Inflace nepřekvapila, koruna končí týden jen nepatrně slabší

Česká lednová inflace v lednu klesla na 1,6 % y/y. Oproti bleskovému odhadu ČSÚ z předchozího týdne tedy již nedošlo k žádné revizi. Za poklesem inflace pod dvouprocentní cíl centrální banky stály hlavně levnější energie. Převedení plateb na obnovitelné zdroje energie, jež jsou součástí ceny elektřiny, z domácností na stát přispělo podle našeho odhadu ke snížení meziroční inflace v lednu o zhruba 0,3 pb. Inflaci snižovalo také zvolnění dynamiky cen pohonných hmot a cen potravin. Růst cen služeb a jádrová inflace ovšem zůstávají vysoko.  Inflace ve službách zůstala oproti prosinci beze změny, když v lednu dosáhla 4,7 % y/y. Jádrová inflace oproti prosinci zpomalila o desetinu na 2,7% y/y. Více zde: https://bit.ly/CPI_Jan26_CZ.

Dočasné snížení tuzemské inflace pod cíl centrální banku příliš neznervózňuje. S týdenním odstupem zveřejněný písemný záznam z posledního zasedání ukázal, že mezi radními panuje shoda na tom, že na primární dopady snížení cen energií v důsledku převedení plateb za obnovitelné zdroje na stát měnová politika reagovat nemá. Uvolnění měnové politiky přitom z pohledu členů bankovní rady brání hlavně jádrové inflace, zejména pak zvýšený růst cen služeb a nemovitostí. My v základním scénáři nadále snížení úrokových sazeb v letošním roce neočekáváme, avšak vzhledem k nedávnému změkčení komunikace ČNB je riziko vychýleno ve směru jejich mírného snížení. Více zde: https://bit.ly/CNBminsFeb26. S vyzněním zápisu koresponduje i rozhovor guvernéra ČNB A. Michla na půdě University of Chicago, ve kterém uvedl, že pokud uvidí pokles momenta jádrové inflace, může to z jeho pohledu otevírat určitý prostor pro snížení sazeb. Zároveň však varoval před výrazným nárůstem veřejného dluhu, který je podle něj v evropském kontextu hlavním rizikem návratu vysoké inflace.

Růst ekonomiky eurozóny v Q4 25 podle zpřesněného odhadu dosáhl 0,3 % mezičtvrtletně. Meziročně tedy ekonomika přidala 1,3 %, což na celoroční bázi znamená růst o 1,5 %. Struktura růstu zatím nebyla zveřejněna, podle našeho odhadu k němu ve čtvrtém čtvrtletí přispělo zlepšení důvěry ve výrobním sektoru, zvýšené vládní výdaje (zejména v Německu) a také oživení spotřeby domácností. Kromě toho se objevují první náznaky zvýšených investic do umělé inteligence, především ve Francii a Španělsku.

Ve Spojených státech tento týden převážila negativní překvapení. V úterý zklamaly prosincové maloobchodní tržby, které meziměsíčně pouze stagnovaly (oček. +0,4 %). To ve středu sice částečně kompenzoval počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru, který dosáhl 130 tis., zatímco tržní očekávání bylo nastaveno na 65 tis. V pátek publikovaná spotřebitelská inflace však za odhady rovněž lehce zaostala, když meziroční růst poklesl z prosincových 2,7 % y/y na 2,4 % y/y při očekávaných 2,5 % y/y. Celkově tak po tomto týdnu dolarový peněžní trh stále počítá pro letošní rok s dvojím snížením sazeb Fedu. Pokles dolarových tržních úrokových sazeb se promítl i do kurzu dolaru, který oslabil o 0,4 % na 1,186 USD/EUR.

Devizové trhy ve středoevropském regionu v závěru týdne ovlivnila lednová inflace. Zatímco v Maďarsku poklesla na 2,1 % y/y, a byla tak o 0,3 pb pod konsenzem, v Polsku naopak překvapila směrem nahoru, když zpomalila na 2,2 % y/y, namísto očekávaných 1,9 y/y. Maďarský forint tak končí týden proti euru slabší o 0,4 % na 379,3 HUF/EUR, zatímco polský zlotý mezitýdenně nepatrně posílil. Česká inflace ve finálním čtení již nepřekvapila, a tak koruna i v závěru týdne setrvala lehce pod 24,30 CZK/EUR poté, co se po většinu týdne obchodovala v pásmu 24,20-24,30 CZK/EUR.

Autor: Jaromír Gec