Inflace v ČR vzrostla na 2,5 %, zejména kvůli dražším palivům

Česká inflace podle předběžného odhadu v září vzrostla v meziročním vyjádření z 1,9 % na 2,5 %. Mírně tak překonala tržní konsensus čítající 2,4 %. Vyšší byla zářijová inflace také oproti prognóze centrální banky, která očekávala 2,2 %. Hlavním důvodem zářijového nárůstu inflace bylo zdražení pohonných hmot, které se na něm podle našeho odhadu podílelo z více než poloviny. Příčinou tohoto vývoje byla obnovená eskalace konfliktu na Blízkém východě. V září nejspíše zdražily také ostatní energie, když dodavatelé elektřiny a plynu již pravděpodobně z části promítli nepříznivý vývoj na velkoobchodních energetických trzích do konečných cen pro domácnosti. Ceny potravin a nealkoholických nápojů naopak pokračovaly v poklesu, když byly v září meziměsíčně nižší o 0,4 % a meziročně o 3,5 %. V případě jádrové inflace pak nelze vyloučit její mírné zvýšení ze srpnových 3,0 % na 3,1 % y/y. Rizikem působícím v tomto směru je oznámený nárůst meziroční inflace ve službách ze srpnových 4,5 % na 4,6 % v září. Za tím ale mohly stát i vyšší ceny v oblasti vzdělávání, k jejichž úpravě tradičně dochází právě v září se začátkem nového školního roku. Školství ovšem spadá do regulovaných cen a jejich nepříznivý vývoj by se tak jádrové inflace nedotkl. Podrobněji jsme předběžný odhad zářijové inflace komentovali zde: https://bit.ly/CPI_Sep26_flash.

Německé tovární objednávky v srpnu výrazně meziměsíčně klesly o 10,6 %, což představuje nejprudší pokles od letošního ledna. Výsledek zároveň výrazně zaostal za tržním konsensem, který očekával pokles pouze o 1 % m/m, a zcela vymazal červencový nárůst o 3,2 % m/m, který byl mírně revidován vzhůru z původních +2,5 % m/m. V meziročním vyjádření objednávky vzrostly jen o 2,7 %, zatímco trh počítal s růstem o 13,1 %. Za výrazným poklesem ovšem stál především úbytek jednorázových zakázek velkého objemu. Po jejich vyloučení by tovární objednávky meziměsíčně klesly pouze o 0,1 %, což naznačuje, že srpnový vývoj nebyl zdaleka tak nepříznivý, jak by mohl naznačovat agregátní údaj. K oslabení průmyslové poptávky ale mohou nyní přispívat zvýšené náklady na energie v souvislosti s pokračujícím konfliktem na Blízkém východě.

Obchodování na finančních trzích se dnes neslo na vlně částečného zmírnění rizikové averze. Cena ropy Brent klesla o více než 2 % a vrátila se pod hranici 100 dolarů za barel. Americký dolar vůči euru odepsal zhruba 0,2 % a odmazal tak veškeré včerejší zisky. Rostly také akciové trhy. Mírné zlepšení globálního sentimentu pomohlo rovněž všem měnám středoevropského regionu. Nejvíce vůči společné evropské měně posílil maďarský front (0,4 %), následovaný polským zlotým (0,3 %) a českou korunou (0,1-0,2 %). Ta posílila z trojice měn nejméně, přestože předběžný odhad zářijové inflace skončil mírně nad tržním konsensem a prognózou ČNB.

Autor: Martin Gürtler