Ceny ve výrobě i stavebnictví míří strmě vzhůru

Ceny českých průmyslových výrobců v dubnu meziměsíčně vzrostly o 1,4 %. Růst tak byl obdobně silný jako v březnu, kdy dosáhl 1,5 % m/m. Svou intenzitou dubnový nárůst cen ve výrobní sféře výrazně předčil tržní konsensus (+0,9 % m/m) i naši prognózu (+0,8 % m/m). S ohledem na pokračující silnou meziměsíční dynamiku zároveň došlo k urychlení té meziroční. Zatímco v březnu byly ceny průmyslových výrobců ještě meziročně nižší o 1,1 %, v dubnu již o 1,0 % rostly. Hlavní příčinou tohoto vývoje zůstávají vyšší ceny ropy. V rámci odvětví těžby a dobývání došlo v dubnu k meziměsíčnímu zvýšení cen v průměru o 1,5 %, v případě samotné ropy to ale byl nárůst o 54,9 %. Ve zbytku energetického průmyslu, zahrnující dodávky elektřiny a plynu, naproti tomu ceny v dubnu meziměsíčně klesly o 0,1 % a meziročně byly nižší o 6,4 %. Důvodem může být fixace cen i skutečnost, že velkoobchodní ceny elektřiny nebyly blízkovýchodním konfliktem dosud významně ovlivněny.

Rychlý cenový růst pokračoval také v samotném zpracovatelském průmyslu. Zde v dubnu došlo k meziměsíčnímu zvýšení cen v průměru o 1,7 %, poté co v březnu vzrostly o 2,6 %. To vedlo k významnému urychlení meziročního tempa růstu z březnových 1,2 % na 3,1 % v dubnu. Vyšší cenová dynamika se nadále týkala zejména odvětví, která jsou více závislá na zpracování ropných produktů. V tomto ohledu tak v popředí zůstal chemický průmysl, kde ceny v dubnu meziměsíčně povyskočily o silných 11,9 % po březnovém růstu o 2,9 %. Následovalo odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, kde ceny v dubnu vzrostly o 1,8 % m/m. Silný meziměsíční růst o 1,5 % vykázalo také odvětví výroby nekovových minerálních výrobků, které mimo jiného zahrnuje i výrobu stavebních materiálů. Svižně šly ceny vzhůru rovněž v energeticky náročné výrobě základních kovů, a to stejně jako v březnu o 1,0 % m/m. S ohledem na velkou spotřebu energií je toto odvětví pravděpodobně více vystavené výkyvům na spotových energetických trzích a mohlo tak již významněji pocítit negativní dopady výrazně vyšších velkoobchodních cen plynu. Cenová dynamika naopak zůstala v dubnu slabší ve váhově významných odvětvích jako je výroba motorových vozidel (-0,1 % m/m), strojírenský průmysl (+0,1 % m/m), elektrotechnický průmysl (+0,2 % m/m) či výroba elektrických zařízení (+0,5 % m/m).

V potravinářském průmyslu ceny zhruba stagnují, v zemědělství ale již v dubnu rostly. Ve výrobě potravin došlo v dubnu stejně jako v březnu k jen nepatrnému meziměsíčnímu nárůstu cen o 0,1 %. Vlivem předchozích poklesů tak ceny v potravinářském průmyslu zůstaly i v dubnu meziročně nižší, a to o relativně výrazných 3,4 %. O jen mírných 0,3 % m/m ceny v dubnu vzrostly ve výrobě nápojů a meziročně byly vyšší o 1,2 %. Ceny zemědělských výrobců se potom meziměsíčně zvýšily o významnějších 2,8 % poté, co v průběhu předchozího zhruba roku vykazovaly klesající trend. Mohlo se již jednat o efekt dražších pohonných hmot. Navzdory dubnovému meziměsíčnímu nárůstu byly ale ceny zemědělských výrobců meziročně nižší o 10,6 %. Lze předpokládat, že vliv dražších pohonných hmot stále vyvažuje působení silné zemědělské úrody z loňského roku.

Ceny stavebních materiálů pokračovaly v silném růstu. Meziměsíčně v dubnu vzrostly v průměru o 2,4 % po březnovém zvýšení o 0,8 %. To přispělo k dalšímu významnému urychlení meziročního růstu z 2,9 % na 4,9 %. K obnovení růstu cen stavebních materiálů došlo v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, které navíc přišlo v době dílčího oživení rezidenční výstavby. Ceny stavebních prací naproti tomu v dubnu meziměsíčně stagnovaly, jejich meziroční růst ale setrval na zvýšených 3,2 %.

Vývoj cen ve výrobní sféře tedy představuje proinflační riziko. Postupný průsak vyšších cen energií bude pravděpodobně dále tlačit ceny zboží směrem vzhůru. Růst cen služeb pak bude nejspíše udržovat na zvýšených úrovních imputované nájemné, jehož součástí jsou mimo jiné i ceny stavebních materiálů. V kombinaci se stále rychlým růstem cen nemovitostí a robustní spotřebitelskou poptávkou je tedy pravděpodobné, že jádrová inflace ve zbytku roku překročí hranici tří procent (již v dubnu činila 2,9 % y/y), a tedy i horní mez tolerančního pásma centrální banky. Nad tři procenta se nejspíše na přelomu letošního a příštího roku dostane i celková inflace.

Autor: Martin Gürtler