Čeká nás další „konsolidační balíček“, nebo rozvolnění fiskálních pravidel?

Na základě průběžného plnění letošního státního rozpočtu, podle kterého schodek na konci května dosáhl 170,5 mld. CZK, zatím nelze jednoznačně určit, zda se podaří splnit plánovaný celoroční deficit ve výši 241 mld. CZK. O něco více napoví červen, který je příjmově tradičně jedním z nejsilnějších měsíců.

Již nyní je ovšem zřejmé, že rizika jsou nejen pro letošek, ale i v příštích letech, vychýlena ve směru horšího hospodaření státního rozpočtu, než je schváleno, respektive než vyžaduje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ten předepisuje další snížení strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu HDP na maximálně 1,75 procent HDP v roce 2026 a stejné zmírnění schodku je pak v zákoně obsaženo i na rok 2027. Od roku 2028 pak činí strop pro strukturální saldo rovné jedno procento. To mimochodem znamená, že nad rámec úroků ze státního dluhu, které by na celém zmíněném horizontu měly dosahovat kolem 1,4 procenta HDP, by musely být veškeré další výdaje pokryty (hlavně daňovými) příjmy. Jedinou výjimku z pravidel mají nově výdaje na obranu, u kterých se do strukturálního salda nebude započítávat cokoliv nad 2 procenta HDP.

Bez ohledu na konečné tempo navyšování obranných výdajů by se tedy strukturální schodek podle platné legislativy měl v následujících třech letech snížit oproti současnosti o zhruba jeden procentní bod. Pro srovnání - z květnové fiskální prognózy ministerstva financí vyplývá, že loni, kdy vešla v platnost většina opatření konsolidačního balíčku, se strukturální saldo veřejných financí snížilo meziročně o 0,7 procentního bodu na 1,9 procenta HDP. Podle zmiňovaného dokumentu současně bez dalších konsolidačních opatření strukturální schodek v letech 2027 a 2028 dosáhne 2,1 procenta HDP. Dodejme, že již v příštím roce na příjmové straně vypadne příjem z windfall tax (letos na ní plánuje ministerstvo vybrat 33,6 mld. CZK) a do toho budou dále narůstat výdaje v kapitolách mimo obranu. Obecným negativním rizikem zejména pro příjmovou stranu je navíc to, že tuzemská ekonomika a mezinárodní obchod mohou již ve druhé polovině letošního roku pocítit dopady nových cel.

Pokud vezmeme v úvahu i to, že ČR je s veřejným dluhem ve výši 43,6 % HDP mezi třetinou nejméně zadlužených zemí EU a evropská fiskální pravidla jsou méně přísná než ta tuzemská, bude pro jakoukoliv příští vládu velmi obtížné v konsolidaci veřejných financí v mantinelech vymezených současnou podobou zákona pokračovat. Vzhledem k načasování voleb navíc nelze vyloučit, že do příštího roku vstoupíme v rozpočtovém provizoriu.

Celkově je pro následující tři roky jisté jedno – buď přijdou další úspory a zvyšování daní (v souhrnu s o něco vyšším dopadem než konsolidační balíček současné vlády), nebo bude muset dojít k rozvolnění českých fiskálních pravidel. Z pohledu investorů do tuzemských státních dluhopisů by bylo užitečné vědět, kterou variantu preferují jednotlivé politické strany. Na finančních trzích totiž více než kde jinde platí, že zvýšená nejistota a riziko mají svou cenu.

Autor: Jaromír Gec