Růst cen ve výrobě pod cílem ČNB, ve službách naopak stále nad ním

Tuzemské ceny průmyslových výrobců v dubnu meziměsíčně vzrostly o 0,2 % po březnovém poklesu o 0,1 %. Meziročně pak byly vyšší o 1,4 %. To bylo jen nepatrně pod tržním konsensem, který odhadoval růst o 1,5 %.

V samotném zpracovatelském průmyslu rostly ceny stejným meziměsíčním tempem jako v březnu, tedy o 0,4 %. Výrazně nadále zdražovaly výrobky chemického průmyslu, tentokráte meziměsíčně o 1,4 %. Lze přepokládat, že vliv v tomto případě má dražší surová ropa. Její dovoz navíc prodražuje slabší koruna vůči americkému dolaru. Významněji ceny vzrostly rovněž ve farmaceutickém průmyslu (+0,6 % m/m). V dalších odvětvích byl ale cenový vývoj umírněnější. Ceny zhruba meziměsíčně stagnovaly ve výrobě motorových vozidel (+0,1 % m/m), základních kovů (+0,1 % m/m) a kovodělných výrobků (-0,1 % m/m), a také potravinářských výrobků (-0,1 % m/m). Výjimkou byla výroba nápojů, kde ceny vzrostly o 0,5 % m/m. Ke zlevnění pak došlo v případě elektrických zařízení (-0,8 % m/m), surovin používaných ve stavebnictví (-0,3 % m/m) či mírně rovněž u výpočetní techniky (-0,2 %).

Protiinflačně tentokrát nepůsobil energetický průmysl. Zatímco v únoru a březnu ceny energií meziměsíčně poměrně silně klesaly (o 0,7 % resp. 1,5 % m/m), v dubnu jen zhruba stagnovaly (-0,1 % m/m). Podobně i v těžebním průmyslu se cenová dynamika zvýšila (z 0,1 % na 0,7 % m/m). Za tím stál nárůst ceny uhlí (+1,2 % m/m) v kombinaci se stále svižným růstem ceny ropy.

V zemědělství a stavebnictví pokračoval utlumený cenový vývoj. Ceny zemědělských výrobců v dubnu meziměsíčně klesly o 3,5 % a korigovaly tak březnové zvýšení o 3,2 %. Meziročně byly tyto ceny o výrazných 13,4 % níže. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a ceny stavebních materiálů o 0,1 %. Ceny stavebních prací byly vyšší také meziročně (o 2,0 %), zatímco ceny stavebních materiálů nadále klesaly (o 1,5 %).

Meziroční růst cen tržních služeb pro podniky sice zpomalil, stále se ale nachází nad cílem centrální banky. V dubnu se tento růst snížil na 3,4 % po březnových 4,1 %. Meziměsíční růst byl však svižný (+0,7 %).

Růst cen v primárních okruzích je v podstatě v souladu se strukturou spotřebitelské inflace. Zatímco spotřebitelské ceny zboží se v dubnu zvýšily meziročně o 1,4 %, ceny služeb rostly výrazně rychlejším tempem o 5,3 %. Dynamika výrobních cen, ať už v průmyslu, stavebnictví či zemědělství, se vesměs drží pod cílem centrální banky. Důvodem je pravděpodobně stále nižší poptávka po průmyslovém zboží a stavebních pracích či klesající ceny materiálů a energií. Vývoj v potravinářském průmyslu pak neukazuje na to, že by měl pokračovat rychlý růst cen potravin pro konečné spotřebitele (v dubnu spotřebitelské ceny potravin meziměsíčně vyskočily o zhruba 2 %). Naopak ve službách se cenový růst stále pohybuje nad 2 % y/y. Důvodem může být doběh předchozích inflačních tlaků, rizikem je ale i probíhající oživení spotřebitelské poptávky. Rychlý růst cen služeb je pro většinu centrálních bank vyspělých zemí, včetně té české, hlavním argumentem proč postupovat obezřetně při uvolňování měnové politiky.

Autor: Martin Gürtler