FED i ECB ponechají úrokové sazby po delší období beze změny

Americká centrální banka dnes úrokové sazby měnit nebude, jádrové inflační tlaky v tamní ekonomice totiž zůstávají silné, konflikt na Blízkém východě pak zvyšuje nejistotu. Medián výhledu úrokových sazeb Fedu pro letošní rok podle našeho odhadu ještě ukáže na jedno jejich snížení. Náš odhad nicméně počítá s jejich stabilitou. Další uvolnění měnových podmínek očekáváme až v březnu a červnu příštího roku. Rétorika na následné tiskové konferenci se zřejmě ponese v opatrnostním duchu a bude zdůrazňovat závislost na příchozích datech. Podobný přístup zvolí podle nás i Evropská centrální banka.  I ta bude vyhodnocovat narůstající inflační rizika pramenící z konfliktu na Blízkém východě a s tím související zvýšené ceny energetických komodit. Předpokládáme opatrně jestřábí tón, kdy se na zasedání budou pravděpodobně diskutovat scénáře trvale vyšších cen energií a jejich dopad na inflaci i možné budoucí úpravy úrokových sazeb. Náš základní scénář zatím stále počítá s jejich prvním zvýšením na konci letošního roku. Další takovýto krok byl měl následovat v polovině toho příštího. Vzhledem k aktuálnímu ropnému šoku se ale rizika vychylují k časnějšímu utažení měnových podmínek.              

Fed v tomto týdnu zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny, neboť jádrové inflační tlaky zůstávají v USA silné a americko-íránský konflikt zvyšuje nejistotu. Aktualizovaný souhrn ekonomických projekcí (SEP) by měl oproti prosincovému odhadu (2,5 %) přinést zvýšení prognózy jádrové inflace PCE pro letošní rok, a to pravděpodobně směrem k 2,7 %. Přesto očekáváme, že SEP bude i nadále pro rok 2026 signalizovat jedno snížení úrokových sazeb Fedu. Přetrvávající síla jádrové inflace PCE, solidní spotřeba domácností a stále odolný trh práce ale činí argumenty pro uvolnění měnové politiky méně přesvědčivými. Poslední data o cenovém vývoji naznačují pomalejší proces dezinflace, což nyní navíc komplikuje nejistota ohledně vývoje na trhu s ropou. Ve výsledku jsme se rozhodli změnit naši prognózu a nyní očekáváme, že Fed ponechá úrokové sazby po zbytek roku beze změny. Komunikace spojená se zasedáním v tomto týdnu by měla zdůrazňovat právě opatrnost a datově podmíněné rozhodování.

U ECB očekáváme, že ani ta v tomto týdnu svou měnovou politiku nezmění. Rada guvernérů bude vyhodnocovat narůstající inflační rizika pramenící z konfliktu na Blízkém východě a s tím souvisejícího zvýšených cen energetických komodit. Předpokládáme opatrně jestřábí tón, kdy se na zasedání budou pravděpodobně diskutovat scénáře trvale vyšších cen energií a jejich dopad na inflaci i možné budoucí úpravy úrokových sazeb. Myslíme si ale, že střednědobý inflační výhled zůstane v aktualizované prognóze ECB víceméně beze změny, jelikož je zatím příliš brzy hodnotit, zda je aktuální šok dočasný, nebo bude mít strukturálnější charakter.

ECB bude muset při diskuzi výhledu inflace zvažovat i otázky spojené s vývojem evropské ekonomiky, a to zejména s ohledem na přetrvávající strukturální výzvy. Ty se týkají nedostatkové pracovní síly umocněné nepříznivým demografickým trendem, růstu výdajů na obranu a sociální systémy, stejně tak i potřebu významných investic. Tyto faktory budou samy o sobě vytvářet rizika vyšší inflace ve střednědobém horizontu a jsou důvodem, proč i nadále ke konci letošního roku (konkrétně v prosinci) očekáváme zvýšení úrokových sazeb ECB. Rizika této prognózy jsou ale nyní kvůli výrazně vyšším cenám ropy a zemního plynu vychýlena ve směru dřívějšího zvýšení sazeb. S ohledem na výše uvedené zároveň předpokládáme, že ECB z hlediska komunikace opět zopakuje svůj datově podmíněný přístup k měnové politice.

Autor: Jana Steckerová