Průmysl v závěru třetího čtvrtletí rostl překvapivě silně

Průmyslová výroba v září výrazně překvapila směrem vzhůru. K silnému výsledku přispělo především oživení výroby automobilů po letních odstávkách a vyšší produkce v energetice. Pozitivní signál vysílají také nové průmyslové zakázky, které meziročně vzrostly o 8 %, zejména díky zahraniční poptávce. Vývoj tak podle nás potvrzuje pokračující cyklické oživení českého průmyslu. To však mohou brzdit vyšší ceny energií, problémy v dodavatelských řetězcích a utaženější finanční podmínky. Zahraniční obchod skončil v září přebytkem 23,7 mld. CZK, byť meziročně nižším. Stavební výroba meziměsíčně stagnovala a meziročně vzrostla o 1,6 %, přičemž silnější výkon inženýrského stavitelství kompenzoval pokles pozemního stavitelství.

Průmyslová výroba v závěru Q3 skokově vzrostla a výrazně tak překvapila v pozitivním směru. Meziměsíčně byla v září vyšší o 2,7 % a zaznamenala tak nejvyšší meziměsíční nárůst od prosince 2023. Meziročně pak byla produkce tuzemského průmyslu vyšší o 3 %, což bylo oproti tržnímu konsensu i našemu pesimističtějšímu odhadu výrazně výše. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní byl meziroční nárůst o 6,2 % nejvyšší od září roku 2022. Díky letošnímu ostrému zářijovému zvýšení byla průmyslová výroba ve třetím letošním čtvrtletí mezikvartálně vyšší o 0,7 % (vs 1,9 % v Q2) a mohla tak přispět k lepšímu výkonu domácí ekonomiky, která v třetím čtvrtletí mezičtvrtletně narostla o 0,5 %.

Zpracovatelský průmysl zaznamenal meziměsíční nárůst produkce o 2,4 %. Významně k tomu přispělo oživení výroby v automobilovém průmyslu po letních odstávkách spojených s navyšováním kapacity, která však není plně využitá vzhledem k problémům v dodavatelských řetězcích. Výroba aut v září meziměsíčně narostla o 13,3 %, částečně to však kompenzoval pokles výroby ostatních dopravních prostředků o 34 %, který korigoval ostrý srpnový růst spojený s dokončením velké zakázky v oblasti kolejových vozidel. Silný nárůst ale byl pozorován i v ostatních odvětvích. Výroba se meziměsíčně silně zvýšila v odvětví výroby pryžových a plastových výrobků (+2,5 % m/m), elektrických zařízení (2,2 %), chemických látek a přípravků (3,1 %) či základních kovů (5,7 %).

K nárůstu celkové průmyslové produkce v září významně přispělo i navýšení energetické výroby o 5,1 % m/m, což odráželo větší dostupnost jaderných zdrojů po letních odstávkách. Meziročně byla energetická výroba vyšší o bezmála 21 %.

Kromě samotné výroby pozitivní vývoj vykázaly i nové průmyslové zakázky, jejichž hodnota v září meziměsíčně narostla o 11,1 % a meziročně byla vyšší o 8 %. Meziměsíčně byly vyšší jak domácí zakázky, tak i ty ze zahraničí. Meziroční růst však jde na vrub vyšších zakázek ze zahraničí, které současně vykazují silnější růstový trend oproti domácím zakázkám. To tak zřejmě souvisí s postupným oživováním evropského průmyslu, a především toho německého, který těží mimo jiné z tamního fiskálního stimulu.

Výkon domácího průmyslu v třetím letošním čtvrtletí nás pozitivně překvapil. Smíšené signály ale vysílají předstihové indikátory sentimentu. Zatímco se důvěra v průmyslu dle konjunkturálního šetření ČSÚ v posledních měsících zhoršila a v říjnu dosáhla nejnižší úrovně od dubna roku 2025, průmyslový PMI v říjnu narostl na 55 b., tedy na nejvyšší hodnotu od února 2022. Solidní růst tuzemské průmyslové výroby v třetím letošním čtvrtletí a růst zakázek dosud více odpovídal příznivému vývoji indikátoru PMI, který podle nás potvrzuje cyklické oživení českého průmyslu, a to i díky růstu zahraniční poptávky. Tuzemský průmysl však čelí vyšším cenám energií, problémům v dodavatelských řetězcích a utaženějším finančním podmínkám. Tyto faktory mohou omezit míru cyklického oživení českého průmyslu.

Zahraniční obchod v září dosáhl přebytku

Bilance zahraničního obchodu vykázala v září přebytek, a to ve výši 23,7 mld. CZK, což byl meziročně o 3,3 mld. CZK horší výsledek. Negativně se na něm odrazil konflikt na Blízkém východě. Ten vedl k prohloubení deficitu s ropou a zemním plynem o 6,5 mld. CZK a deficitu s koksem a rafinovanými ropnými produkty o 3,1 mld. CZK. Došlo také ke zhoršení bilance s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 3,3 mld. CZK). Pozitivní vliv mělo naopak zvýšení přebytku obchodu s elektřinou (o 4,8 mld. CZK), kovodělnými výrobky (o 4,0 mld. CZK) a ostatními dopravními prostředky a zařízeními (letadla a kolejová vozidla) o 3,5 mld. CZK. Vývoz meziročně vzrostl o 7,8 % a dovoz o 9,2 %. Meziměsíčně po sezónním očištění vzrostl vývoz o 1,5 %, dovoz pak o 1,1 %.

Zatímco v loňském roce dosáhl přebytek zahraničního obchodu 200 mld. CZK, v letošním roce očekáváme výsledek zhruba poloviční. Za nižším přebytkem budou stát vyšší ceny dovážených nerostných surovin, ale i oživená domácí investiční aktivita, která je dovozně náročná.

Zářijová stavební výroba nezklamala

Září bylo úspěšné zejména pro inženýrské stavitelství, když z pohledu meziměsíční dynamiky po sezónním očištění podle nás přidalo 3 %. Naopak pozemní stavitelství o 1,5 % proti srpnu pokleslo. Ve výsledku stavební produkce v září meziměsíčně stagnovala, proti loňskému září ale byla o 1,6 % výše. I na meziroční dynamice byl patrný silný výkon inženýrského stavitelství (+2,9 %), zatímco pozemní stavitelství mírně zaostávalo (+0,8 %).

Za růstem inženýrského stavitelství stojí zejména infrastrukturní veřejné stavby, které v meziměsíční statistice zůstávají poměrně volatilní. Z pohledu dosavadního výkonu za tři čtvrtiny roku jsou ale spíše zklamáním, když byly v průměru meziročně o 2,4 % níže. Naopak pozemní stavitelství je meziročně za prvních devět měsíců roku o 5,3 % výše. Od jara je ale patrný trend slábnoucí aktivity, což může souviset jak s celkově větší ekonomickou nejistotou, tak i vyššími náklady na financování.

Slabší byla zářijová data z rezidenčního sektoru. Počet vydaných stavebních povolení v září meziročně stagnoval, zejména kvůli nižšímu počtu rekonstrukcí. Počet nově zahájených staveb bytů byl meziročně o 1,2 % nižší, dokončilo se o 1,0 % bytů méně než v loňském září.

Po loňském stavebním boomu letos dochází k normalizaci. Zatímco za rok 2025 činil růst reálné stavební produkce 10,7 %, letos to podle nás bude 2,5 %, příští rok nepatrně výše (2,7 %). Zaměstnanost v sektoru stále roste, za prvních devět měsíců byla v průměru meziročně o 2,1 % vyšší, růst průměrné mzdy činil 4,9 %.

Autor: Kevin Tran Nguyen