Průmysl zůstává v útlumu

Důvěra v tuzemském zpracovatelském průmyslu podle PMI sice mírně korigovala předchozí pokles a překonala očekávání, přesto ale v listopadu zůstala relativně nízká. Průmyslový PMI narostl z 47,2 b. na 48,0 b. oproti očekávaným 47,5 b. Český výrobní sektor tedy podle tohoto průzkumu zůstává v pásmu kontrakce, tempo jeho poklesu se ale zmírnilo. Nejvíce k tomu údajně přispělo zpomalení tempa poklesu nových zakázek, a to především kvůli oživení u těch zahraničních. Navzdory tomu však byla úroveň poptávky podle oslovených firem nadále nedostatečná a ty tak pokračovaly ve snižování objemu výroby, jehož tempo bylo navíc nejprudší od ledna. Důvodem byla i skutečnost, že firmy se za účelem redukce nákladů snažily vyprodávat zásoby již hotových výrobků, které měly na skladě. Z důvodu optimalizace nákladů podnikatelé zahrnutí v průzkumu uváděli, že zároveň omezili nákupy výrobních vstupů a snižovali stavy zaměstnanců. Kromě nedostatečné poptávky ovšem výrobci zmiňovali také problémy s dodavatelskými řetězci. Důvodem podle všeho byla zejména omezení vývozu z Číny, týkající se hlavně vzácných zemin. Nedostatek některých materiálů sice tlačil ceny výrobních vstupů směrem vzhůru, tempo růstu ale bylo stále slabé. Podobně potom výrobci hodnotili rovněž vývoj cen jimi prodávaného zboží. V Německu a celé eurozóně byly zveřejněny již pouze finální odhady PMI z průmyslu, které v prvním případě přinesly sestupnou revizi z 48,4 b na 48,2 b a v tom druhém z 49,7 b. na 49,6 b. Nejen český, ale i celoevropský průmysl se tak v listopadu nacházel v pásmu kontrakce. Středoevropský region není výjimkou, když polský PMI z průmyslu činil 49,1 b.

Deficit českého státního rozpočtu v listopadu dosáhl 232,4 mld. CZK. Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 mld. CZK nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let. Pokud by se podobně jako v minulých letech v prosinci zvýšil schodek o dalších cca 20 mld., znamenalo by to, že by schválený deficit (241 mld.) mohl být mírně překonán. I tak ale nadále bude s vysokou pravděpodobností i na konci roku platit, že letos stát hospodařil s nejmírnějším deficitem od roku 2019. Přispělo k tomu nejen konsolidační úsilí odcházející vlády ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí poptávky, které se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek DPH a pojistného. Více jsme k tomuto tématu psali zde: https://bit.ly/Budget_Nov25.

Dnešní obchodování na finančních trzích se neslo v duchu výprodeje rizikovějších aktiv, středoevropských měn se to ale příliš nedotklo. Evropské akciové trhy během dnešního obchodování vesměs odepsaly do 0,5 %, v závěru seance ale měly tendenci ztráty korigovat. Vyšší riziková averze pomohla americkému dolaru, který vůči euru posílil o přibližně 0,3 %. Vývojem americké měny příliš nezahýbalo zveřejnění tamního ISM indexu ze zpracovatelského průmyslu. Ten podobně jako PMI v Evropě zůstal v pásmu kontrakce, když v listopadu došlo k jeho mírnému poklesu z 48,7 b. na 48,2 b., zatímco se čekal nárůst na 49,0 b. Horší bylo hodnocení jak vývoje nových zakázek, tak i zaměstnanosti. Středoevropské měny ale negativnímu vlivu silnějšího dolaru odolávaly. Maďarský forint a polský zlotý dokonce oproti společné evropské měně mírně zpevnily o 0,1-0,2 %. Česká koruna sice během dopoledne rovněž nepatrně posilovala, poté ovšem došlo ke korekci a obchodování končí přibližně beze změny s kurzem mírně pod 24,20 CZK/EUR.

Autor: Martin Gürtler