ECB sníží úrokové sazby a zřejmě otevře dveře pro další cuty

Dnes zasedá Evropská centrální banka, od které my i trh očekáváme další snížení úrokových sazeb ve výši 25 bb. Krajní rizikový scénář ale podle nás představuje razantnější snížení o 50 bb. Celkově ale vzhledem k současné situaci a hromadícím se rizikům ve směru výrazného zpomalení růstu ekonomiky eurozóny či dokonce poklesu některých ekonomik může být rétorika centrálních bankéřů více holubičí a otevřít tak prostor k výraznějšímu uvolnění měnové politiky v dalším průběhu letošního roku. To je ostatně i náš základní scénář a také očekávání trhu, když depozitní sazba ECB podle nás do konce roku klesne pod 2 %.

ECB postupně dále uvolní měnovou politiku.

ECB zřejmě přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky a sníží úrokové sazby o 25 bb. Nelze však vyloučit ani 50bodový krok, což by ale představovalo velké překvapení vzhledem k tomu, že finanční trh má plně zaceněno „pouze“ 25 bb. Celkově by to navíc mohlo vyslat až příliš silný signál do budoucna ohledně uvolňování měnové politiky. Přesto očekáváme, že rétorika centrálních bankéřů bude nyní spíše holubičí s ohledem na rostoucí rizika ohledně výrazného zpomalení ekonomiky eurozóny, a to navzdory inflační hrozbě vlivem zavádění cel. Odvetná celní opatření ze strany EU (v současnosti nejistá) by ale mohla mít jen jednorázový efekt na růst cenové hladiny. Z dlouhodobého hlediska ale stále vidíme řadu proinflačních rizik, a to včetně expanzivní fiskální politiky či nedostatku pracovní síly. 

Po dnešním 25bodovém kroku předpokládáme snížení úrokových sazeb ECB o dalších 50 bb po dvou krocích do konce letošního roku (červen a červenec). To by dostalo depozitní sazbu na úroveň 1,75 %, tedy do expanzivního teritoria ve snaze podpořit obchodními válkami zasaženou ekonomiku eurozóny. Riziko je ale vzhledem k nejistotě vyplývající z celních válek podle nás vychýleno směrem k ještě většímu uvolnění měnové politiky. Více jsme psali zde: https://bit.ly/ECBApr25. 

Spotřebitelská poptávka v USA opět sílila v březnu.

Ceny tuzemských průmyslových výrobců (PPI) potvrdily oslabené inflační tlaky plynoucí ze zboží, byť v rámci potravinářského výrobního řetězce je tlak na růst cen nadále zvýšený. PPI v březnu v meziročním i meziměsíčním vyjádření klesl o 0,3 %. K meziměsíčnímu poklesu přispěly zejména energie. Ceny výrobků zpracovatelského průmyslu klesly o 0,4 % m/m, z toho ale potravinářské výrobky nepatrně rostly o 0,1 % m/m. PPI bez cen energií klesl jen o 0,1 % m/m a v meziročním vyjádření dokonce vzrostl o 0,6 %. Ceny zemědělských výrobců v březnu meziměsíčně vyskočily o 2,2 % a oproti loňskému březnu byly vyšší o 8,2 %. Zatímco ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,6 % a v meziročním vyjádření byly vyšší o 3 %, tak ceny materiálů a výrobků ve stavebnictví meziměsíčně nepatrně klesly a oproti loňském březnu byly vyšší o pouze 0,5 %. Zvyšující se dynamika prvně zmíněné kategorie spolu se silným růstem cen nemovitostí budou skrze imputované nájemné pravděpodobně vyvíjet tlak na tuzemskou inflaci, respektive zabraňovat jejímu rychlejšímu poklesu ke 2 %.

Americká data spotřebitelské poptávky překvapila silnějším růstem tržeb v maloobchodě, i to přes zhoršenou náladu tamních domácností. Tržby v březnu meziměsíčně silně vzrostly o 1,4 % díky prodejům aut, bez nich vzrostly o 0,5 % m/m. V případě kontrolní skupiny (důležitá pro výpočet HDP) byl růst o 0,4 %, tedy lehce pod tržním konsensem ve výši 0,6 %. Za minulé měsíce však došlo k revizi směrem nahoru. Navzdory zhoršující se náladě amerických domácností od začátku roku jejich útraty v Q1 25 dále rostly, byť zřejmě nižším tempem oproti silnému závěru loňského roku. Opticky je růst tržeb v únoru a březnu (bez prodejů aut) silný, to ale následovalo velmi slabý leden vlivem chladného počasí. Včerejší data by mohla také poukazovat na snahu amerických domácností nakoupit před tím, než dojde k promítnutí cel do finálních cen.

Silnější růst spotřebitelské poptávky v USA finanční trhy ale včera nerozjásal. Od rána obchodování poznamenaly zprávy ohledně omezení vývozu čipů do Číny ve znamení další eskalace obchodních válek. Americký dolar včera opět ztrácel a vůči euru odepsal 1,0 % a dostal se na dostřel hladiny 1,14 USD/EUR, čímž vymazal zisk z předchozí seance. Na pozadí slabšího dolaru posilovaly středoevropské měny. Celkově ale obchodování v tomto vlivem svátků zkráceném týdnu postrádá vyšší likviditu. Česká koruna postupně posilovala a opět se dostala na hranici 25,00 CZK/EUR, zatímco polský zlotý a maďarský forint posílily o 0,1-0,4 %. Obecně jsou výkyvy na kurzu koruny v posledních turbulentních týdnech ve srovnání s ostatními středoevropskými měnami mírnější.

Autor: Kevin Tran Nguyen