Útraty amerických domácností dále rostou i přes vyšší inflaci

Zpřesněný odhad českého HDP za Q2 revidoval výkon ekonomiky nahoru. Mezičtvrtletně tak tuzemské hospodářství rostlo o 0,5 % namísto původně udávaných +0,2 %. Oproti prvnímu čtvrtletí (+0,7 % q/q) to ale stále představuje zpomalení. Růst v Q2 táhla spotřeba domácností a vlády (+1,0 % a 1,2 % q/q), mírně přispěly i fixní investice (+0,5 % q/q). K mezičtvrtletnímu růstu přidaly zásoby +0,3 pb, na druhé straně to ale vyvážil negativní příspěvek čistého vývozu ve výši -0,8 pb. To reflektovalo jen mírné navýšení vývozu (+0,3 % q/q) a pokračující silný růst dovozu (+1,5 % q/q). Po relativně silné první polovině roku ale předpokládáme, že česká ekonomika vlivem působení amerických cel v H2 25 zpomalí. Více jsme data komentovali zde: https://bit.ly/GDP_2Q25_CZ a naší aktualizovanou prognózu najdete zde: https://bit.ly/CEO_3Q25_CZ. Sentiment indikátory z české ekonomiky poukázaly na smíšený srpnový vývoj. Zatímco spotřebitelská důvěra se citelně snížila zpět pod svůj dlouhodobý průměr na 99 b., ta podnikatelská zase vzrostla na 101,5 b. K tomu ale nepřispěla stagnující důvěra v průmyslu, přesto ale předstihové indikátory z průmyslu zůstávají překvapivě robustní.

Indikátory sentimentu v eurozóně v tomto týdnu potvrdily relativní odolnost ekonomiky eurozóny. Stále tak nenaznačují výraznější zhoršení v eurozóně, ovšem jejich nízké úrovně rovněž neindikují ani obnovení silnějšího růstu. Německý IFO index v srpnu pokračoval v růstu a s 89 b. dosáhl nejvyšší hodnoty od loňského dubna. To je zejména zásluhou složky očekávání do budoucna, která pravděpodobně reflektuje zvýšená očekávání spojená s německým fiskálním stimulem, zatímco hodnocení současné situace zůstává utlumené. Důvěra v ekonomiku eurozóny v srpnu mírně klesla. To primárně reflektovalo nižší spotřebitelskou důvěru, což se odrazilo i na poklesu indikátoru ze služeb, zatímco důvěra v průmyslu se oproti červenci nepatrně zlepšila, přesto zůstává podprůměrná.

Dnešní údaje deflátorů PCE z USA potvrdily zintenzivnění inflačních tlaků, ve kterých začíná probublávat dopad amerických cel. To ovšem již dříve naznačily zveřejněné spotřebitelské a výrobní ceny za červenec. Deflátor PCE v meziročním vyjádření dosáhl 2,6 % v červenci. Ten jádrový zase ukázal zvýšení meziroční dynamiky z červnových 2,8 % na 2,9 % y/y v červenci. Data byla v plném souladu s tržním konsensem, a reakce na finančních trzích tak byla omezená. Červencový růst osobních výdajů amerických domácností o 0,5 % m/m, navzdory nižšímu růstu příjmů, potvrdil pokračující zvyšování spotřebitelské poptávky v USA, a to navzdory zintenzivňujícím inflačním tlakům. Navíc vzhledem k nižší dynamice příjmů to pravděpodobně znamená, že americké domácnosti nadále zasahují do svých úspor či se více zadlužují. Růst domácí poptávky v USA ale od začátku roku lehce zpomalil, jak potvrdila čtvrteční data HDP za Q2.

Obchodování na finančních trzích bylo v závěrečném prázdninovém týdnu vcelku poklidné. Ze začátku týdne ho ovlivnily (geo)politické události. Politická nestabilita ve Francie vedla k výprodeji tamních aktiv, zatímco snahy prezidenta Trumpa o změnu sestavy Fedu ovlivnila primárně růst sazeb na delších splatnostech. Celkově jsou ale dolarové sazby za tento týden nižší až o 5 bb, stejně jako ty eurové, zatímco korunové sazby jsou díky nárůstu v závěru týdne vyšší až o 7 bb dle splatnosti. Americký dolar během tohoto týdne vůči euru posílil o 0,4 %. Středoevropské měny podaly smíšený výkon. Česká koruna zřejmě s ohledem na revizi HDP posílila zpět k 24,45 CZK/EUR. Maďarský forint těžil z jestřábích komentářů tamní centrální banky, což v tomto týdnu zabránilo jeho oslabení, stejně tak polský zlotý končí tento týden téměř beze změny.

Autor: Kevin Tran Nguyen