ČNB dnes úrokové sazby nesníží

Klíčovou událostí domácí scény je zasedání bankovní rady ČNB. V souladu s tržním konsensem předpokládáme, že úrokové sazby se dnes měnit nebudou. Ze světa se dočkáme pouze méně důležitých dat v podobě zlepšení francouzské spotřebitelské důvěry za červen a podle tržního konsensu meziměsíčního poklesu prodejů nových domů v USA za květen.

Světový kalendář toho dnes mnoho nenabídne

Pozornost globálních hráčů bude i nadále směřovat zejména na geopolitiku, aktuálně na blízkovýchodní konflikt. Ekonomický kalendář toho pro dnešek totiž mnoho nenabídne. Červnová spotřebitelská důvěra ve Francii by mohla potěšit výraznějším než trhem předpokládaným zlepšením. Důvěra spotřebitelů přitom v květnu prudce poklesla o 3 body na stejnou úroveň jako v prosinci, kdy dosáhla svého minima. Vysvětlit tento pokles je ale dost těžké, nedošlo totiž k žádné konkrétní události, které by jej mohly vyvolat. Francouzská ekonomika se sice nevyvíjí nijak oslnivě, v posledních čtvrtletích zaznamenávala spíše nízký růst, ale nic nenasvědčuje tomu, že by se situace zhoršovala. Z pohledu domácností se dokonce objevily některé spíše povzbudivé zprávy, jako je nízká inflace, která posiluje kupní sílu, či první známky oživení v sektoru bydlení, kde se růst cen vrátil do kladných hodnot. Domníváme se proto, že pokles v minulém měsíci byl pouze výkyvem a červen bude znamenat zlepšení.

V tuzemsku bude událostí dne zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice. Změna v nastavení úrokových sazeb se ale nečeká. A to je i náš pohled. Komunikace centrálních bankéřů ČNB pravděpodobně zůstane tradičně jestřábí, čemuž nahrávají i poslední inflační data. Celková inflace v květnu dosáhla 2,4 % y/y (0,1 pb nad prognózou ČNB). Vysokou perzistenci stále vykazuje jádrová inflace (v květnu 2,8 % y/y) a v rámci ní zejména dynamika cen služeb, která se v květnu zvýšila ze 4,7 % na 4,9 % y/y. Zčásti za tím stál vliv svižného růstu imputovaného nájemného, ve kterém se odráží oživení na trhu nemovitostí (více zde: https://bit.ly/CPI_May25_CZ). Rychleji, než předpokládala ČNB, rostla v Q1 25 i tuzemská ekonomika (0,8 % q/q vs prognóza 0,6 % q/q). Struktura růstu HDP však byla naopak spíše protiinflační, když vyšší dynamiky dosáhly fixní investice, a naopak nižší byla spotřeba domácností (více zde: https://bit.ly/GDP_1Q25_CZ). Mzdový růst potom za prognózou centrální banky jen lehce zaostal (více zde: https://bit.ly/Wages_1Q25_CZ). Proinflační rizika však z našeho pohledu do značné míry kompenzuje především silnější koruna, což v kombinaci s úrokovými sazbami nad základním scénářem predikce ČNB, který počítal s dosažením 3% repo sazby do poloviny roku, znamená, že měnové podmínky jsou celkově utaženější, než centrální banka ve své prognóze předpokládala. Ve zbytku letošního roku, hlavně vlivem očekávaného zpomalení tuzemské ekonomiky a zmírnění inflačních tlaků v důsledku celních bariér, očekáváme ještě dvojí snížení úrokových sazeb (v srpnu a listopadu) na konečná 3 %. Jejich načasování je ale poměrně nejisté, když nelze vyloučit, že v letních měsících bude bankovní rada preferovat čekání na nová data a vyjasnění situace okolo cel, čímž by se další uvolnění měnové politiky mohlo odsunout.

Euro silnější, koruna též

Na globálních finančních trzích byl včera patrný určitý ústup od vysoké rizikové averze minulých dnů. Důvodem byla deeskalace konfliktu mezi Izraelem a Spojenými státy na straně jedné a Iránem na straně druhé, kdy Donald Trump vyhlásil, že bylo dosaženo příměří. I když na bojové frontě ke klidu zbraní úplně nedošlo, výrazně klesly ceny ropy (až o cca 10 % proti maximu z počátku týdne). Ze situace profitovalo euro, které si včera proti dolaru polepšilo až k téměř 1,164 USD/EUR; dolar naopak v průběhu americké seance negativně reagoval na výrazné zklamání, které přinesl červnový ukazatel spotřebitelské důvěry od Conference Boardu. Prezident Fedu J. Powell ve svém vystoupení před Kongresem vyjádřil nepřekvapivě opatrnost. Než se Fed odhodlá k nějaké akci, chtějí počkat na více informací o tom, jaká je kondice americké ekonomiky a jak na ní dopadají zmatky kolem cel. Ty totiž potenciálně ohrožují plnění inflačního cíle. Poklud ale zůstanou inflační tlaky pod kontrolou, je připraven dříve nebo později úrokové sazby snížit. Načasování ovšem blíže nespecifikoval s tím, že rizikem je vyšší než očekávaná inflace na straně jedné a slabší trh práce na straně druhé.

Podporu včera pocítily i měny v celém středoevropském regionu, o něco více polský zlotý a maďarský forint. Česká koruna si proti euru připsala necelou pětinu procenta, když se kurz dostal k 24,78 CZK/EUR. Proti dolaru spadl až k 21,30 CZK/USD. Po necelých dvou týdnech tak opět testoval nejsilnější korunovou úroveň za poslední téměř dva roky, a to úspěšně.

Tuzemský konjunkturální průzkum za červenec spíše zklamal, o to zejména pokud jde o sentiment podnikatelů. Nicméně i tak se podnikatelská důvěra stále drží na svém dlouhodobém průměru. Nálada poklesla především v obchodě a ve vybraných odvětvích služeb. Zde se podnikatelé obávají zejména vývoje poptávky v následujících 3 měsících. Naopak ve stavebnictví počet podnikatelů, které znepokojuje další vývoj poptávky, výrazně poklesl, což se projevilo silným nárůstem důvěry v tomto segmentu. Zde index vzrostl na nejvyšší hodnotu od dubna 2022. Nálada spotřebitelů zůstala v červnu beze změny a udržela se tak již druhý měsíc v řadě mírně nad svým dlouhodobým průměrem. Celkový indikátor důvěry v českou ekonomiku tak navzdory očekáváné stagnaci klesl (z květnových 101,0 na červnových 100,1 bodu).

Autor: Jan Vejmělek