ČNB po roce pozastavila proces snižování úrokových sazeb

Česká národní banka na dnešním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na 4 %. To bylo v souladu s naší prognózou, konsensem analytiků i s cenami na finančním trhu. Tento záměr byl patrný již z nedávných vyjádření některých členů bankovní rady, když nadále zdůrazňovali proinflační rizika.

Z dat v proinflačním směru oproti listopadové prognóze ČNB překvapily hlavně mzdy. Ty rostly ve třetím čtvrtletí meziročně o 7 %, zatímco centrální banka předpokládala 6,1 %. Samotná inflace zhruba odpovídala očekáváním. Především s ohledem na v posledních měsících volatilní ceny potravin a zvýšenou dynamiku cen služeb však nelze vyloučit, že v prosinci inflace vzroste nad 3 % y/y, a dočasně tak opustí toleranční pásmo inflačního cíle. Toto riziko mohlo v očích současné bankovní rady, která klade větší důraz na pozorovaná data a nejbližší výhled než střednědobou prognózu, podporovat ponechání úrokových sazeb na dnešním zasedání beze změny, přestože růst ekonomiky i domácí poptávka z našeho pohledu zůstávají relativně utlumené.

Trvající slabost ekonomiky bude vytvářet tlak na další pokles sazeb. K dnešnímu rozhodnutí o pauze ve snižování úrokových sazeb pravděpodobně přispěly také obavy o míru tradičního lednového přecenění. Již na svém příštím zasedání by však ČNB měla mít k dispozici předběžný odhad lednové inflace, který ČSÚ od příštího roku začne publikovat. Zveřejnění předběžné lednové inflace je totiž stejně jako příští měnověpolitické jednání centrální banky naplánováno na 6. února. Podle nás v lednu inflace poklesne do blízkosti 2,5 % a v průměru za celý příští rok dosáhne 1,8 %. Oživení tuzemské ekonomiky by navíc mělo být podle naší prognózy mírnější, než s čím počítá ČNB a současně předpokládáme i silnější kurz koruny. V příštím roce proto očekáváme obnovení cyklu snižování úrokových sazeb tempem 25 bb na zasedání. Terminálních 3 % by tak repo sazba mohla dosáhnout v červnu. V tomto směru působí i nižší potenciální růst české ekonomiky. Ten před pandemií činil zhruba 3 %, nyní ho však odhadujeme v rozmezí 2-2,5 %, a to i kvůli strukturálním problémům české ekonomiky. Vzhledem k opatrnosti bankovní rady je nicméně riziko vychýleno směrem k mírnějšímu uvolnění měnové politiky než předpokládáme.

Autor: Jaromír Gec