FED i ECB ponechají sazby beze změny

USD/EUR: Tento týden se ponese ve znamení zasedání Fedu a ECB, zveřejnění klíčových inflačních statistik v USA a údajů o výkonu ekonomik na obou březích Atlantiku. Fed i ECB podle našeho očekávání ponechají sazby beze změny, zesílené inflační tlaky však obě centrální banky přimějí sáhnout k utažení měnových podmínek na prosincovém zasedání. Výsledky HDP ukážou na solidní růstovou dynamiku v USA, zatímco na evropských datech se negativně odrazí vysoké ceny energií i letní vlna veder. To by mohlo vytvořit prostor pro posílení amerického dolaru.

CZK/EUR: Předběžný odhad HDP za třetí kvartál bude zveřejněn i v Česku. Očekáváme pokračování umírněného růstu ekonomiky, jehož hlavním zdrojem zůstává domácí poptávka. Vyšší domácí inflační tlaky podle nás povedou ČNB v listopadu ke zvýšení úrokových sazeb o 25 bb, což by mohlo krátkodobě poskytnout podporu české koruně. Prostor pro její výraznější posílení však podle nás limituje riziko zmírnění příliš agresivního tržního zacenění dalšího růstu sazeb ČNB a zvýšená globální riziková averze

Americká centrální banka ve středu podle našeho odhadu ponechá úrokové sazby beze změny na stávajících 3,75-4,00 %. Inflace ve Spojených státech sice zůstává významně zvýšená, přičemž většina představitelů Fedu se shoduje v tom, že inflační tlaky jsou široce rozprostřené, v rámci načasování je však FOMC zatím názorově rozdělen. Užší vedení Fedu, mezi které patří jeho šéf Kevin Warsh, viceguvernér Philip Jefferson a prezident newyorkského Fedu John Williams se přiklánějí k názoru, že před zvýšením úrokových sazeb je ještě třeba vyčkat na další data. Klíčový bude především jádrový deflátor soukromé spotřeby PCE za říjen, který bude posledním údajem tohoto typu před prosincovým zasedáním. Dosavadní data zatím vykazují vyšší dynamiku, než která by byla konzistentní s návratem inflace k 2% cíli. A vzhledem k vývoji cenových indikátorů to nebude zřejmě jiné ani v říjnu. Zároveň medián výhledu úrokových sazeb Fedu do konce roku ještě s jedním zvýšením úrokových sazeb počítá. Předpokládáme tedy, že po zveřejnění dalších dat a po proběhnutí voleb do amerického Kongresu se FOMC přikloní na prosincovém zasedání ke zpřísnění měnových podmínek. Další takovýto krok bude podle našeho názoru následovat v březnu.

Na datové frontě bude klíčové páteční zveřejnění deflátoru soukromé spotřeby PCE za září a odhadu HDP za třetí kvartál. Pohled na již zveřejněné zářijové ceny průmyslových výrobců a spotřebitelskou inflaci naznačuje, že ukazatel ukáže silné inflační tlaky. Jádrový PCE by měl podle našeho odhadu meziměsíčně růst o 0,34 %, celkový PCE pak o 0,5 %. To jsou hodnoty, které s návratem na inflační cíl konzistentní nejsou. Jak jsme již uváděli výše, jádrový deflátor PCE podle našeho názoru Fed v prosinci přesvědčí o tom, že je třeba úrokové sazby znovu zvýšit. Růst HDP za třetí čtvrtletí by měl díky pokračující silné spotřebě domácností a investicím do AI dosáhnout solidních 3,2 % mezikvartálně anualizovaně. Vzhledem ke slábnoucímu fiskálnímu impulzu a neudržitelnosti tempa investic spojených s AI však bude dynamika v nadcházejících čtvrtletích pravděpodobně slábnout.

Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání ponechá úrokové sazby podle našeho názoru beze změny. Její aktualizovaná neveřejná prognóza sice zřejmě ukáže, že inflace dosáhne vrcholu později, na vyšší úrovni, a také se bude na cíl vracet déle, než s čím ECB počítala, zároveň ale zesílila rizika ohrožující hospodářský růst. Významnou roli zde hraje zpřísnění měnových podmínek a také zvýšená nervozita, která na dluhopisových trzích panuje v důsledku vývoje výnosů francouzských státních dluhopisů. Krom toho zatím nedochází k razantnímu přelévání vysokých cen energií do jádrové inflace, zvýšené inflační tlaky se neodrážejí ani ve zrychlování mzdového růstu. To vše v kombinaci s relativně malým množstvím nových dat, která má ECB od zářijového zasedání k dispozici, hovoří spíše pro ponechání sazeb nyní beze změny. Se zpřísněním měnových podmínek počítáme až na prosincovém zasedání, kdy bude mít centrální banka k dispozici data z trhu práce i vývoji jádrové inflace, a především novou prognózu. Pokud by však docházelo k dalšímu výraznějšímu zhoršení situace na finančních trzích, což by potažmo zhoršovalo vyhlídky pro hospodářský růst, mohla by ECB nakonec ponechat sazby beze změny. To ale zatím náš scénář nepředpokládá.

Z dat budou zveřejněny předběžné údaje HDP za 3. čtvrtletí. Očekáváme, že ekonomika eurozóny vzrostla o 0,2 % mezikvartálně a o 1,1 % meziročně, což by potvrdilo pokračující oživení navzdory stále vysokým cenám energií a vlně letních veder. Hlavní oporou růstu zůstává domácí poptávka, podpořená spotřebou domácností, investicemi a fiskální politikou. Na úrovni jednotlivých zemí by si nejlépe měla vést i nadále španělská ekonomika (+0,6 % q/q), zatímco Francie i Itálie by měly vykázat pouze mírný růst. Německé hospodářství podle našeho odhadu ve třetím čtvrtletí stagnovalo. Hospodářskou aktivitu negativně ovlivnily letní vlny veder a logistické komplikace související s nízkým stavem vody na Rýně, které zasáhly průmysl i dopravu. Část těchto ztrát však kompenzovalo oživení ve stavebnictví a vyšší vládní výdaje. Pro závěr roku zůstává výhled smíšený. Zatímco fiskální podpora, investice spojené s rozvojem umělé inteligence a zlepšující se exportní výkonnost představují pozitivní faktory, vyšší tržní úrokové sazby a zpřísňující se finanční podmínky mohou růst ekonomiky brzdit. Zveřejněn bude tento týden i IFO index mapující náladu německých průmyslníků. Zde očekáváme jeho mírný pokles, a to na 89,8 bodu z předchozích 89,9 bodu. Přestože příliv nových zakázek zůstává relativně příznivý, důvěru firem nadále tlumí problémy v dodavatelských řetězcích a nejistota spojená s napjatější situací na finančních trzích. Celkově však index nadále naznačuje spíše stabilizaci hospodářské aktivity než návrat německé ekonomiky do výraznějšího útlumu.

Předběžný odhad HDP za třetí čtvrtletí bude zveřejněn i v Česku. Ten podle nás v mezičtvrtletním srovnání setrval na +0,3 %. Očekáváme, že jeho základem nadále zůstala domácí poptávka podpořená zvyšující se spotřebou domácností i fixními investicemi. Zatímco meziroční růst spotřeby domácností podle nás setrval mírně pod 3 %, u fixních investic by mohlo dojít k jeho zpomalení z 7,1 % v Q2 26 do blízkosti stále silných 6 %. Důvodem je zvyšující se srovnávací základna, neboť investiční aktivita byla v posledním roce a půl neobvykle vysoká. Působit tímto směrem mohlo i dočerpávání vybraných finančních prostředků z fondů EU. Snižující se objem veřejných investic v souladu s tím v posledních měsících indikuje vývoj inženýrského stavitelství. Stejně jako v Q2 26 nejspíše rychlejším tempem rostla také spotřeba vlády, která odrážela působení vyšších fiskální výdajů. Od čistého exportu naproti tomu v Q3 26 očekáváme záporný příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu HDP.

I přes rizikovou averzi koruna v průběhu minulého týdne mírně posílila

Světový kalendář minulý týden nabízel především předstihové indikátory. Ty přinášely smíšené signály. Říjnový německý ZEW index v hodnocení současné situace sice dopadl lépe, než se očekávalo, výhled do budoucna byl ale naopak pochmurnější. Oproti tomu PMI z německého zpracovatelského průmyslu tržní konsenzus předčil a dostal se i nad zářijovou úroveň. Na indikátory PMI z oblasti služeb dopadly vyšší ceny pohonných hmot, a tak se v Německu i eurozóně jako celku v porovnání s předchozím měsícem zhoršily. Celkově se však ukazatele drží v pásmu expanze, a to jak ve službách, tak i průmyslu a přislibují další růst. Totéž platí i o předstihových ukazatelích z druhého břehu Atlantiku. Americký PMI z průmyslu i služeb v říjnu zůstal vysoko nad padesátibodovou hranicí.

Kromě zveřejněných dat finanční trhy sledovaly i dění na geopolitické frontě. Vyostřená situace na Blízkém východě vyústila v další růst cen ropy, a to až na 116 USD za barel. Obavy o politickou stabilitu a vývoj veřejných financí ve Francii vedly k dalšímu rozšiřování rozpětí mezi francouzskými vládními dluhopisy a těmi německými. Rozpětí se dostalo až na 173 bb. Celkově nárůst rizikové averze vedl k posílení dolaru a výprodeji na akciových trzích. Zatímco zkraje týdne se kurz eura vůči dolaru pohyboval kolem 1,12 USD/EUR, v pátek to bylo na 1,125 USD/EUR.  

V regionu k jednacímu stolu zasedla maďarská centrální banka. Ta v souladu s očekáváními ponechala klíčovou sazbu beze změny. S jejím snižováním ale ještě pro letošek podle našeho názoru neskončila. Inflace zůstává významně pod cílem centrální banky, a to i ve výhledu, což podle nás znamená, že po pauze začne MNB klíčovou sazbu ze současných 5,5 % opět snižovat. Momentálně takovýto krok předpokládáme na prosincovém zasedání. Maďarský forint i polský zlotý v důsledku rizikové averze v průběhu týdne ztrácely. Z pondělních hodnot okolo 362 HUF/EUR se kurz forintu vyšplhal až na 366 HUF/EUR. Ztráty utržil i polský zlotý, který se posunul z úrovní kolem 4,37 PLN/EUR na 4,39 PLN/EUR V případě obou měn však v nadcházejících čtvrtletích očekáváme jejích mírné posílení (v Q3 27 na 355 HUF/EUR a 4,30 PLN/EUR). Koruna jako jediná z regionu v průběhu týdne mírně posílila, a to z úrovní těsně pod hladinou 24,35 CZK/EUR na 24,30 CZK/EUR. 

Autor: Jana Steckerová