Spotřebitelé v USA začínají pociťovat efekt amerických cel

Americká data v tomto týdnu by měla potvrdit zpomalující spotřebitelskou poptávku v USA, když domácnosti své útraty více přizpůsobují růstu svých příjmů. Tamní spotřebitelé navíc začínají intenzivněji pociťovat efekt cel. To by mělo reflektovat další zrychlení inflace v USA, která v červenci zřejmě dosáhla 2,9 % y/y. Její jádrová složka by se měla opět přehoupnout nad 3 % y/y, kde se nacházela na začátku letošního roku. Data z eurozóny příliš nových informací nepřinesou. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q2 25 potvrdí růst o 0,1 % (0,2 % q/q bez Irska) a průmyslová produkce se zohledněním dat z členských států v červnu zřejmě výrazně poklesla o 1,4 % m/m, a to zřejmě i vlivem odeznívání efektu předzásobení. V centru pozornosti bude blížící se konec příměří mezi USA a Čínou na poli celních válek. K tomu se přidá Trump-Putin summit na Aljašsce, který by mohl naznačit možnosti rozuzlení války na Ukrajině. Zprávy o tomto summitu v minulém týdnu podpořily aktiva ve středoevropském regionu.

Data v USA mixují slabší ekonomickou aktivitu a vyšší inflaci.

Data z trhu práce v USA finanční trhy a centrální bankéře sice zneklidnila, americká inflace však vlivem cel zrychluje. V červenci se podle nás zvýšila z 2,7 % v červnu na 2,9 %, tržní konsensus je přitom o desetinu nižší. Jádrová inflace se podle nás v červenci opět dostala nad 3 % na 3,1 % (vs 2,9 % v červnu). Meziměsíčně celkové i jádrové ceny v červenci vzrostly podle našeho odhadu shodně o 0,3 % m/m. Inflace v USA bude postupně více reflektovat efekt cel, když se zásoby zboží nezatížené cly budou dále ztenčovat. Již v červnu došlo vzhledem k poslednímu vývoji k neobvyklým nárůstům cen v kategorii zboží. To je podle nás známka proinflačního působení cel. Kde se ale cla zatím příliš neprojevila jsou ceny nových a ojetých aut, na automobily jsou přitom uvalena 25% cla. Proinflační působení cel ale na druhé straně vyvažují slabší data z trhu práce a ekonomické aktivity v USA, jako je zpomalující domácí poptávka či zhoršená nálada spotřebitelů i podniků. I proto se někteří centrální bankéři a finanční trhy přiklánějí k obnovení uvolňování měnové politiky již na podzim. Finanční trh nyní zaceňuje pokles klíčové úrokové sazby Fedu o téměř 60 bb do konce roku.

Americké maloobchodní tržby by měly potvrdit zpomalování spotřebitelské poptávky. Meziměsíčně podle našeho odhadu vzrostly o 0,4 %, ale jenom díky prodejům aut. Bez nich klesly o 0,1 % m/m po červnovém nárůstu o 0,5 %. Zpomalující spotřebitelská poptávka by měla odrážet nižší růst zaměstnanosti (z 111 tis./měsíc v Q1 na zhruba 64 tis./měsíc v Q2) a také mírnější zvyšování reálných disponibilních příjmů domácností. Růst výdajů amerických domácností byl přitom v posledních letech rychlejší než růst jejich příjmů, nicméně tento prostor v podobě úspor se již vyčerpal. 

Kombinace slabších dat ekonomické aktivity a zrychlující inflace v USA zatím pro finanční trhy vyznívá spíše ve směru uvolňování měnové politiky, když efekt cel, byť relativně nejistý, by měl být pouze jednorázového charakteru. Data potvrzující zpomalování tamní poptávky tak ve výsledku mohou upevnit sázky na snižování sazeb Fedu a vyvíjet tlak na americký dolar.

Poslední data a zprávy ohledně dohody mezi EU a USA spíše nahrávají pokračující odolnosti ekonomiky eurozóny. Zpřesněný odhad HDP za Q2 by měl být potvrzen na +0,1 % q/q a 1,4 % y/y. Po vyřazení volatilních dat z Irska byl růst o desetinu vyšší na 0,2 % q/q, a to i přes malý pokles Německa a Itálie o 0,1 %. Struktura růstu bude zveřejněna 5. září. Mezičtvrtletní růst v Q2 byl podle nás tažen spotřebou domácností a vlády (+0,2 pb) a zásobami (+0,2 pb), zatímco investice (-0,2 pb) a čistý vývoz (-0,1 pb) z růstu ukrojily. Spotřebitelská poptávka by měla i nadále přispívat pozitivně k růstu eurozóny vzhledem ke zvyšování reálných příjmů domácností a oživujícímu realitnímu a kreditnímu trhu.

Na základě dat z členských zemí průmyslová produkce v eurozóně v červnu pravděpodobně silně klesla o 1,4 % m/m (+0,9 % y/y). To pravděpodobně odráží odeznívání efektu předzásobení, zejména v Německu. Ekonomika eurozóny a průmysl dle předpokladu SG zůstanou relativně odolné navzdory clům. Nejistota ale přetrvává, a to i vzhledem k možným clům na čipy a farmacii. Průmyslová produkce zřejmě zůstane slabší i v dalších měsících. Cla ve výši 15 % plynoucí z dohody s USA navíc EU staví mezi země s nižšími cly například ve srovnání s Čínou, Japonskem, Jižní Korejí či Švýcarskem, což v některých případech může představovat relativní výhodou. Kolegové z SG celkově vidí spíše omezený dopad cel na eurozónu.

Vzhledem k relativní odolnosti a tomu, že data zatím jednoznačně neukazují na slabost ekonomiky, tak SG posunuje závěrečné snížení úrokových sazeb ECB v tomto měnověpolitickém cyklu z letošního září na březen příštího roku. To by mělo reflektovat i zpomalení inflace výrazně pod 2 % na přelomu roku. Ke snížení sazeb do expanzivního teritoria by ECB mohl přimět i případný výraznější negativní dopad cel na ekonomiku, který by mohl být více viditelný v dalších čtvrtletích.

Česká koruna minulý týden těžila z jestřábí komunikace ČNB.

Minulý týden nabitý daty z tuzemské ekonomiky a zasedáním ČNB končila česká koruna výrazně silnější. Ta tak jednoznačně interpretovala výsledek zasedání centrální banky jako jestřábí, když v závěru týdne prorazila úroveň 24,50 CZK/EUR a v mezitýdenním vyjádření byla o více jak 0,5 % silnější. Trh s úrokovými sazbami byl ale v tomto ohledu více rozpačitý a nárůsty měl tendenci korigovat. Celkově korunové úrokové sazby spadly až o 10 bb dle splatnosti oproti předcházejícímu týdnu. Zasedání ČNB nepřineslo zásadní překvapení, když úrokové sazby zůstaly podle očekávání beze změny. Nová prognóza sekce měnové ČNB byla ale revidována proinflačním směrem. Bankovní rada zůstává opatrná a nadále zdůrazňuje proinflační rizika. Podle guvernéra Michla současný stav ekonomiky neumožňuje další snížení úrokových sazeb. To zmínil i člen bankovní rady J. Seidler na setkání ČNB s analytiky. Dodal však také, že je nynější opatrný jestřábí postoj ČNB z velké části podmíněn nejistou situací kolem cel a vývoje globálního obchodu. Bankovní rada si tak podle jeho slov ponechává flexibilitu v reakci na další dění. Zhoršování kondice české ekonomiky by podle nás mělo postupně otevírat dveře pro další uvolnění měnové politiky. Rozhodnutí ČNB komentujeme zde: https://bit.ly/CNB_Aug25_CZ. 

Měsíční indikátory z domácí ekonomiky byly spíše slabšího charakteru. Průmyslová produkce v červnu meziměsíčně výrazně klesla o 1,1 %, primárně ale kvůli nižší energetické výrobě. Pokles nových zakázek ale vysílá varovný signál pro další měsíce. Stavebnictví se naproti tomu v červnu dařilo pokračovat v silném růstu. (více zde: https://bit.ly/IndJun25CZ). Data tržeb v oblasti maloobchodu a služeb zase ukázala na slabší dynamiku spotřebitelské poptávky ke konci Q2 25 (více zde: https://bit.ly/SalesJun25). Inflační data potvrdila zpomalování tuzemské inflace z 2,9 % v červnu na 2,7 % v červenci, když ta podle nás již zřejmě dosáhla svého vrcholu v červnu. Zpomalil i růst její jádrové složky (z 3,0 % na 2,7 % y/y), což je dobrou zprávou pro ČNB, která ji očekávala ve výši 2,8 % (více zde: https://bit.ly/CPI_Jul25_CZ). 

Data z eurozóny byla vesměs smíšená. Růst maloobchodních tržeb o 0,3 % m/m v eurozóně potvrzuje pokračující zvyšování spotřebitelské poptávky. Na druhé straně ale průmyslová data z Německa výrazně zklamala, když ukázala na silný pokles objednávek i produkce v červnu, a to o 1 % m/m, respektive o 1,9 %. To tak zřejmě odráží odeznívání efektu předzásobení, přičemž od minulého čtvrtka jsou v platnosti upravená „reciproční“ cla.

Na horší data z amerického trhu práce z předcházejícího týdne navázala i série indikátorů z minulého týdne. ISM index ze služeb klesl na 50,1 b. Počet týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti mírně vzrostl na 226 tis. Finanční trhy ovlivňovala i vcelku dobrá výsledková sezóna v USA a v závěru minulého týdne také zprávy o posunu ve vyjednávání ohledně války na Ukrajině a blížícím se summitu mezi Trumpem a Putinem. To se také odrazilo v posílení středoevropských měn. Polský zlotý a maďarský forint týden zakončily silnější o 0,6 % a 0,8 %. Americký dolar korigoval zisky z předešlého týdne a vůči euru oslabil o 0,6 %.

Autor: Kevin Tran Nguyen