Říjnové PMI by měly nadále podporovat optimismus kolem evropské ekonomiky

Finanční trhy budou dnes sledovat hlavně zveřejnění předběžných odhadů PMI za říjen. Pro eurozónu sice očekáváme mírnou korekci v oblasti služeb poté, co v září tento sektor vykázal překvapivě silné zlepšení, přesto zde ale indikátor zůstane bezpečně nad 50 body. Obdobný vývoj předpokládáme také v Německu. V pásmu expanze pak v obou zemích podle nás setrvá i průmyslový PMI, u kterého pro říjen zásadnější změny nečekáme. Zvýšené úrovně průmyslových PMI by měly nadále potvrzovat probíhající cyklické oživení evropského výrobního sektoru. V USA pak v obou sektorech PMI přes očekávané mírné zhoršení nejspíše zůstanou výše než v eurozóně. Ve středoevropském regionu včetně ČR je dnes ekonomický kalendář zcela prázdný.

PMI mírně klesnou, i tak se ale udrží bezpečně nad 50 b.

PMI v eurozóně za říjen by měly zůstat na zvýšených úrovních. Za září indexy pozitivně překvapily, když navzdory očekávanému zhoršení naopak vykázaly meziměsíčně lepší výsledky. Hlavním zdrojem tohoto zlepšení byl sektor služeb, kde aktivita podle PMI v klíčových ekonomikách eurozóny výrazně oživila. Tyto výsledky tak podle nás nesvědčí pouze o odolnosti ekonomiky, ale také o setrvalém zlepšování růstového trendu napříč zeměmi eurozóny. Očekáváme, že tato odolnost bude navzdory geopolitickým rizikům pokračovat i v říjnu. PMI ve zpracovatelském průmyslu by měl podle našeho odhadu zůstat v eurozóně beze změny na úrovni 52,9 bodu (z-skóre: 0,3), a to díky podpoře ze strany pokračujícího oživení v Německu a zlepšení situace v Itálii a Španělsku. Ve službách po výrazném zářijovém zvýšení očekáváme mírnou korekci z 53,0 na 52,4 b., přesto by však zásluhou silného výkonu tohoto sektoru v ekonomikách jižního křídla měl index zůstat nad jeho dlouhodobým průměrem (z-skóre: 0,1). To by zároveň vedlo i k mírnému snížení kompozitního PMI v eurozóně ze zářijových 53,1 b. na 52,5 b. v říjnu. Index by tak měl nadále zůstat bezpečně v pásmu ekonomické expanze.

Pokračující zdražování ropy podporuje růst rizikové averze

Cena ropy dále stoupá nad hranici 110 dolarů za barel a spolu s tím na trzích roste i averze k riziku. Během včerejšího dne cena ropy Brent na pozadí trvající vyostřené situace na Blízkém východě a kolem Hormuzského průlivu vzrostla o další přibližně 3 % na 112 dolarů za barel a byla tak nejdražší od zhruba poloviny května. Kromě toho k růstu rizikové averze na finančních trzích nadále přispívají obavy investorů týkající se vysokého zadlužení velkých ekonomik a politické nestability, přičemž v popředí pozornosti zůstává vývoj ve Francii. Na akciových trzích pak jde především o pochybnosti ohledně míry výnosnosti značných investic do rozvoje umělé inteligence. Tyto spekulace podporují slabší výsledky některých technologických společností, které byly zveřejněny v průběhu aktuálně probíhající výsledkové sezóny.

Nárůst rizikové averze vedl k posílení dolaru a výprodeji na akciových trzích. Americký dolar během včerejšího dne vůči euru zpevnil o 0,3 % a jeho kurz se dostal pod 1,12 USD/EUR. Silnější dolar a vyšší averze k riziku nesvědčily středoevropským měnám, když polský zlotý oproti společné evropské měně oslabil o 0,4 % a maďarský forint ztratil 0,2 %. České koruny se nepříznivý vývoj ovšem nedotkl, neboť její kurz zůstal po předchozím posílení včera zhruba beze změny na 24,26 CZK/EUR. Evropský akciový index Euro Stoxx 50 během včerejšího dne ztrácel více než 1 %, oproti stejnému období loňského roku byl ale stále o téměř 6 % výše. O poznání hůře na tom je francouzský akciový index CAC 40, v jehož vývoji se kromě globálního trendu odrážejí i zmíněné problémy francouzské ekonomiky. Ten včera odepsal rovněž zhruba 1 %, oproti stejnému období loňského roku byl ale nižší o skoro 4 %.

Z hlediska nových dat toho včerejšek příliš nenabídl. V eurozóně byl zveřejněn pouze předběžný odhad spotřebitelské důvěry za říjen. Ta klesla z -16,8 na -17,9 %, tedy více než očekával tržní konsensus (-17,0 %). Lze předpokládat, že důvodem jsou obavy domácností z dopadů blízkovýchodního konfliktu na evropskou ekonomiku a inflaci. V USA byl pak zveřejněn počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za minulý týden, který dosáhl 194 tis. a potvrdil tedy přetrvávající odolnost tamního trhu práce.

Autor: Martin Gürtler