Vysoká geopolitická nejistota velí ponechat úrokové sazby beze změny

Tento týden bude pozornost soustředěna zejména na centrální banky. Ve Spojených státech se ve středu dozvíme výsledek zasedání FOMC, po kterém podle nás zůstanou úrokové sazby Fedu beze změny. Aktualizován bude i souhrn ekonomických projekcí (SEP). Ve stejný den budou navíc v USA zveřejněny únorové cenové indexy PPI, které jsou důležitým předstihovým indikátorem pro Fedem ostře sledovanou jádrovou inflaci PCE. V Evropě budou zraky upřeny hlavně na čtvrteční zasedání ECB. Ani tady neočekáváme úpravu sazeb, byť nárůst cen ropy a zemního plynu a geopolitické napětí zvyšují inflační rizika. Z ekonomických dat dojde ke zveřejnění finální inflace v eurozóně za únor, která by měla být potvrzena na úrovni 1,9 % y/y, a ukazatele ekonomického sentimentu pro Německo od ZEW institutu. Ve čtvrtek zasedá také Česká národní banka, i ta ale nejspíše ponechá nastavení měnové politiky kvůli zvýšené nejistotě a přetrvávajícím proinflačním rizikům z tuzemské ekonomiky beze změny. Kromě centrálních bank budou na trzích samozřejmě rezonovat i zprávy týkající se dalšího vývoje války na Blízkém východě.

Tento týden bude patřit centrálním bankám

Fed v tomto týdnu zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny, neboť jádrové inflační tlaky zůstávají v USA silné a americko-íránský konflikt zvyšuje nejistotu. Aktualizovaný souhrn ekonomických projekcí (SEP) by měl oproti prosincovému odhadu (2,5 %) přinést zvýšení prognózy jádrové inflace PCE pro letošní rok, a to pravděpodobně směrem k 2,7 %. Přesto očekáváme, že SEP bude i nadále pro rok 2026 signalizovat jedno snížení úrokových sazeb Fedu. Přetrvávající síla jádrové inflace PCE, solidní spotřeba domácností a stále odolný trh práce ale činí argumenty pro uvolnění měnové politiky méně přesvědčivými. Poslední data o cenovém vývoji naznačují pomalejší proces dezinflace, což nyní navíc komplikuje nejistota ohledně vývoje na trhu s ropou. Ve výsledku jsme se rozhodli změnit naši prognózu a nyní očekáváme, že Fed ponechá úrokové sazby po zbytek roku beze změny. Komunikace spojená se zasedáním v tomto týdnu by měla zdůrazňovat právě opatrnost a datově podmíněné rozhodování. Pečlivě sledován tak bude i vývoj cenových indexů PPI za únor, které budou zveřejněny v den středečního zasedání.

U ECB očekáváme, že ani ta v tomto týdnu svou měnovou politiku nezmění. Rada guvernérů bude vyhodnocovat narůstající inflační rizika pramenící z konfliktu na Blízkém východě a s tím souvisejících zvýšených cen energetických komodit. Předpokládáme opatrně jestřábí tón, kdy se na zasedání budou pravděpodobně diskutovat scénáře trvale vyšších cen energií a jejich dopad na inflaci i možné budoucí úpravy úrokových sazeb. Myslíme si ale, že střednědobý inflační výhled zůstane v aktualizované prognóze ECB víceméně beze změny, jelikož je zatím příliš brzy hodnotit, zda je aktuální šok dočasný, nebo bude mít strukturálnější charakter. ECB bude muset při diskuzi výhledu inflace zvažovat i otázky spojené s vývojem evropské ekonomiky, a to zejména s ohledem na přetrvávající strukturální výzvy. Ty se týkají nedostatkové pracovní síly umocněné nepříznivým demografickým trendem, růstu výdajů na obranu a sociální systémy, stejně tak i potřebu významných investic. Tyto faktory budou samy o sobě vytvářet rizika vyšší inflace ve střednědobém horizontu a jsou důvodem, proč i nadále ke konci letošního roku (konkrétně v prosinci) očekáváme zvýšení úrokových sazeb ECB. Rizika této prognózy jsou ale nyní kvůli výrazně vyšším cenám ropy a zemního plynu vychýlena ve směru dřívějšího zvýšení sazeb. S ohledem na výše uvedené zároveň předpokládáme, že ECB z hlediska komunikace opět zopakuje svůj datově podmíněný přístup k měnové politice.

Do třetice by i tuzemská ČNB měla podle nás na čtvrtečním zasedání ponechat úrokové sazby beze změny. Přestože celková inflace se nachází pod 2 %, fundamentální cenové tlaky charakterizované vývojem jádrové inflace a růstem cen služeb zůstávají nad cílem centrální banky. Přispívá k tomu odolnost domácí ekonomiky, svižná dynamika mezd a do budoucna také očekáváný fiskální stimul. Proinflační rizika navíc zesiluje současný prudký nárůst cen ropy a zemního plynu. Domníváme se ale, že ČNB bude považovat aktuální tržní očekávání ohledně zvyšování úrokových sazeb do konce roku za unáhlená. Současná úroveň úrokových sazeb je zřejmě stále mírně restriktivní a česká ekonomika je nyní pravděpodobně více odolná vůči energetickému šoku, než byla před válkou na Ukrajině. Za těchto okolností očekáváme, že ČNB si zachová svůj obezřetný přístup a ke zvýšení úrokových sazeb přistoupí pouze tehdy, pokud by se nákladové tlaky způsobené dražšími energiemi ukázaly jako trvalejší a začaly se promítat do neenergetických složek inflace.

Blízkovýchodní konflikt představuje proinflační riziko, což vedlo k nárůstu tržních úrokových sazeb

Válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé i minulý týden dominovala světovým trhům, přičemž Hormuzský průliv zůstal pro lodní dopravu prakticky uzavřen. Nový nejvyšší íránský vůdce Mojtaba Khamenei zaujal vzdorný postoj a uvedl, že jeden z nejdůležitějších energetických uzlů světa zůstane uzavřen. Prezident Trump prohlásil, že zabránit Íránu v získání jaderných zbraní má větší význam než dočasný nárůst ceny ropy. V reakci na energetickou krizi se Mezinárodní energetická agentura (IEA) dohodla na uvolnění 400 milionů barelů z nouzových ropných rezerv, což je její dosud největší uvolnění. USA přispějí 172 miliony barelů ze Strategické ropné rezervy (SPR) v průběhu přibližně 120 dnů, zatímco Japonsko oznámilo, že dodá asi 80 milionů barelů ze svých státních a soukromých rezerv. Cena ropy Brent se po celý týden pohybovala kolem 100 USD za barel, přičemž před začátkem konfliktu se obchodovala za přibližně 70 USD za barel. Evropské ceny zemního plynu se nejčastěji pohybovaly kolem 50 EUR za megawatthodinu ve srovnání se zhruba 30 EUR před útokem na Írán. Katar zastavil výrobu LNG v největším exportním zařízení na světě poté, co se stalo terčem íránského útoku, což přispělo k výraznému nárůstu cen. Dodavatelé LNG vůči zákazníkům z Asie aktivovali právní klauzuli, která společnostem umožňuje pozastavit smluvní závazky z důvodu mimořádných okolností (vyšší moci). Vysoká nejistota na trzích nadále podporovala americký dolar, který během uplynulého týdne vůči euru zpevnil o skoro 2 % a s kurzem mírně nad 1,14 USD/EUR byl nejsilnější od zhruba poloviny loňského roku.

Ve Spojených státech ekonomická data zvýšila obavy o stav tamní ekonomiky. Mezičtvrtletní anualizovaný růst HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku byl výrazně revidován směrem dolů na pouhých 0,7 % z původních 1,4 %, přičemž výdaje na osobní spotřebu byly revidovány z 2,4 % na 2,0 %. K nízké dynamice HDP významně přispěl tamní shutdown, neboli uzavření federálních úřadů. V lednu meziměsíčně vzrostly osobní příjmy o 0,4 %, což bylo méně než očekávaných 0,5 %. Osobní výdaje se sice zvýšily o 0,4 % a překonaly konsensus ve výši 0,3 %, spotřebitelské výdaje očištěné o inflaci ale byly oproti předchozímu měsíci vyšší pouze o 0,1 %. Pokud jde o inflaci, jádrový CPI vzrostl v únoru meziměsíčně o 0,2 % a jeho meziroční dynamika zůstala beze změny na 2,5 %, což bylo nejpomalejší tempo za téměř pět let. Jádrový cenový index PCE, který Fed upřednostňuje, se ale v lednu meziměsíčně zvýšil o silných 0,4 % a meziročně byl vyšší o 3,1 %, a naplnil tedy očekávání. Jádrové služby bez bydlení v rámci PCE pak dokonce rostly o 3,5 % y/y. Tržní zacení dalších kroků Fedu se během týdne významně změnilo, přičemž úrokové swapy do konce roku ukazují na zhruba jedno snížení oproti přibližně dvěma o týden dříve. Úrokové sazby rostly globálně, když výrazné zdražení energetických komodit a možné narušení dodavatelských řetězců představují proinflační riziko. V eurozóně byla zveřejněna data průmyslové produkce. Ta v lednu meziměsíčně klesla o 1,5 %, zatímco se očekával nárůst o 0,6 %. Trhy dramaticky přehodnotily také očekávání ohledně politiky ECB a nyní zaceňují necelá dvě zvýšení úrokových sazeb do konce letošního roku.

Ve středoevropském regionu česká koruna oslabila nad 24,40 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň za posledních přibližně šest měsíců. I tak ale vykázala vůči silným vnějším šokům překvapivou odolnost. Polský zlotý byl rovněž vzhledem k okolnostem v minulém týdnu relativně stabilní, když se jeho kurz vůči euru pohyboval poblíž 4,27. Maďarský forint naopak předvedl nejhorší výkon mezi měnami rozvíjejících se trhů, když v reakci na blízkovýchodní konflikt ztratil v souhrnu zhruba 4 %. Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler uvedl, že udržování úrokových sazeb na stávající úrovni se aktuálně jeví jako nejvhodnější měnověpolitický postoj vzhledem k současným geopolitickým nejistotám. Diskusi o možném zvýšení úrokových sazeb označil za velmi předčasnou. Pokud jde o ekonomická data, tak česká průmyslová produkce v lednu meziročně poklesla o 0,1 %, čímž výrazně zaostala za konsensem očekávajícím nárůst o 2,6 %. Kalendářně očištěná produkce vzrostla meziročně o 2,8 %, což představuje zpomalení oproti prosincovým 4,9 %. Meziměsíčně pak byla průmyslová produkce nižší o 2,6 % a korigovala tak silný růst z konce loňského roku. Hodnota nových průmyslových zakázek ale meziročně rostla o stále silných 9,8 %. Česká meziroční inflace v únoru klesla z 1,6 % na 1,4 % a skončila tak dvě desetiny pod původním odhadem trhu i ČNB. Maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 1 % a meziročně byly vyšší o 5,0 %, čímž překonaly konsensus ve výši 3,1 %. Zároveň potvrdily vzestupný trend tuzemské spotřebitelské poptávky. Český parlament schválil státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 mld. CZK.

Autor: Martin Gürtler