ČNB zveřejní záznam z květnového zasedání

Tuzemská centrální banka dnes s tradičním týdenním odstupem publikuje písemný záznam ze zasedání, na kterém byla jednomyslně ponechána klíčová repo sazba na úrovni 3,5 %. Zatímco bankovní rada byla dosud ve své komunikaci směrem k případnému zvýšení měnověpolitických sazeb opatrná, finanční trhy sází v ročním horizontu hned na tři „hiky“. Z domácích dat je dnes programu pouze březnová bilance běžného účtu platební bilance. Zámořský datový kalendář nabízí dubnové statistiky průmyslové produkce, které by měly ukázat korekci předchozího poklesu.

ČNB zatím vyčkává, finanční trhy zaceňují 3 „hiky“

ČNB zveřejní záznam z posledního zasedání, které proběhlo minulý čtvrtek. Na něm sice bankovní rada posunula bilanci rizik plnění inflačního cíle z vyrovnané na proinflační, doprovodná komunikace však celkově další jasné jestřábí signály nenabídla. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci po zasedání uvedl, že zvýšení sazeb nebylo předmětem diskuze, byť jej do budoucna nevyloučil. Na pondělním setkání s analytiky byl zase kladen důraz na dobrou výchozí pozici ekonomiky, úroveň inflace a mírně restriktivní měnověpolitické sazby. To pak bylo prezentováno i jako jeden z hlavních důvodů pro prozatímní setrvání centrální banky ve vyčkávacím módu, přestože základní scénář nové prognózy sekce měnové byl konzistentní se zvýšením sazeb již v tomto čtvrtletí. Zároveň ČNB na pondělním setkání představila alternativní scénář výraznějšího útlumu domácí i zahraniční ekonomiky, který implikoval naopak snížení úrokových sazeb. To byl pro radní další argument pro ponechání sazeb beze změny. Preference výjimkování energetického šoku ze strany ČNB tak nadále ostře kontrastuje s očekáváním korunového peněžního trhu, který zaceňuje v ročním horizontu trojí zvýšení klíčové repo sazby o standardních 25 bb. Z našeho pohledu je kromě cen energií zásadním proinflačním rizikem i fiskální politika. Podrobněji jsme se poslednímu zasedání věnovali zde: https://bit.ly/CNB_Focus_May26_CZ.

Bilance českého běžného účtu platební bilance by se měla začít s energetickým šokem zhoršovat. V březnu sice vzhledem k již zveřejněným datům o zahraničním obchodě skončila pravděpodobně v solidním přebytku, negativní šok do směnných relací daný zdražením pohonných hmot by se nicméně měl postupně začít projevovat. Tím dojde zároveň k oslabení důležitého fundamentu pro českou korunu. Ta by tak podle nás i z toho důvodu neměla mít ve zbytku roku mnoho prostoru pro posílení. Více píšeme v Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q26_CZ.

Průmysl v USA v dubnu pravděpodobně oživil. Po březnovém meziměsíčním poklesu průmyslové produkce o 0,5 % tržní konsenzus očekává nárůst o 0,3 %. Předstihové indikátory naznačují, že došlo ke zvýšení produkce v automobilovém průmyslu, který byl spolu s nižší produkcí elektřiny hlavním strůjcem předchozího poklesu.

Robustní poptávka v USA, MFČR vydá retailové dluhopisy

Růst maloobchodních tržeb v USA v dubnu zpomalil. Celkové nominální tržby vzrostly podle očekávání meziměsíčně o 0,5 % po 1,6 % v březnu, kdy k tomu výrazně přispělo zdražení pohonných hmot. Z hlediska síly zámořské poptávky je důležitější vývoj v tzv. kontrolní skupině, která je mimo jiné právě o vliv pohonných hmot očištěna. Tržby v tomto oddílu vzrostly o solidních 0,5 % m/m a o desetinu překonaly konsenzus. V kombinaci se stabilní situací na trhu práce, kterou znovu potvrdily týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti (211 tis.), tak v rámci duálního mandátu Fedu zůstává výraznějším rizikem vývoj inflace.

Ministerstvo financí (MF) včera zahájilo úpis nových dluhopisů pro občany. Celkem MF plánuje v letošním roce tři úpisy, přičemž v minulosti s výjimkou toho úplně posledního žádný nepřesáhl 10 mld. CZK.  Celkově jsou z našeho pohledu svými parametry nabízené dluhopisy relativně konkurenceschopné. Jejich atraktivitu navíc zvyšuje osvobození výnosu od daně z příjmu. Oproti minulosti lze zvýšení prodaných objemů očekávat  - kromě obecně vyšší cenové hladiny - také v souvislosti s nadále zvýšenou mírou úspor domácností a nabídkou tříměsíčního tzv. flexidluhopisu, který by mohl stahovat prostředky ze spořících účtů. V souhrnu se tak částečně může snížit tlak na tuzemské státní dluhopisy na finančních trzích. I přesto je ale v příštím roce pravděpodobný nárůst celkové emise státních dluhopisů vlivem vyššího objemu splatných instrumentů v kombinaci s rizikem citelnějšího prohloubení deficitu státního rozpočtu s ohledem na projednávané rozvolnění národních rozpočtových pravidel.

Středoevropský region skončil lehce v plusu. Maďarský forint, polský zlotý i česká koruna včera v páru s eurem v průběhu dne posilovaly, což patrně souviselo s příznivým sentimentem k rizikovějším aktivům, který byl patrný i na růstu akciových indexů na obou stranách Atlantiku. Nakonec ale středoevropské měny uzavřely jen s nepatrným ziskem ve výši 0,1 %. Zpevnění proti euru o 0,3 % včera zaznamenal, zřejmě i s přispěním solidních maloobchodních tržeb z USA, také americký dolar, který včerejší seanci zakončil na 1,168 USD/EUR.

Autor: Jaromír Gec