ECB ani ČNB klíčovou sazbu nezmění, BoE ji sníží

Poslední letošní měnověpolitická zasedání mají dnes na programu ECB, ČNB a Bank of England (BoE). ECB i ČNB vzhledem k inflaci nedaleko 2% cíle a klíčovým sazbám blízko neutrální úrovni pravděpodobně ponechají klíčovou sazbu beze změny na 2 %, resp. 3,5 %, Bank of England by ji naproti tomu měla vzhledem ke zpomalující inflaci i dynamice reálné ekonomiky snížit o 25 bb na 3,75 %. Ve všech třech případech jsou však tyto kroky široce očekávány finančními trhy i analytiky, případnou tržní reakci si tak může vysloužit spíše než samotné rozhodnutí doprovodná komunikace jednotlivých centrálních bank. Ve Spojených státech bude zveřejněna listopadová inflace. Meziměsíčních temp růstu jednotlivých kategorií spotřebního koše se ale tentokrát zřejmě nedočkáme. V důsledku shutdownu totiž chybí data za říjen. Celkově podle našeho odhadu meziroční inflace v USA v listopadu setrvala poblíž 3 %, kde se nacházela i v září.

ECB ponechá úrokové sazby po delší dobu beze změny, poté by mohly zamířit opět nahoru. Přestože se inflace v eurozóně nachází „nadostřel“ inflačního cíle a v průběhu příštího i přespříštího roku by se mohla v průměru pohybovat lehce pod ním, ECB na to podle nás dalším uvolněním měnové politiky reagovat již nebude. Zpomalení inflace by totiž mělo souviset primárně s vývojem cen ropy, energií a posílením eura vůči dolaru. Ve střednědobém horizontu budou podle našeho názoru inflační tlaky sílit, a to v důsledku uvolněnější fiskální politiky, nedostatku pracovní síly a opadávání nejistoty spojené s celními válkami. Z těchto důvodů očekáváme v závěru příštího roku první zvýšení úrokových sazeb ECB, přičemž další takovýto krok by měl následovat v polovině roku 2027. Více zde: https://bit.ly/4oZyTDU.

Předvánoční zasedání ČNB zřejmě překvapení nepřinese. Záměr ponechat úrokové sazby popáté v řadě nezměněné byl radními poměrně jasně avizován, čemuž odpovídá i zacenění korunového peněžního trhu a jednomyslný analytický konsenzus. Bilanci rizik a nejistot plnění inflačního cíle hodnotila ČNB na posledním zasedání nadále jako proinflační. Data zveřejněná od poslední (listopadové) prognózy pohled bankovní rady pravděpodobně příliš nezměnil. Celková meziroční inflace v listopadu dosáhla 2,1 % a byla tak o 0,1 pb nižší než ČNB očekávala, jádrová inflace pak zaostala za očekáváním centrální banky o 0,2 pb (2,8 % y/y). V rámci podrobnějšího členění ve spotřebním koši však přetrvává zvýšená dynamika cen služeb i nemovitostí (imputovaného nájemného). Mzdový růst za třetí čtvrtletí zhruba odpovídal prognóze ČNB a zůstal zvýšený (7,1 % y/y nominálně). Dynamika tuzemské ekonomické aktivity centrální banku stejně jako trh překvapila směrem nahoru (2,8 % y/y vs. oček. 2,2 % y/y), hlavně ale ve složce čistého vývozu a investic, což zmírňuje proinflační vyznění dat HDP. Celková inflace by se podle našeho odhadu měla vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie na stát dostat v příštím roce do dolní poloviny tolerančního pásma cíle ČNB. Ani to ale nemusí stačit k dalšímu uvolnění měnové politiky, když budou tento jednorázový a dočasný protiinflační efekt postupně tlumit proinflační dopady expanzivnější fiskální politiky. Celkově tak očekáváme ponechání repo sazby nejen na dnešním zasedání, ale i po celý příští rok beze změny na současných 3,5 %. Na rozdíl od ČNB ale vnímáme rizika pro inflaci více symetricky. Kromě výše zmíněných proinflačních rizik totiž identifikujeme v opačném směru působení přetrvávajících problémů v průmyslu, silné koruny i pokračujícího zlevňování pohonných hmot a cen energií obecně.

Bank of England patrně klíčovou sazbu na dnešním zasedání sníží o 25 bb na 3,75 %. Za rozhodující hlas je před zasedáním považován guvernér Bailey, který nedávno uvedl, že by snížení sazeb podpořil v případě rychlejšího odeznívání inflace. Včera zveřejněná listopadová data to přitom potvrdila, když meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil z říjnových 3,6 % na 3,2 % a současně zaostal za odhadem trhu (3,5 % y/y) i BoE (3,4 % y/y). Další pokles inflace čekáme i v následujících měsících. Do dubna se podle nás přiblíží 2 %. To by mělo přispět ke kumulativnímu snížení měnověpolitických sazeb o 75 bb v příštím roce, konkrétně v dubnu, červnu a červenci.

V zámoří se dočkáme listopadové inflace. Říjnová data o vývoji cen nebyla kvůli shutdownu zveřejněna vůbec. Chybět tedy budou údaje o meziměsíčním vývoji cen u většiny kategorií. Zářijové údaje o spotřebitelských cenách, které byly zveřejněny těsně před shutdownem, indikovaly výrazné zmínění inflačních tlaků. Meziměsíční tempo růstu cen se v říjnu a listopadu pravděpodobně v důsledku postupného průsaku nových cel zvýšilo. To ale v rámci jádrové inflace částečně kompenzoval zpomalující růst imputovaného nájemného. Celkově podle našeho odhadu meziroční inflace v listopadu dosáhla rovných 3 %, jádrová 3,1 %.

Středoevropské měny ve středu oslabily

Datový kalendář toho včera mnoho nenabídl. Německý Ifo index za prosinec lehce zklamal, když poklesl na 87,6 b., zatímco se očekával mírný nárůst z listopadových 88 b na 88,2 b.. Listopadová inflace v eurozóně byla ve finálním čtení revidována o desetinu dolů na 2,1 % y/y a zůstává tak blízko cíle ECB. Odpoledne americký dolar lehce slábl po vyjádření člena rady guvernérů Fedu Ch. Wallera, který uvedl, že Fed podle něj může úrokové sazby dále postupně snižovat. Odhaduje přitom, že jsou aktuálně o 50-100 bb nad neutrální úrovní. Vzhledem k tomu, že je inflace stále zvýšená ale podle něj nemusí centrální banka s uvolňováním měnové politiky spěchat.

Středoevropské měny ztrácely. Maďarský forint dostala pod tlak tamní centrální banka, která v úterý ústy guvernéra Vargy signalizovala, že více než rok trvající stagnace klíčové sazby na 6,5 % může být brzy u konce a v příštím roce pravděpodobně dojde na její další snižování. V páru s eurem včera forint oslabil o 0,9 % na 389,1 HUF/EUR. Před dnešním zasedáním ČNB včera ztrácela také česká koruna (oslabení o 0,2 % na 24,38 CZK/EUR). Relativně nejlépe si v našem regionu vedl polský zlotý, který k euru odepsal pouze 0,1 % na 4,216 PLN/EUR.

Autor: Jaromír Gec