Jestřábí Fed podpořil dolar, region pod tlakem

Klíčovou událostí na finančních trzích bylo tento týden zasedání americké centrální banky. Ta v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby o 25 bb na 3,75-4,00 %. Překvapením byl fakt, že hlasování bylo jednomyslné. Rozhodnutí bylo navíc jestřábí, kdy Fed již zvýšenou inflaci nepovažuje za dočasný fenomén spojený s ropným šokem. V tomto směru se posunul i jeho medián výhledu úrokových sazeb („dot plot“), který pro letošní rok počítá s dalším utažením měnových podmínek. V příštím roce je FOMC více názorově rozdělen, když z devatenácti členů dva preferují snížení úrokových sazeb, osm zvýšení a zbytek ponechání sazeb beze změny. Společná evropská měna reagovala oslabením na 1,146 USD/EUR, kde se její kurz nacházel i v závěru týdne. Ze zveřejněných dat stojí za zmínku americké maloobchodní tržby za srpen, které překvapily výrazně ve směru nahoru. Růst byl navíc široce rozprostřený a potvrdil tak, že domácí poptávka zůstává odolná.

Z evropských makroekonomických statistik byl zveřejněn červencový vývoj průmyslové produkce, která meziměsíčně mírně poklesla. Šlo však o důsledek dočasných faktorů spojených s letními vedry a omezeními vodní dopravy na Rýně. Předstihové indikátory vykreslují pro nadcházející měsíce obrázek naopak pozitivně, a to včetně německého zářijového ZEW indexu, který se ve složce hodnotící současnou situaci dostal na nejvyšší úroveň od června 2023. Srpnová inflace v eurozóně byla v meziročním srovnání revidována o desetinu směrem dolů na 3,2 % y/y, stále však zůstává nad cílem ECB, a navíc bude v nadcházejících měsících její tempo ještě zrychlovat. Zvýšená zůstává i jádrová inflace, a tak nadále tak ze strany Evropské centrální banky očekáváme další utažení měnových podmínek, a to na prosincovém zasedání.

K jednacímu stolu zasedla tento týden i Česká národní banka. Ta jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Rizika stávající prognózy vyhodnotila jako proinflační, přičemž na listopadovém zasedání bude dle slov guvernéra A. Michla volit mezi ponecháním sazeb na stávající úrovni a jejich zvýšením. Klíčové bude vyznění nové prognózy, která bude zohledňovat aktuálně zveřejňovaná data. My prozatím ponecháváme naši prognózu, kde předpokládáme, že bankovní rada vyhodnotí stávající míru restrikce jako adekvátní. Riziko, i ve světle aktuálního energetického šoku, ale vnímáme na straně vyšších úrokových sazeb. Tržní zacenění zhruba čtyř „hiků“ v ročním horizontu však považujeme za příliš agresivní. Podrobněji jsme výsledek čtvrtečního jednání bankovní rady ČNB rozebírali v reportu zde https://bit.ly/CNB_Sep26_CZ.

Z domácích dat byly zveřejněny ceny českých průmyslových výrobců. Ty ukázaly, že cenové tlaky ve výrobní sféře jsou spojeny především s dražšími energiemi, zatímco ostatní sektory vykazují relativně příznivý cenový vývoj. S prodlužující se délkou konfliktu na Blízkém východě však narůstá pravděpodobnost, že se vyšší ceny energií postupně přelijí do ostatních cen v ekonomice. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/4iCiYvL.

Vývoj regionálních měn byl diferencovaný. Koruna z úrovní těsně pod hladinou 24,30 CZK/EUR v průběhu týdne mírně oslabila na úroveň 24,34 CZK/EUR. Nejvíce ztratil polský zlotý, jehož kurz se v průběhu týdne posunul z 4,32 PLN/EUR na 4,36 PLN/EUR. Maďarský forint naopak posílil z 367 HUF/EUR na 364 HUF/EUR.

 

Autor: Jana Steckerová