Výpady D. Trumpa vůči Číně tlumí silnější data z ekonomiky

Zpřesněný odhad HDP revidoval výkon tuzemské ekonomiky v Q1 25 na +0,8 % q/q a +2,2 % y/y oproti původním +0,5 % q/q, resp. 2,0 % y/y. Česká ekonomika tak pokračovala ve svižném růstu. Podepsalo se na tom i předzásobení, což reflektovala vyšší průmyslová produkce v Q1 25 poté, co vloni setrvale klesala. To se odrazilo na pozitivním příspěvku čistého vývozu (+0,6 pb) k mezičtvrtletnímu růstu HDP. Pozitivně přispěly i fixní investice, a to zřejmě hlavně ty veřejné, které mohou souviset s výdaji na obranu. Méně pozitivní byl ale vývoj spotřeby. Spotřeba domácností vzrostla jen nepatrně o 0,1 % q/q, její růst tak citelně zpomalil z +1,5 % q/q v Q4 24. To může souviset se zhoršenou spotřebitelskou náladou na začátku roku, zatímco tržby v maloobchodě a službách v Q1 25 ale solidně rostly. Vládní spotřeba zase výrazně klesla o 1,5 % q/q. Celkově struktura růstu ekonomiky zatím naznačuje, že v dalších čtvrtletích může dojít k rychlému zhoršení její výkonnosti. Více jsme psali zde: https://bit.ly/GDP_1Q25_CZ. 

Předstihové indikátory sentimentu z české ekonomiky v květnu překvapily pozitivním směrem. Hodnocení výroby a poptávky v průmyslu zatím nenaznačuje ostré zhoršení aktivity vlivem odeznívání efektu předzásobování. U domácností bylo zase patrné zmírnění obav o ekonomiku. Spotřebitelská důvěra se po zhoršení na začátku roku opět vyšplhala nad svůj dlouhodobý průměr (více zde: https://bit.ly/KOPMay25). Jaký byl vstup české ekonomiky do Q2 25 poodhalí data z reálné ekonomiky v příštím týdnu. Růst maloobchodních tržeb a průmyslové produkce podle nás pokračoval, byť pomalejším tempem oproti březnu.

Americká data v tomto týdnu vyzněla vcelku pozitivně. Bilance zahraničního obchodu se zbožím se v květnu zúžila na -87,6 mld. USD (vs -162,3 mld. USD v březnu), zřejmě díky vyprchání efektu předzásobení. Spotřebitelská důvěra dle Conference Boardu v květnu narostla, osobní příjmy domácností v dubnu silně rostly (+0,8 % m/m), zatímco jejich výdaje byly vyšší o 0,2 % m/m a stále odrážejí robustnost spotřebitelské poptávky. Celkový i jádrový deflátor PCE byly vyšší o 0,1 % m/m v souladu s očekáváním ohledně pokračování dezinflačního trendu. Trochu negativního světla naproti tomu přinesl vyšší počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který byl nad průměrem předchozích čtyř týdnů na 240 tis. a také revize růstu spotřeby domácností v Q1 o 0,6 pb dolů na 1,2 % q/q (anualizovaně). Důležitý údaj o zdraví americké ekonomiky příští týden přinesou statistiky z trhu práce, včetně NFP reportu, kde kolegové z SG očekávají solidní přírůstek.

Obchodování pozitivně ovlivnila zpráva ohledně pozastavení amerických cel tamním federálním obchodním soudem. Díky odvolání se americké administrativě ale cla podařilo dočasně udržet v platnosti. Páteční výpady D. Trumpa vůči Číně opět zvýšily obavy z cel, jejichž negativní dopad je díky řadě moratorií a vyjednávání zatím tlumen. Reakce finančního trhu je nicméně již ve vztahu k clům vcelku otupělá.

Inflační statistiky potvrdily příznivý dezinflační trend v zemích eurozóny. Z květnových statistik vypadl efekt rozdílného načasování letošních Velikonoc oproti loňsku. Kupříkladu v Německu tak inflace CPI ve službách v květnu zpomalila o 0,5 pb na 3,4 % y/y. HICP inflace v Německu mírně zpomalila z dubnových 2,2 % na 2,1 % y/y, ve Španělsku se dokonce dostala pod 2% cíl na 1,9 % y/y (vs 2,2 % v dubnu). Z těchto údajů kolegové z SG předpokládají zpomalení celkové inflace v eurozóně o 0,2 pb na rovná 2 % y/y v květnu. V případě jádrové inflace by zpomalení vlivem zmíněného efektu mělo být výraznější (na 2,4 % y/y z 2,7 % v březnu).

Celkově jsou dolarové tržní sazby oproti závěru minulého týdne nižší o téměř 10 bb, podobně jsou na tom i ty eurové, zatímco ty korunové klesly ještě výrazněji až o 17 bb. Dolar je ke konci tohoto týdne silnější o 0,3 %, výkon středoevropských měn byl ale na tomto pozadí odlišný. Zatímco česká koruna v mezitýdenním srovnání byla mírně slabší o 0,4 %, maďarský forint byl prakticky beze změny a polský zlotý lehce posílil, byť v závěru týdne zisky odevzdával, a to nejspíše i vlivem nižší než očekávané dubnové inflace (4,1 % y/y vs oček. 4,3 %). Polský zlotý bude zřejmě vyčkávat i na nedělní druhé kolo prezidentských voleb.

Autor: Kevin Tran Nguyen