Současné zvýšené inflační tlaky v USA snížení sazeb Fedu nedovolí

Robustní meziměsíční dynamika amerického jádrového PCE indexu za únor spolu se silnými týdenními daty z trhu práce (Jobless Claims) zabrání tomu, aby se v reakci na pokles globální rizikové averze kvůli určitému zklidnění situace na Blízkém východě začalo rychle spekulovat na pokles úrokových sazeb Fedu. Z Evropy se dnes pozornost zaměří na ranní data únorového průmyslu a zahraničního obchodu z Německa. Obáváme se oproti konsensu slabší dynamice zahraničního obchodu, zejména na vývozní straně, ani němečtí průmyslníci aktivitou nehýřili. Tuzemská data z průmyslu by proti těm německým měla být lepší, tržní konsens se nám ale zdá jako optimistický.

I dnes čekáme lepší data z USA a spíše slabší z Evropy

Dvoutýdenní příměří mezi USA a Izraelem na straně jedné a Íránem na straně druhé vedlo včera ke snížení rizikové averze – ceny ropy a energetických komodit klesly, zrovna tak posílilo euro a středoevropské měny. Hráči na finančních trzích ale zůstávají ostražití, zkušenosti s D. Trupem jsou takové, že sázet na to, že již názor nezmění, je více než ošidné. Navíc platí, že zejména ceny energetických komodit nadále zůstávají výrazně výše, než tomu bylo před začátkem konfliktu. Dnešní ekonomická data by nahrávala spíše dolaru, ale v podstatě se jedná o statistiky z období před iránským konfliktem, což se v dnešní perspektivě jeví jako dávná historie. Pokud bude riziková averze dále klesat, euru i koruně by to mělo dále pomáhat. Do dnešního dne ale nevstupují trhy tak optimisticky jako včera. Ceny ropy mírně vzrostly, některé lodě Hormuzským průlivem nepropukly, příměří je zejména podle íránských zdrojů porušováno. Americký viceprezident J. D. Vance byl pověřen přímým vyjednáváním s představiteli Íránu o trvalém příměří. První jednání by měla proběhnout v sobotu.

Současné zklidnění geopolitické situace tedy nelze brát tak, že je opětovně otevřena cesta ke snižování dolarových úrokových sazeb ze strany tamní centrální banky. Dnešní data amerického cenového indexu PCE za únor potvrdí nadále přetrvávající vysokou meziměsíční dynamiku (kolem 0,4 % meziměsíčně), meziroční dynamika podle tržního konsensu bude opět začínat trojkou (3,0 % po lednových 3,1 % y/y). Nadále pak platí, že tamní trh práce nijak znatelně neochlazuje, což potvrdí i dnešní statistiky o počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti za předchozí týden. Finální čtení amerického HDP a jeho struktury za Q4 25 by již zásadně nové informace přinést nemělo.

Únorová produkční data z německé ekonomiky zřejmě nenadchnou. Toto naše přesvědčení navíc posiluje zklamáním, které včera přinesly únorové statistiky podnikových objednávek. Na německých tvrdých datech za únor by se měly objevit první náznaky zlepšení, i když obrázek zůstává spíše smíšený; březen bude navíc poznamenán iránským konfliktem. Německá průmyslová produkce (včetně stavebnictví) by měla meziměsíčně za únor vzrůst zhruba o 0,8 % po slabém lednu, a to zejména díky oživení nových zakázek podpořených fiskálním stimulem a zlepšujícímu se poměru objednávek k zásobám, který je již nad dlouhodobým průměrem. Strukturální problémy automobilového sektoru však přetrvávají a energeticky náročná odvětví navíc s vysokou pravděpodobností pocítí negativní dopad vyšších cen energií až v následujících měsících. V zahraničním obchodě očekáváme pokles přebytku k přibližně 19 mld. EUR, přičemž dovoz by měl růst rychleji než vývoz; ten sice může mírně zlepšit celkový výsledek, avšak pokračující oslabování exportů do USA zůstává rizikem, zatímco vývozy do Číny se zřejmě teprve stabilizují.

Česká průmyslová výroba by měla v únoru potvrdit pokračující, byť křehké cyklické oživení. Přes zvýšené ceny energií a přetrvávající geopolitická rizika očekáváme meziměsíční růst produkce kolem 0,8 %, když růst ve zpracovatelském průmyslu by měl kompenzovat výrazný pokles výroby v energetice. V meziročním vyjádření by průmysl mohl vzrůst zhruba o 1 % (po očištění o pracovní dny). K pozitivnímu vývoji přispívá zlepšení sentiment indikátorů – průmyslový PMI se již v únoru dostal na hranici 50 bodů a důvěra v průmyslu se blíží dlouhodobému průměru, přičemž v březnu oba ukazatele dále posílily díky lepší poptávce a vyšší produkci. Fiskální stimul v Německu, včetně vyšších výdajů na obranu, a růst zahraniční poptávky zatím pomáhají tlumit negativní dopady dražších energií, které byly navíc na začátku roku částečně zmírněny vládními opatřeními. Rizikem do dalších měsíců ale zůstává geopolitika, vyšší ceny energií a potenciální narušení dodavatelských řetězců.

V Polsku dnes zasedá tamní centrální banka (NBP). Podobně jako drtivá většina ostatních centrálních bank podle nás ponechá klíčovou sazbu beze změny (na 3,75 %), což předpokládá i tržní konsensus. Práh pro případné zvýšení sazeb se zdá být i vzhledem k nízké výchozí úrovni inflace (3 % y/y v březnu) poměrně vysoko. Na druhou stranu diskuse o obnovení snižování sazeb bude pravděpodobně mimo hru, dokud se nevyjasní válka v Íránu a její dopady. Setrvání klíčové sazby NBP na současné úrovni tak aktuálně čekáme i po celý zbytek letošního roku.

Příměří pomohlo euru i české koruně

Do včerejšího dne vstoupily trhy optimisticky ve světle toho, že se USA a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. Írán se zároveň zavázal ke znovuotevření Hormuzského průlivu. Dohoda pomohla zmírnit obavy z globální inflační krize, ceny ropy (Brent) klesly až o 16 %, ceny plynu téměř o 20 %. Euro proti dolaru vystřelilo, poprvé po více než měsíci se včera kurz dostal nad hladinu 1,17 USD/EUR. Asi tedy není překvapením, že trh ignoroval zklamání, které přinesla ranní data německých podnikových objednávek za únor. Z eurozóny jsme se dočkali únorových cen průmyslových výrobců a maloobchodních tržeb za stejný měsíc. Tato data vzhledem k tržnímu konsensu žádné překvapení nepřinesla.

Globální posílení eura pomohlo i středoevropským měnám. Samotná česká koruna se z ranních kotací u 24,50 CZK/EUR dostala v průběhu včerejší seance až ke 24,37 CZK/EUR. Byla tak nejsilnější za poslední měsíc.

Autor: Jan Vejmělek