Srpnová data z české ekonomiky nepotěší

Obáváme se, že námi předpokládaný negativní dopad zavádění amerických cel na české průmyslníky se v letních měsících materializoval, což potvrdí srpnová data průmyslové výroby i zahraničního obchodu. O obou očekáváme vzhledem ke konsensu negativní překvapení. Obdobně podle nás vyzní i srpnové tovární objednávky z Německa.

Německé tovární objednávky v srpnu rostly

Tovární objednávky v Německu zřejmě vzrostly, ale jedna vlaštovka jaro nedělá. Za srpen sice předpokládáme meziměsíční nárůst objednávek ve výrobě o 0,8 %, což je oživení po výrazném propadu o 2,9 % v červenci. I tak ale je náš předpoklad pod průměrným tržním očekáváním a není příslibem výraznějšího zlepšování situace v německém průmyslu. Až donedávna docházelo k postupnému posilování důvěry v průmyslu, což by se mělo odrazit v tvrdých datech za srpen. V září ale došlo k znatelnému oslabení důvěry, nových objednávek i výhledu zaměstnanosti. V Německu rostou obavy, že fiskální stimuly alespoň nyní nebudou stačit k nastartování růstu, zatímco americká cla se na ziskových maržích německých firem negativně podepíšou. Zároveň čínská konkurence v důležitém německém segmentu elektromobilů zůstává neúprosná. Z pohledu eura se tedy nejedná o nic, co by mělo jeho sílu podporovat. Slabší dolar je ovšem vítán americkou administrativou jako cesta, jak pomoci snížit deficit tamního zahraničního obchodu. Na dnes plánované zveřejnění srpnových čísel ale bude zřejmě kvůli zavřeným federálním úřadům odloženo.

Z domova se dnes dočkáme srpnových dat z reálné ekonomiky v podobě průmyslové a stavební produkce či bilance zahraničního obchodu. U průmyslu i zahraničního obchodu se obáváme zklamání, když vnímáme negativní dopad zavádění amerických cel a odeznívání efektu předzásobení ze strany amerických firem a domácností. V souvislosti s tím by tržní reakce měla být ve směru oslabení koruny vůči euru. Navíc v situaci, kdy aktuální úrovně koruny považujeme za fundamentálně nadhodnocené.

Tuzemský průmysl stále čelí nepříznivým vlivům, ale jeho slabost zatím není alarmující. Po červencovém nárůstu taženém výrobou energie očekáváme, že průmyslová produkce v srpnu meziměsíčně poklesla (-0,2 %, swda). To by naznačovalo, že pokles průmyslové produkce se ve třetím čtvrtletí prohlubuje, protože produkce ve zpracovatelském průmyslu se od dubna snižuje. Nadále však existují rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Údaje AutoSAP naznačují, že výroba automobilů v srpnu meziměsíčně silně vzrostla a meziročně se zvýšila o 2,9 % (NSA). Domníváme se, že nižší produkce v jiných výrobních odvětvích by to mohla vykompenzovat, a odhadujeme, že průmyslová produkce meziměsíčně poklesla o zmíněných 0,2 %, přičemž pokles produkce ve zpracovatelském průmyslu převážil nad vyšší produkcí energie. V meziročním srovnání očekáváme, že průmyslová produkce zaznamená první pokles v tomto roce, a to o 0,7 % v meziročním srovnání po očištění o sezónnost a pracovní dny a o 3,6 % bez očištění. To by naznačovalo pokles o 0,5 % v mezičtvrtletním srovnání za 3. čtvrtletí (oproti +0,2 % ve 2. čtvrtletí).

Tuzemská inflace klesla, koruna oslabila

Euru počátek týdne příliš nevyšel. Hned s otevřením trhu se kurz propadl pod 1,170 USD/EUR a následně se přiblížil hladině 1,165 USD/EUR. Euru tak nepomohl lepší výsledek říjnového Sentix indikátoru důvěry investorů. Na druhou stranu mu ale ani nijak neublížilo zveřejnění srpnových maloobchodních tržeb, které při pohledu na měsíční dynamiku skončily na úrovni tržního očekávání. Celkově ale ukazují spíše na slabší spotřebitelskou poptávku v průběhu srpna. Euro dnes doplatilo zejména na politickou nejistotu ve Francii, kde rezignoval premiér S. Lecornu, což znamená, že tamní politická krize se dále prohlubuje.

Česká koruna na úvod týdne oslabila. Najednalo se ale o dopad víkendových parlamentních voleb. Naopak hned po otevření trhu koruna posílila k 24,21 CZK/EUR a dosáhla nejsilnější úrovně za posledních 22 měsíců. Popoledni již ale atakovala o více než deset haléřů slabší úrovně, kdy se kurz posunul k 24,32 CZK/EUR. Domácí měna reagovala na zveřejnění předběžných čísel zářijové inflace, která překvapila znatelně nižší hodnotou. To mohlo částečně oslabit jestřábí vnímání vedení ČNB.

Tuzemská inflace skončila pod odhady, když nadále klesala. V meziročním vyjádření se snížila ze srpnových 2,5 % na zářijových 2,3 %. Pokračoval tak její postupný sestup z červnového letošního vrcholu ve výši 2,9 %. Zářijová inflace skončila pod očekáváním trhu i ČNB (oboje 2,6 % y/y). Také náš odhad byl vyšší, když počítal s 2,5 %. Jde zatím o předběžný údaj ČSÚ s omezenými informacemi o struktuře inflace. Hlavním důvodem odchylky od naší prognózy byl vývoj cen potravin. Ty se při zahrnutí alkoholu a tabáku v září meziměsíčně snížily v průměru o 0,6 %, zatímco námi používané předstihové indikátory ukazovaly na opačný směr vývoje. V meziročním vyjádření růst cen potravin podle údajů ČSÚ výrazně zpomalil z 4,0 % na 2,9 %. Ceny pohonných hmot druhý měsíc v řadě klesaly. V září byly podle našeho odhadu meziměsíčně nižší o 0,7 % po srpnovém poklesu o 0,9 %. Jádrová inflace se podle našeho předběžného odhadu mohla vrátit na 2,7 % y/y. Její srpnové vzedmutí na 2,8 % by tak bylo pouze dočasné, když mohlo zčásti souviset s nepravidelnou sezónností cen dovolených. Podrobnější komentář je k dispozici zde https://bit.ly/4nKHwT2.

Autor: Jan Vejmělek