Celní chaos se začíná odrážet na datech

V datech začínají být patrné první dopady nejistoty ohledně americké celní politiky. V eurozóně pravděpodobně s přispěním čistého vývozu (struktura zatím nebyla zveřejněna) ekonomika v Q1 25 podle bleskového odhadu Eurostatu vzrostla mezičtvrtletně o 0,4 %. Vyšší vývoz z Evropy patrně souvisel se snahou amerických spotřebitelů a firem o předzásobení před zavedeném nových cel. Na druhé straně Atlantiku potom nárůst dovozu vedl v letošním prvním čtvrtletí k prohloubení schodku bilance zahraničního obchodu, a tím i nižšímu HDP. Ten podle prvního odhadu, který byl zveřejněn ve středu, poprvé od Q1 22 klesl, konkrétně o 0,2 % mezičtvrtletně anualizovaně. Kondice amerického trhu práce přesto zůstává solidní, byť je patrné jeho postupně zchlazování. Dubnový NFP report ukázal na 177 tis. nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru. To bylo oproti očekávaným 138 tis. výrazně pozitivní překvapení, i když to bylo kompenzováno sestupnou revizí předchozího měsíce z původních 228 tis. na 185 tis. Celkově podle nás tato data umožní Fedu v příštím týdnu počkat na vyjasnění situace ohledně cel a ponechat úrokové sazby beze změny.

Nárůst celních bariér se podepisuje i na zhoršování ekonomického sentimentu. Tento týden zklamaly jak dubnové indikátory sentimentu podle Evropské komise v eurozóně, tak spotřebitelská důvěra podle Conference Boardu v USA. V Americe se nálada spotřebitelů v dubnu dostala na vůbec nejnižší úrovně od roku 2020. Český PMI ze zpracovatelského průmyslu pak v dubnu sice pozitivně překvapil nárůstem na 48,7 b., v rámci struktury bylo však i zde patrné zhoršení očekávání, která jsou nejslabší za poslední čtyři měsíce. Více zde: https://bit.ly/42YGsBF.

Inflace v eurozóně v dubnu setrvala na 2,2 % y/y. Růst jádrové složky se současně zvýšil o 0,3 pb na 2,7 % y/y. Částečně se na tom sice podílelo jiné načasování Velikonoc oproti loňskému roku, neočekávané zrychlení ale současně nastalo u meziměsíční dynamiky cen služeb. Celkově i přes zvýšenou dynamiku jádrových cen stále očekáváme, že ECB bude dále snižovat úrokové sazby. Podle nás ještě dvakrát po 25 bb na 1,75 % v případě depozitní sazby.

Tuzemská ekonomika rostla podle předběžného odhadu během prvního čtvrtletí o 0,5 % mezičtvrtletně, což znamenalo zrychlení meziročního růstu na 2,0 % z 1,8 % zaznamenaném v Q4 24. Výsledek odpovídal tržnímu očekávání. Podle informací z ČSÚ byla hlavním tahounem mezičtvrtletní dynamiky spotřeba domácností, ale pozitivně přispěly i investice (včetně zásob) a čistý vývoz. Před zasedáním ČNB, které je v plánu příští středu, jsme se dočkali také komentářů členů bankovní rady. Guvernér A. Michl na konferenci v Plzni uvedl, že k případnému dalšímu snižování sazeb bude centrální banka přistupovat velmi opatrně. Jestřábí tón mělo i vyjádření viceguvernérky E. Zamrazilové, která se podle svých slov bude na květnovém zasedání rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich snížením. Zároveň nevyloučila, že příští „cut“ by mohl být v tomto cyklu poslední.

Obchodování na devizových trzích v tomto týdnu scházel jednoznačný směr. Americký dolar se v páru se společnou evropskou měnou v pátek odpoledne pohyboval těsně pod 1,14 USD/EUR, kde týden otevíral. Lehké posílení - pravděpodobně s přispěním určitého ústupu rizikové averze v návaznosti na zprávy o vyjednávání mezi USA a Čínou - zaznamenaly mezitýdenně měny středoevropského regionu. Česká koruna týden uzavírá poblíž 24,90 CZK/EUR, což znamená týdenní posílení o 0,2 %.

S kolegy z Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky jsme v úterý vydali nové Ekonomické výhledy.  Očekáváme, že český HDP letos vzroste o 1,5 % a příští rok jeho růst zpomalí na 1,2 %. Americká cla sníží výkon tuzemské ekonomiky v souhrnu o 1,0-1,5 %. Ta tak v druhém letošním pololetí projde mírnou recesí. Inflace podle nás v roce 2025 dosáhne v průměru 2,2 % a v roce 2026 klesne na 1,8 %. K jejímu poklesu přispějí nižší ceny komodit, včetně těch energetických, a pokračující slabá pozice průmyslového sektoru. Vyvažovat to bude růst cen potravin. Jádrovou inflaci letos odhadujeme v průměru na 2,4 % a příští rok její pokles na 1,9 %. Dosud zvýšený růst cen služeb by měl postupně zpomalit vlivem přísné měnové politiky a útlumu ekonomiky. Repo sazba ČNB podle nás bude klesat tempem 25 bb za čtvrtletí až na 3 %. Koruně podle nás nedovolí posílit zvýšená averze k rizikovým aktivům a recese tuzemské ekonomiky. V průměru by se tak měla ve zbytku roku udržet nad 25 CZK/EUR. Více zde: https://bit.ly/CEO_2Q25_CZ.

Autor: Jaromír Gec