Poslední data českého HDP přinášejí více otázek než odpovědí

Podle zpřesněného odhadu HDP vzrostla česká ekonomika v posledním loňském kvartále mezičtvrtletně o 0,7 %. To je o dvě desetiny více, než ukazoval předběžný odhad. O desetinu byl navýšen i mezičtvrtletní růst v Q3 24 (na 0,6 %) i Q2 24 (na 0,3 %), zatímco v Q1 24 byl naopak ve stejném rozsahu ponížen (na 0,3 %). Růst HDP za celý rok 2024 však zůstal oproti předběžnému odhadu beze změny a ekonomika tak loni vzrostla o 1,0 %. V samotném Q4 24 pak došlo k urychlení meziročního růstu HDP z 1,4 % na 1,8 %.

Zcela odlišný a výrazně horší pohled na ekonomiku přináší vývoj hrubé přidané hodnoty. Ta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku pouze mezičtvrtletně stagnovala a její dynamika se tak značně snížila z +0,8 % q/q dosažených v Q3 24. Oproti HDP byl výrazně horší i výsledek za celý rok 2024, kdy se přidaná hodnota zvýšila pouze o 0,3 %. Za tímto rozdílem podle dat HDP stál nižší objem vyplacených dotací, který v roce 2024 meziročně poklesl o 16,9 %. To mohlo souviset s odezníváním efektu vládních opatření, která pomáhala domácnostem a firmám vypořádat se s vyššími cenami energií.

Mezičtvrtletní zvýšení HDP bylo taženo spotřebou domácností. Její mezičtvrtletní růst zrychlil z 0,9 % v Q3 24 na 1,5 % v Q4 24 (s příspěvkem k dynamice HDP ve výši +0,7 pb). Za předpandemickou úrovní z posledního čtvrtletí roku 2019 ale spotřeba domácností nadále zaostávala o 3,0 %. Na nabídkové straně se tento vývoj odrazil v nárůstu přidané hodnoty v odvětvích obchodu a služeb (obě +0,4 % q/q), kde však naopak došlo ke zpomalení mezičtvrtletní dynamiky. Podobně jako v Q3 24 k mezičtvrtletnímu růstu HDP pozitivně přispěla i změna stavu zásob, i když ve zhruba poloviční intenzitě (příspěvek +0,3 pb v Q4 24). K poklesu naopak došlo u fixních investic (-1,5 % q/q s příspěvkem -0,4 pb), a mírně také u spotřeby vlády (-0,3 % s příspěvkem -0,1 pb). Podle dat věcné struktury fixních investic byl jejich pokles plošný. K nepatrnému mezičtvrtletnímu nárůstu došlo v Q4 24 v podstatě pouze u investic do strojů a zařízení avšak poté, co ty v Q3 24 zaznamenaly hluboký pokles. Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP v Q4 24 dosáhl +0,1 pb, zatímco v předchozích třech čtvrtletích byl vždy záporný (v Q3 24 činil -1,0 pb).

K růstu přidané hodnoty nadále významně přispíval zpracovatelský průmysl, a to navzdory tomu, že jeho produkce klesala. Mezičtvrtletně byla přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu v Q4 24 vyšší o 1,0 % a navázala tak na silný růst z Q3 24 o 2,1 %. Produkce zpracovatelského průmyslu byla naproti tomu v Q4 24 nižší o 0,6 % q/q a mezičtvrtletně klesala již rok v kuse. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 ovšem přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu za úrovní jeho produkce stále zaostávala. Zatímco produkce byla v Q4 24 oproti předpandemickému období vyšší o 2,0 %, přidaná hodnota za stejnou dobu narostla o 1,6 %. Je tedy otázkou, zdali ve zpracovatelském průmyslu v posledních čtvrtletích opravdu dochází k posunu k produkci s vyšší přidanou hodnou či jde pouze o postupné narovnání rozdílů mezi oběma statistikami. Zbytek průmyslových odvětví mezičtvrtletní dynamiku přidané hodnoty v Q4 24 naopak výrazně brzdil (příspěvek -0,5 pb). Zde se pravděpodobně projevuje útlum těžebního průmyslu a nižší výroba elektrické energie v důsledku energetických úspor.

Letošní růst české ekonomiky by měla podpořit oživující spotřeba domácností, vývoj v průmyslu zůstává spojen s negativními riziky. Spotřeba domácností by na pozadí postupného obnovování jejich kupní síly vlivem pokračujícího růstu reálných mezd měla dále sílit. Vliv na ceny ovšem bude omezovat její stále relativně nízká úroveň. Spotřebitelský sentiment se naproti tomu v únoru zhoršoval třetí měsíc v řadě a klesl na nejnižší úroveň za poslední rok, což by mohlo růst spotřeby domácností naopak zbrzdit. Velkou neznámou je vývoj fixních investic, na které nyní nejspíše dopadá zvýšená ekonomická nejistota. Ta se z velké části týká průmyslu, jehož výkon omezuje nízká poptávka po průmyslovém zboží. Ta dopadá i na ekonomiku Německa, kam míří zhruba třetina českých vývozů. Očekáváme tak, že průmyslová produkce letos třetí rok v řadě klesne, a to by se mělo podepsat i na nižší exportní výkonnosti české ekonomiky. Zdali přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu bude navzdory tomu pokračovat v růstu ukáží až další čtvrtletí. V této souvislosti je ale zajímavé zmínit, že i přes utlumený vývoj fixních investic v loňském roce (pokles o 1,3 % za celý rok 2024) byla jejich úroveň v jeho posledním čtvrtletí oproti předpandemickému období stále o 7,2 % vyšší. Ve srovnání s předpandemickým obdobím se zvýšily investice do dopravních prostředků (+49,1 %), výzkumu a vývoje (+12,8 %) a nemovitostí (+11,5 %), zatímco investice do strojů a zařízení byly naopak nižší (-4,9 %) Výkon celé ekonomiky v Q4 24 přitom úroveň z Q4 19 převyšoval o skromnějších 2,2 %.

V naší poslední prognóze jsme pro letošní rok odhadovali růst tuzemského HDP o 1,5 %. Svižný mezičtvrtletní růst ekonomiky ve druhé polovině loňského roku představuje oproti naší prognóze riziko rychlejšího letošního růstu. Proti tomu ale působí riziko uvalení cel na Evropu ze strany USA. Ty by podle posledních výroků prezidenta Trumpa měly být plošné a dosahovat 25 %. Jak vyplývá z výše uvedeného, tak údaje o vývoji ekonomiky jsou nyní spojeny s vyšší datovou nejistou, což podle nás navíc implikuje možnost jejich revizí v budoucnu.

Autor: Martin Gürtler