Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu zhoršila

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v říjnu poklesl, a to o 1,6 bodu na hodnotu 97,9 bodu. Již druhý měsíc v řadě je tak ukazatel pod svým dlouhodobým průměrem. Důvěra podnikatelů poklesla o 1,8 bodu na 96,6 bodu, snížila se i důvěra spotřebitelů (na 104,3 bodu), která se však zatím udržela nad dlouhodobým průměrem. V meziročním srovnání však byla důvěra nižší. Spotřebitelé se obávají především zhoršení ekonomické situace v příštích dvanácti měsících, naopak o něco menší mají obavy o vývoj své finanční situace.

Drahá ropa a problémy v dodavatelských řetězcích se odrazily na výrazném propadu důvěry mezi podnikateli v českém průmyslu (pokles o 5,6 bodu na 90,5 bodu). V říjnu poprvé od května letošního roku převýšil podíl respondentů očekávajících snížení tempa růstu výrobní činnosti v nadcházejících třech měsících nad podnikateli očekávajícími růst. Podíl respondentů, kteří považují za svou hlavní bariéru produkce nedostatečnou poptávku, se mezičtvrtletně mírně zvýšil, přičemž stále vyšší podíl podnikatelů (přibližně 23 %) uvádí, že je v dalším růstu omezují jiné faktory (vysoké energetické náklady, ceny vstupů a pohonných hmot, geopolitická situace, nutné vysoké investice). Již třetí měsíc v řadě klesala i důvěra ve stavebnictví (o 1,7 bodu na hodnotu 92,2 bodu). Zvýšila se pouze důvěra podnikatelů ve službách, a to o 2,0 bodu na 101,9 bodu.

V nadcházejících měsících by českému průmyslu mělo pomoci pokračující oživení v Německu i eurozóně jako celku. Ukazatel aktivity PMI v německém zpracovatelském průmyslu podle předběžného odhadu v říjnu předčil očekávání, když dosáhl 54,2 b. Společně se srpnovou hodnotou se tak jedná o nejlepší výsledek od roku 2022. Devátý měsíc v řadě se v pásmu expanze nacházel i průmyslový PMI za eurozónu jako celek. Přestože je oživení průmyslu zatím kostrbaté, měl by se rostoucí optimismus v Německu a eurozóně postupně přelít i do českého průmyslu.

Autor: Jana Steckerová