Česká ekonomika v Q4 25 udržela svižný růst

Americký prezident Trump by dnes měl oznámit, kdo vystřídá Jerome Powella v čele šéfa Fedu. Spekuluje se přitom, že by mělo jít o Kevina Warshe, který je z množiny kandidátů vnímán spíše jako více jestřábí volba. Pro členy vedení ECB i ČNB včera začala mediální karanténa před nadcházejícími zasedáními v příštím týdnu. Pozornost v Evropě by dnes měla směřovat hlavně na předběžné odhady HDP za loňské závěrečné čtvrtletí a lednovou inflaci z některých členských států eurozóny. Ekonomika eurozóny jako celku podle nás vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %, zatímco ta česká si udržela podobně svižný růst jako ve třetím čtvrtletí, kdy dosáhl 0,8 % q/q. Ve Spojených státech budou z dat v centru pozornosti prosincové ceny průmyslových výrobců (PPI), které patrně podobně výrazný útlum jádrových cenových tlaků jako v listopadu nepotvrdí.

Spotřeba je po šesti letech na předpandemické úrovni

Pro závěrečné čtvrtletí roku 2025 odhadujeme mezičtvrtletní nárůst tuzemského HDP o 0,8 %, tedy stejně silný jako v Q3. Domácí poptávka se na pozadí výrazného nárůstu spotřebitelského optimismu podle nás v Q4 opět zlepšila. Podle konjukturálního průzkumu ČSÚ se spotřebitelská důvěra v posledních třech měsících loňského roku nacházela zhruba 10 % nad svým dlouhodobým průměrem. Očekáváme tedy, že reálná spotřeba domácností se po šesti letech vrátila zpět nad svou předpandemickou úroveň z konce roku 2019. Kromě tržeb v maloobchodu a službách došlo během Q4 podle měsíčních indikátorů rovněž k výraznému oživení tuzemské průmyslové produkce. To může souviset s postupným náběhem pozitivního vlivu vyšších fiskálních výdajů v Německu, což může stát i za dílčím zlepšením evropských indikátorů průmyslového sentimentu. Pozitivním impulsem mohlo být i očekáváné převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností a firem na stát, které v tuzemsku platí od začátku letošního roku. Lepšící se vyhlídky průmyslového sektoru by pak mohly zároveň přispět k vyšším soukromým investicím, které oproti těm veřejným dosud vykazovaly utlumenou dynamiku. Za celý rok 2025 podle nás ekonomická aktivita vzrostla o 2,6 %. Pro letošek pak čekáme ještě o desetinu vyšší růst HDP, tedy o 2,7 %. Podrobněji prognózu pro českou ekonomiku popisujeme v nových Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_1Q26_CZ.

Předběžné údaje o HDP za Q4 25 pro eurozónu i Německo by měly v obou případech ukázat mezičtvrtletní růst ve výši 0,2 %. V Německu se začínají projevovat známky fiskálních stimulů v průmyslové výrobě a investicích, patrně spolu s prvními náznaky investic do umělé inteligence. Struktura růstu bude zveřejněna až 6. března. Na základě předstihových indikátorů ovšem odhadujeme, že hlavním tahounem mezičtvrtletní změny byla na výdajové straně spotřeba domácností a v menší míře i ta vládní, respektive fixní investice. Růst naopak brzdila změna stavu zásob. Potřetí v řadě byl pravděpodobně záporný též příspěvek čistého vývozu, který odráží dopad zvýšených celních bariér ve světovém obchodě i zhoršenou konkurenceschopnost.

Česká ekonomika zařazuje vyšší rychlost

Důvěra v ekonomiku eurozóny se na začátku roku zlepšila. Souhrnný indikátor za leden se oproti prosinci zvýšil o 2,2 na 99,4 b., což je nejvyšší hodnota od ledna 2023. To bylo taženo především zlepšením sentimentu v průmyslu, ale v menší míře i ve službách a mezi spotřebiteli. Z hlediska jednotlivých zemí k oživení (neobvykle) přispěly zejména Německo a Francie. V Německu se objevují první náznaky, že nedávná stimulační opatření ze strany tamní fiskální politiky začínají podporovat ekonomickou aktivitu. Obzvláště výrazný byl ale i vzestup ve Francii, kde hlavní roli sehrál zpracovatelský průmysl. Celkově předstihové indikátory ze začátku letošního roku podle nás naznačují růst ekonomiky eurozóny poblíž 1 % meziročně.

Data z USA stále ukazují na robustní výkon americké ekonomiky v závěru loňského roku a stabilizaci na trhu práce. Listopadová bilance zahraničního obchodu (včetně služeb) se prohloubila na -56,8 mld. USD. Data jsou sice ovlivněná výraznými výkyvy v dovozech, celkově by ale zmírnění obchodního deficitu v Q4 25 mělo pozitivně podpořit růst amerického HDP. O stabilizaci situace na trhu práce zase svědčí nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti, které se v posledních týdnech nacházely poblíž 200 tis., tedy oproti předchozím měsícům níže.

Ve čtvrtek jsme publikovali nové čtvrtletní Ekonomické výhledy. Dosavadní odolnost ekonomiky spolu s působením silného fiskálního stimulu doma i v Německu podle nás přispějí k rychlému růstu českého HDP v letošním i příštím roce o 2,7 %. Zároveň s tím očekáváme, že ekonomický růst bude plošný a podpořený domácí i zahraniční poptávkou. Inflace letos podle našeho odhadu klesne na průměrných 1,6 %, primárně kvůli nižším cenám energií. Postupně se ovšem v cenovém vývoji začne nepříznivě projevovat silná fiskální expanze v kombinaci s oživující ekonomikou. V příštím roce tak inflace opět vzroste nad cíl centrální banky, konkrétně na 2,3 %. ČNB v důsledku proinflačního působení fiskální politiky letos sazby podle našeho odhadu snižovat nebude. K argumentu očekáváné fiskální expanze se totiž nyní navíc přidává i nečekaně silná ekonomika. S ohledem na změnu komunikace ČNB ale snížení úrokových sazeb v letošním roce vyloučit nelze. Pokud by se tak stalo, tak podle nás nejspíše na jaře. Sázky finančních trhů na uvolnění domácí měnové politiky by dočasně měly přibrzdit korunové tržní úrokové sazby v cestě vzhůru. Ve zbytku roku by se ovšem měl obnovit jejich vzestupný trend, a to i s ohledem na uvolnění fiskální politiky u nás i v zahraničí. Koruna letos k euru pravděpodobně mírně posílí. Měkčí rétorika centrální banky a pokles celkové inflace pod 2% cíl může korunu krátkodobě držet pod depreciačním tlakem. Následně však podle nás bude s podporou rozšíření úrokového diferenciálu a pokračujícího silného růstu domácí ekonomiky lehce zpevňovat. Kompletní report je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_1Q26_CZ. Naše aktuální očekávání ohledně vývoje devizových kurzů v letošním roce obsahuje speciální report: https://bit.ly/FX_Jan26_CZ.

Po středečním rozhodnutí Fedu se včera zraky finančních trhů upíraly hlavně na výsledkovou sezónu ve Spojených státech. Akcie Microsoftu odepsaly asi 10 % po zprávách o rekordních výdajích a slábnoucích tržbách za cloudové služby. Nedařilo se ale ani ostatním technologickým titulům. Trhy opět zahýbal i americký prezident Trump, který Írán varoval před vojenským zásahem, pokud nepřistoupí na dohodu ohledně ukončení jaderného programu. Zelené bankovky v prostředí zvýšené nejistoty nejprve mírně zpevnily k 1,192 USD/EUR, nakonec ale včerejšek zakončily zhruba beze změny poblíž 1,196 USD/EUR. Přestože měny středoevropského regionu měly v průběhu dne tendenci oslabovat, i ty nakonec včerejšek uzavřely poblíž otevíracích úrovní. Česká koruna se tak udržela lehce nad 24,30 CZK/EUR.

Autor: Jaromír Gec