Evropská centrální banka se zvyšováním sazeb nespěchá
20.07.2026 6:30:00Stabilita úrokových sazeb ECB v tomto týdnu pravděpodobně nenabídne zásadní impuls pro eurodolarový pár. Celkově ale geopolitická rizika, přetrvávající obavy o hospodářský růst eurozóny a naproti tomu silná americká ekonomika stále hovoří ve prospěch dalšího posilování amerického dolaru. Prostor pro výraznější dolarovou apreciaci ale v minulém týdnu omezila redukce sázek na zvyšování sazeb amerického Fedu. Náš základní scénář nicméně počítá oproti trhu s v úhrnu menším zvýšením sazeb ECB v letošním roce (25 bb vs 40 bb tržní zacenění). To by mohlo zavážit na kurz eura, tento týden ale pravděpodobně zvrat v očekáváních nepřinese, když ECB zřejmě ponechá pootevřené dveře pro další „hiky“.
Česká data tento týden koruně zásadní impuls nenabídnou. Menší citlivost na geopolitické pnutí, zejména v rámci regionu, přetrvávající sázky na zvyšování sazeb ČNB a naproti tomu očekávání uvolňování měnové politiky v Polsku či Maďarsku ale staví českou korunu do popředí zájmu investorů. To by mělo omezit tlaky na její potenciální oslabení. Současně se jako hranice odporu jeví úroveň 24,30 CZK/EUR.
Evropská centrální banka na červnové zvýšení sazeb zatím nenaváže
Ve středu pozornosti bude zasedání ECB, úrokové sazby ale zřejmě zůstanou beze změny. Depozitní sazba tak setrvá na 2,25 %. Klíčová bude doprovodná komunikace a náznaky dalšího postupu měnové politiky. Finanční trhy v současnosti nadále přisuzují vysokou pravděpodobnost dalšímu zvýšení sazeb na zářijovém zasedání a celkově zaceňují nárůst sazeb o více než 40 bb do konce roku. Zvýšení sazeb o 25 bb v září je součástí našeho základního scénáře, další utahování měnové politiky je ale podle nás nepravděpodobné. Zářijové zvýšení by podle SG docílilo neutrální úrovně depozitní sazby, mezitím by ECB mohla vyčkat na vyhodnocení sekundárních dopadů vyšších cen energií, a to zejména v kontextu mzdového růstu. Poslední data vysílají spíše smíšené signály a pro zvyšování sazeb ECB jednoznačný signál nepřinášejí. Navzdory eskalaci na Blízkém východě se ropa obchoduje pod vrcholy z předchozích měsíců, očekávání prodejních cen napříč sektory lehce korigovaly, zůstávají ale zvýšené, riziko technické recese v Německu a Francii se zmírnilo a zároveň červnová inflace v eurozóně zpomalila na 2,8 %, jádrová pak na 2,4 % y/y. Kromě rozhodnutí o sazbách mohou být zajímavé zmínky týkající se blížící se revize operačního rámce měnové politiky ECB.
Červencové PMI z eurozóny pravděpodobně ovlivní obnovení úderů mezi USA a Íránem, přesto by ale mohly nepatrně vzrůst. Kompozitní PMI by se měl s pomocí průmyslu i služeb dostat nepatrně nad hranici 50 bodů. Nicméně eskalace blízkovýchodního konfliktu může zvýšit obavy firem v eurozóně. Navzdory tomu zůstává situace v průmyslu překvapivě solidní a průmyslový PMI, byť i díky efektu prodlužování dodacích lhůt, zůstává nad 50 b., zatímco PMI ve službách od začátku konfliktu indikuje výrazné zpomalení aktivity. Z velké čtyřky eurozóny ale silné momentum ve službách vykazuje Španělsko, které kompenzuje slabší situaci v ostatních zemích.
Nálada v české ekonomice odolává ropnému šoku, v regionu zasedá MNB
Domácí data pravděpodobně potvrdí odolnou náladu v české ekonomice. Očekáváme, že spotřebitelská důvěra se v červenci mírně zlepšila, zatímco ta podnikatelská víceméně stagnovala a oproti červnu byla jen nepatrně nižší. Ropnému šoku odolávající sentiment spotřebitelů i firem zřejmě odráží pokračující solidní růst české ekonomiky, a především domácí poptávky. Ve středoevropském regionu bude zasedat maďarská centrální banka (MNB). SG očekává další snížení základní sazby o 25 bb na 5,75 %, čemuž nahrává i setrvání inflace pod cílem centrální banky (+1,7 % y/y v červnu). V posledních týdnech maďarský forint vykázal vyšší citlivost na geopolitické pnutí. V reakci na sázky ohledně uvolnění měnové politiky navíc výrazněji oslaboval. MNB bude pravděpodobně pokračovat se snižováním sazeb ve zbytku letošního roku a k jeho konci by základní úroková sazba měla dosáhnout 5 %. V tomto kontextu může zůstat maďarský forint pod tlakem. Ve střednědobém horizontu ale podle SG existuje prostor pro jeho posílení k 345 HUF/EUR.
I přes výraznější zpomalení tamní inflace má americký dolar prostor k posílení
Červnové statistiky CPI a PPI v USA snížily sázky na utahování měnové politiky Fedu (viz níže). Zároveň naznačily, že meziměsíční dynamika jádrového deflátoru PCE výrazně zvolnila na zhruba 0,2 % m/m v červnu. Statistiky PCE ale budou zveřejněny až příští týden. Cenové tlaky však podle SG zůstanou do budoucna zvýšené. Snižující se očekávání ohledně utahování měnové politiky Fedu omezila tlaky na posílení amerického dolaru. Ten ale proti tomu profituje z geopolitického pnutí. Růstový diferenciál ve prospěch USA a nižší ochota ECB ke zvyšování sazeb oproti současnému tržnímu zacenění by měly také nahrávat dolaru, který by mohl posílit až k 1,12 USD/EUR v nejbližších měsících.
Rostoucí blízkovýchodní napětí vrací obavy z cen ropy zpět
Americká data v minulém týdnu ukázala na oslabení inflačních tlaků. Červnová inflace CPI vykázala první meziměsíční pokles cen od roku 2020 ve výši 0,4 % m/m, zatímco její jádrová složka meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření celková a jádrová inflace zpomalily na 3,5 % y/y, respektive 2,6 %. K poklesu cen pomohly levnější pohonné hmoty a ke zpomalení jádrové inflace přispělo imputované nájemné, které rostlo jen o 0,1 % m/m. Ceny průmyslových výrobců (PPI) rovněž naznačily ústup cenových tlaků v produkční sféře. V tomto kontextu investoři redukovali sázky na zvýšení sazeb Fedu, což se odrazilo na krátkém konci dolarové výnosové křivky. Zatímco na začátku minulého týdne peněžní trh zaceňoval nárůst klíčové sazby o 40 bb do konce roku, nyní implikuje zvýšení již jen o 30 bb. Americké maloobchodní tržby potvrdily, že tamní spotřebitelská poptávka navzdory zpomalení růstu tržeb v červnu dále solidně roste. Růst celkových tržeb dosáhl 0,2 % m/m, tržby v kontrolní skupině ale rostly silněji o 0,5 % m/m.
Zveřejněná data snížila bezprostřední tlak na zvýšení sazeb Fedu, současně ale přetrvává opatrnost vzhledem k silné domácí poptávce a opět rostoucí ceně ropy, která se minulý týden dostala nad 85 USD/barel. Americký dolar neměl příliš velkou podporu s ohledem na slabší data a nižší dolarové sazby. Přesto bylo jeho oslabení vůči euru v minulém týdnu pouze mírné a v závěru týdne navíc došlo k částečné korekci. Týden zavřel na jen nepatrně slabší úrovni kolem 1,144 USD/EUR, když americkému dolaru zřejmě nahrává i zvýšená riziková averze.
Domácí data minulý týden ukázala na prohloubení bilance běžného účtu na -38 mld. CZK v květnu a na ústup inflačních tlaků v tuzemské výrobní sféře. Růst PPI zpomalil z 1,5 % v květnu na 1,3 % v červnu. Pozitivně pro vývoj cen potravin v dalších měsících navíc vyznívá i pokračující pokles cen zemědělských výrobců a v potravinářství, kde byly ceny v červnu meziročně níže o 13,5 %, respektive o 5 %. To by mohlo přispět k setrvání nízké celkové inflace, která v červnu dosáhla 1,5 % y/y. Bilanci běžného účtu komentujeme podrobněji zde: https://bit.ly/BU_07_2026.
Opětovná eskalace konfliktu na Blízkém východě zvýšila rizikovou averzi na finančních trzích. Nárůst tržních úrokových sazeb v minulém týdnu z velké míry odrážel zdražování ropy. Zatímco ale korunové sazby (až o 25 bb) a eurové sazby (až o 20 bb) citelně narostly, ty dolarové reagovaly na slabší tamní data a mezitýdenně dokonce klesly až o 5 bb. Geopolitické tenze se odrazily i na oslabení polského zlotého a maďarského forintu, zatímco česká koruna zůstala vůči zhoršenému globálnímu sentimentu nadále relativně odolná a mezitýdenně dokonce mírně posílila o 0,2 %. Polskému zlotému a maďarskému forintu nepomáhají ani přetrvávající sázky na uvolňování tamních měnových politik. Ve srovnání s ostatními středoevropskými měnami může česká koruna profitovat právě z očekávání dalšího utahování měnové politiky ČNB, byť vývoj úrokového diferenciálu vůči euru v poslední době zcela nevysvětluje silnější úrovně české koruny.