Inflace v dubnu klesla mírně pod dvouprocentní cíl

V dubnu došlo ke zpomalení tuzemské inflace na meziročních 1,8 % po 2,7 % v březnu. Statistický úřad tak pouze potvrdil svůj předběžný odhad. Oproti očekáváním byla dubnová inflace nižší, když tržní konsensus a naše prognóza odhadovaly 2,1 %. Centrální banka pak ve své nedávno zveřejněné prognóze pro duben předpokládala 2,0 %.

Hlavním zdrojem odchylky od naší prognózy byly volatilní ceny potravin. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v dubnu meziměsíčně klesly v průměru o 0,3 %, zatímco ceny alkoholu a tabáku se snížily o 1,0 %. Oproti stejnému období loňského roku byly ceny stále vyšší, ale jejich růstové tempo výrazně zpomalilo. Meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů v dubnu zvolnil z 6,1 % na 4,1 %, v případě alkoholu a tabáku pak z 5,2 % na 2,0 %. Pomohla tomu i vyšší srovnávací základna loňského roku. Ceny potravin jako celek byly tedy hlavním důvodem dubnového poklesu meziroční inflace.

Ke zpomalení inflace přispěl také pokračující pokles cen pohonných hmot. Ty byly v dubnu meziměsíčně nižší o 2,7 % a navázaly tudíž na silný březnový pokles o 3,3 %. Přispívaly k tomu jak výrazně nižší ceny surové ropy na světových trzích související s pesimističtějšími vyhlídkami růstu světové ekonomiky a vyšším objemem těžby této suroviny, tak i pokračující zpevňování české koruny vůči americkému dolaru. Meziroční pokles cen pohonných hmot v důsledku toho zrychlil z 8,4 % na 13,3 %. Podobně jako u potravin i zde působil vliv vyšší srovnávací základny loňského roku.

Regulované ceny jen nepatrně rostly. Meziměsíčně byly vyšší o 0,1 % a jejich meziroční dynamika (0,4 % v dubnu) se nadále držela hluboko pod dvouprocentním cílem centrální banky. Působily na to ceny energií, které byly v dubnu meziročně nižší v průměru o 3,3 %. Jejich meziměsíční pokles (-0,2 %) ovšem pokračoval jen pozvolným tempem, na což pravděpodobně působí výrazný podíl smluv s fixovanou cenou. Pokles v rámci energetické složky regulovaných cen pak nadále vyvažoval růst neenergetické složky, která zahrnuje hlavně služby v oblasti zdravotnictví, školství a dopravy.

Jádrová inflace zůstává zvýšená. Ta se podle našeho odhadu pohybovala poblíž meziročních 2,5 %, na kterých setrvává od začátku letošního roku. Ve směru zvýšené jádrové inflace působí hlavně ceny služeb, jejichž meziroční růst v dubnu zrychlil z 4,5 % na 4,7 %. Vliv na to mělo další zrychlení růstu imputovaného nájemného z 3,6 % na 4,1 %, které pravděpodobně souvisí s výrazným oživením na nemovitostním trhu, a tedy i silným růstem cen domů a bytů. Meziroční růst skutečně placeného nájemného naopak mírně zpomalil z 6,3 % na 5,9 %. Zvýšený růst cen služeb naproti tomu kompenzovaly ceny zboží, jejichž meziroční růst zvolnil z 1,6 % na 0,2 %. Nebýt zvýšené dynamiky cen potravin, tak by ceny zboží meziročně klesaly.

V průběhu dalších dvou měsíců očekáváme opětovné zrychlení meziroční inflace v důsledku odeznívajícího vlivu vyšší srovnávací základny. Navzdory tomu by ale celková inflace měla zůstat pod 3 % y/y, tedy v tolerančním pásmu centrální banky. Ve druhé polovině roku 2025 pak očekáváme postupnou stabilizaci meziroční inflace kolem dvouprocentního cíle. V průměru pro letošek odhadujeme inflaci na 2,2 % a v příštím roce její pokles na 1,8 %. Inflaci by mělo postupně tlumit působení restriktivní měnové politiky a mírné recese ekonomiky způsobené americkými cly. Příznivý vývoj inflace a zhoršující se stav ekonomiky by měly podle nás přispět k dalšímu snížení úrokových sazeb ze strany centrální banky. Na konci roku by se tak repo sazba měla podle naší prognózy nacházet na 3 %.

Autor: Martin Gürtler