Ekonomický sentiment se na pozadí energetického šoku zhoršuje

Sledován dnes bude německý Ifo index podnikatelské důvěry za duben. Ten po hlubokém březnovém propadu zřejmě bude pokračovat v poklesu. Příčina ovšem zůstane stejná, a to konflikt na Blízkém východě a s tím spojená nejistota a vyšší ceny energií. Ty ohrožují postupně se zlepšující situaci v tamním průmyslu taženou postupným náběhem působení fiskálního stimulu. Zhoršení důvěry z obdobných důvodů očekáváme také pro českou ekonomiku, pro kterou dnes budou rovněž zveřejněny indikátory sentimentu za duben. Týkat by se to mělo jak spotřebitelské, tak i podnikatelské nálady. Včera zveřejněné předběžné odhady dubnových PMI z Evropy rovněž ukázaly na zhoršení ekonomického sentimentu, a to zejména ve službách. Z geopolitických událostí v centru pozornosti kromě blízkovýchodního konfliktu budou i výsledky jednání evropských lídrů na Kypru. Hlavním tématem by měla být opatření proti dopadům energetického šoku.

Důvěra v tuzemskou i německou ekonomiku v dubnu klesla

V dubnu německý index podnikatelské důvěry Ifo pravděpodobně dále oslabil, když se šok způsobený vyššími cenami energií šířil napříč ekonomikou. Již v březnu důvěra výrazně poklesla, přičemž k tomuto přispělo hlavně zhoršení ve složce očekávání. Ifo index je nejširším z německých průzkumů podnikatelského prostředí, když zahrnuje mnoho malých a středních firem. Březnový pokles byl větší, než jsme očekávali, a to zejména s ohledem na příznivé vlivy probíhající fiskální expanze. Pokud v březnu nedošlo k určitému podhodnocení důvěry, naznačovalo by to stále velmi křehký stav německého oživení. Údaje z reálné ekonomiky byly v lednu i únoru rovněž slabé, což může předznamenávat negativní příspěvek domácí poptávky. Vývoj zahraničně obchodních toků naproti tomu naznačuje velmi pozitivní vliv čistého vývozu. Celkově očekáváme, že německá ekonomika bude v první polovině letošního roku stagnovat. Pro druhou polovinu roku pak předpovídáme postupné oživení s tím, jak působení fiskálního stimulu bude nabírat na síle a současné geopolitické napětí by se mělo zmírnit.

Evropské PMI zamířily strmě dolů, a to hlavně ve službách

Předběžné údaje PMI za duben poukázaly na možné oslabení ekonomické aktivity v Německu i eurozóně, které souviselo především s prudkým zhoršením v oblasti služeb. Kompozitní PMI eurozóny klesl z březnových 50,7 na 48,6 b., čímž se poprvé od konce roku 2024 propadl pod hranici 50 b., která odděluje růst od poklesu, a zároveň výrazně zaostal za analytickým konsensem ve výši 50,1 b. Podobně i německý kompozitní PMI klesl z 51,9 na 48,3 b. oproti konsensem očekávaným 51,2 b. Slabost pramenila zejména ze služeb, když v eurozóně došlo v tomto sektoru k propadu na 47,4 b. (oproti očekávaným 49,8 b.) a v případě Německa na 46,9 b. (oproti očekávaným 50,4 b.). To představuje největší pokles v sektoru služeb za více než tři roky. Naopak výrobní sektor prokázal relativní odolnost, neboť průmyslový PMI v eurozóně dokonce vzrostl z 51,6 na 52,2 b. – což je nejvyšší hodnota od května 2022 – zatímco ten německý se snížil na 51,2 b. a zůstal tak v expanzivním teritoriu. Nedávné krize ovšem ukázaly, že indikátory PMI nejsou z hlediska předvídání dalšího vývoje v turbulentních časech příliš spolehlivé.

Dění na finančních trzích bylo i včera ve znamení obnoveného nárůstu averze k riziku. To odrážel i vývoj ceny ropy Brent, která v dosavadním průběhu tohoto týdne setrvale rostla až na včerejších zhruba 103 dolarů za barel. Zároveň s tím posiloval americký dolar, který včera vůči euru přidal dalších 0,1 % a jeho kurz se vrátil mírně pod 1,17 USD/EUR. Ve prospěch dolaru vůči euru vyznívaly i dubnové PMI. Ty, jak bylo výše zmíněno, v Evropě výrazně klesly, v USA ovšem došlo k nárůstu jak v průmyslu (na 54,0 b.), tak i ve službách (na 51,3 b.). To zřejmě odráží větší zranitelnost Evropy vůči současnému energetickému šoku. Mírně včera klesaly i akciové trhy. Důvodem opětovného nárůstu rizikové averze je skutečnost, že jednání mezi USA a Íránem kromě trvajícího příměří hmatatelné výsledky nepřinesla, když klíčová námořní tempa pro dopravu energetických komodit zůstává fakticky uzavřena. Zprávy u útocích na lodě v blízkosti Hormuzského průlivu naopak spíše indikují opětovně se zvyšující napětí. To neprospívá ani středoevropským měnám, včetně české koruny. Ta od začátku týdne oproti euru ztrácí a včera odepsala přibližně 0,1 %. V závěru včerejší seance se tak obchodovala poblíž 24,35 CZK/EUR.

Autor: Martin Gürtler