhadu dosáhla 2,5 % y/y. Na zrychlení by se měly podílet především ceny služeb, které v květnu pravděpodobně rostly meziročním tempem ve výši 3,4 % (vs 3 % y/y v dubnu). Významný vliv ale pravděpodobně mělo odlišné načasování velikonočních svátků v letošním a loňském roce, což zřejmě ovlivnilo růst v položkách spojených s cestovním ruchem. Meziroční růst cen energií v květnu sice pravděpodobně zrychlil o 0,5 pb na 11,2 % y/y, to ale je dáno efektem nižší srovnávací základny loňského roku. Růst cen na čerpacích stanicích v současné chvíli již pravděpodobně kulminoval, což je v souladu s vývojem ceny ropy, která ze svých vrcholů těsně pod 120 USD/barel sestoupila a včera zavřela těsně pod 95 USD/barel.

JOLTS report potvrdí, že poptávka po práci v USA zůstává solidní. V březnu zůstal počet volných pracovních pozice dle JOLTS prakticky beze změny, tříměsíční průměr poměru volných míst k nezaměstnaným se ode dna na konci roku 2025 ale postupně zvyšuje. Čistý nábor zaměstnanců v soukromém sektoru od začátku roku pokračoval v postupném navyšování. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v posledních čtyřech týdnech navíc dále setrval poblíž nejnižších hodnot za poslední rok a půl. Celkově tak americká data z trhu práce indikují stabilizaci a robustní poptávku po pracovní síle. To tak v kombinaci se zesilujícími inflačními tlaky působí proti uvolnění měnové politiky Fedu. Současně finanční trh již zaceňuje možnost zvýšení sazeb o 25 bb v horizontu jednoho roku.

Napětí kolem vyjednávání USA a Íránu znervózňuje trh

Nálada v tuzemském průmyslu se v květnu mírně zhoršila, průmyslový PMI ale přesto setrval nad 50bodovou hranicí. PMI ze zpracovatelského průmyslu v květnu dosáhl hodnoty 52,2 b. Výše ho zřejmě drží snaha o předzásobení před zvýšením cen vlivem blízkovýchodního konfliktu, což se odráží ve vyšším hodnocení výroby a objednávek. V rámci PMI jsou ale také evidentní zvyšující se náklady, které firmy stále více promítají do prodejních cen (více zde: https://bit.ly/PMIMay26). V eurozóně finální odhad revidoval průmyslový PMI výše z původních 51,4 b. na 51,6 b. (vs 52,2 b. v dubnu). Slábnoucí podpora ze strany předzásobení se již pravděpodobně podepisuje na poklesu sentimentu v průmyslu, respektive PMI, a to navzdory tomu, že prodlužující se dodací lhůty index zvyšují.

Deficit státního rozpočtu se k letošnímu květnu prohloubil na 170,2 mld. CZK. To je zhruba stejně jako před rokem, po očištění o příjmy z EU bylo ovšem negativní saldo o 15,6 mld. CZK hlubší. V souladu s expanzí fiskální politiky v letošním roce očekáváme, že se deficit bude dále prohlubovat a za celý letošní rok nepřekročí schválených 310 mld. CZK. Více jsme komentovali zde: https://bit.ly/Budget_May26.

Oproti Evropě byl květen pro americké průmyslníky příznivý. Tamní ISM index z průmyslu narostl na 54 b., což je nejvyšší hodnota za poslední téměř čtyři roky. Růst byl tažen subindexy objednávek a také zaměstnanosti, což vyznívá pozitivně jak ve směru budoucí výroby, tak i ve směru stabilizace tamního trhu práce.

Včerejší obchodování zásadně ovlivnila zpráva ohledně údajného přerušení vyjednávání mezi Íránem a USA kvůli izraelskému útoku v Libanonu. Riziková averze tak opět dostala pod tlak středoevropské měny a nahrávala americkému dolaru, který vůči euru posílil o 0,2 % zpět blíže k 1,163 USD/EUR. Zatímco maďarský forint a polský zlotý oslabily o zhruba 0,5 %, respektive 0,2 %, česká koruna zůstala přibitá kolem otevírací úrovně u 24,28 CZK/EUR. Vliv na to může mít i výraznější nárůst korunových sazeb, které včera vyskočily až o 18 bb, což ale bylo v souladu s eurovými sazbami.

Autor: Kevin Tran Nguyen