Centrální banky sazby drží beze změny, zatím

Blízkovýchodní konflikt dále zhoršuje evropské indikátory sentimentu a zvyšuje inflaci. Tento týden odhady předčil jak pokles květnové spotřebitelské důvěry GfK v Německu, tak i dubnové důvěry v ekonomiku v eurozóně. Inflace v eurozóně v dubnu vzrostla vlivem dražších energií podle očekávání na rovná 3 % meziročně. Jádrová inflace taktéž v souladu s tržním konsenzem o desetinu poklesla na 2,2 % y/y, což zřejmě zčásti odráží zpomalení růstu cen služeb vlivem odlišného načasování Velikonoc oproti loňsku. Cenové statistiky z USA v podobě březnového deflátoru soukromé spotřeby (PCE) potvrdily sílu tamních inflačních tlaků. Dynamika celkové deflátoru stoupla na 3,5 % y/y. Nejedná se navíc pouze o důsledek dražších pohonných hmot. Dynamika jádrového PCE ve výši 3,2 % y/y je nejvýše od začátku roku 2024.

Růst HDP v ČR i eurozóně v Q1 25 zpomalil, v USA naopak zesílil. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 % a meziročně o 2,1 %. Její výkon tedy zaostal za očekáváními, když tržní konsensus předpokládal mezičtvrtletní zvýšení HDP o 0,5 % a my o 0,4 %. Jedná se ovšem prozatím pouze o předběžný odhad HDP bez podrobnějších informací o struktuře. V předchozích šesti čtvrtletích byl navíc v rámci dalších zpřesněných údajů vždy výsledek revidován směrem vzhůru. Konečný odhad byl oproti tomu předběžnému zpravidla vyšší v rozsahu 0,1-0,3 pb. Více zde: https://bit.ly/GDPf_1Q26. Lehké zklamání přinesl i HDP za Q1 26 v eurozóně, když vzrostl pouze o 0,1 % q/q (oček. 0,2 % q/q). Výraznější růst byl zaznamenán v USA, kde i vlivem odeznění shutdownu mezičtvrtletní dynamika ekonomiky zrychlila z 0,1 % q/q v Q4 25 na 0,5 % q/q v Q1 26. Výrazně ve prospěch USA ale hovoří i meziroční růst ekonomiky, když ta v eurozóně stoupla o 0,8 % y/y, zatímco v USA o 2,7 % y/y. Celkově kombinace zrychlující inflace a zhoršující se výhled pro ekonomickou aktivitu sice u centrálních bank vyvolává obezřetnost, která se projevuje ve stabilitě úrokových sazeb, komunikace se však začíná posouvat jestřábím směrem.

Fed ve středu ponechal cílové pásmo klíčové sazby beze změny na 3,50–3,75 %. V prohlášení byla zostřena formulace ohledně inflace, která je nově označena jako „zvýšená“, mimo jiné v souvislosti s vyššími cenami energií. Významná část výboru přitom chtěla z komunikace odstranit dosavadní indikaci snížení sazeb jako dalšího kroku. To signalizuje posun k oboustrannému vnímání rizik a otevření dveří případným debatám o zvýšení sazeb, pokud by se inflační tlaky neuklidnily. Předseda Fedu Powell na tiskové konferenci sice uvedl, že dopad cel na jádrovou inflaci by měl v průběhu příštích dvou čtvrtletí odeznívat. Zároveň však připustil riziko sekundárních dopadů vyšších cen energií a tím i udržení zvýšeného momenta jádrové inflace. My v základním scénáři nadále očekáváme ponechání úrokových sazeb Fedu na současné úrovni i po celý zbytek letošního roku. Více píšeme v nových Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q26_CZ.

Na současné úrovni zůstaly také úrokové sazby ECB, debata se však vedla i o jejich zvýšení. Na tiskové konferenci prezidentka ECB Lagardeová uvedla, že současný vývoj se ubírá jednoznačně ve směru vyšší inflace a nižšího růstu HDP, než předpokládala poslední prognóza ECB. Přestože zvýšení sazeb bylo diskutováno již na dnešním zasedání, zatím podle Lagardové chybí dostatek dat. Do příštího zasedání by ale podle již mohlo být jasno. To podporuje naše očekávání, že ECB již na červnovém zasedání zvýší sazby o 25 bb a další takový krok bude následovat v září.

Nastavení měnové politiky prozatím nebude měnit ani ČNB. Poslední vyjádření před nadcházejícím zasedáním příští čtvrtek zdůrazňovala dobrou výchozí pozici centrální banky, která umožňuje na současnu situaci prozatím nereagovat okamžitým zpřísněním měnové politiky. Zároveň ale radní připouští, že dalším krokem bude spíše zvýšení měnověpolitických sazeb. Ke klidu bankovní rady patrně přispívá také pozorovaný nárůst korunových tržních úrokových sazeb, který autonomně zpřísňuje úvěrové podmínky i bez zásahu centrální banky.

Na finančních trzích ve zkráceném týdnu dále dominovaly zprávy o krizi v Perském zálivu. Blokáda Hormuzského průlivu pokračuje a americká strana údajně zvažuje možnosti vojenského zásahu v Íránu. Řešení konfliktu se tedy z pohledu trhů zdá v nedohlednu, a naopak jsou patrné obavy o další eskalaci. Cena ropy Brent dnes v průběhu dne korigovala z více než 120 USD/barel zpět ke 114 USD/barel, stále ale zůstává poblíž nejvyšších úrovní od začátku intervence v Íránu. Americký dolar končí proti euru za celý týden přes páteční oslabení o 0,1 % celkově silnější o 0,3 % na 1,169 USD/EUR. Česká koruna v závěru pracovního týdne odmazala většinu středečního oslabení, když se ve čtvrtek odpoledne obchodovala poblíž 24,35 CZK/EUR, tedy poblíž hladiny, na které tento týden začínala.

Autor: Jaromír Gec