Inflační obrázek v USA doplní výrobní ceny

Včerejší statistiky spotřebitelské inflace CPI v USA lehce zmírnily bezprostřední tlak na zvyšování sazeb amerického Fedu. Dnešní statistiky výrobních cen (PPI) by měly nabídnout další indikaci pro růst deflátoru soukromé spotřeby (PCE) v červenci. Inflace v USA nicméně zůstává i nadále vysoko nad cílem amerického Fedu, absence dalšího zesilování inflačních tlaků ale zatím podle tržního zacenění spíše nahrává stabilitě sazeb Fedu. To tak zatím omezuje prostor pro posílení amerického dolaru.

Meziroční růst amerických výrobních cen v červenci zpomalil

Dnešní zveřejnění červencových cen průmyslových výrobců (PPI) bude po včerejších datech CPI důležitým vodítkem pro klíčový indikátor inflace PCE, který Fed pečlivě sleduje. V rámci PPI v předchozích měsících zrychloval růst cen ve zdravotnictví, které vstupují do jádrového deflátoru PCE a tvoří ho téměř z 20 %. Další zrychlování dynamiky cen v této oblasti by se zřejmě projevilo ve zvýšení tzv. super-core inflace PCE. To by ve výsledku mohlo obnovit tlak na růst dolarových sazeb, což by nahrálo americkému dolaru. Sázky na utahování měnové politiky amerického Fedu momentálně v sobě zahrnují zvýšení sazeb pouze o zhruba 25 bb do konce letošního roku. Po slabších datech z trhu práce (NFP) totiž došlo k výrazné redukci pravděpodobnosti zvýšení sazeb v nejbližších měsících.

Průmyslová produkce v eurozóně v červnu pravděpodobně vzrostla o 0,2 % m/m po květnovém poklesu o 0,2 %. Za očekávaným růstem stojí především zlepšující se situace v německém průmyslu podpořená růstem nových objednávek. To již pravděpodobně odráží dopady fiskálního stimulu. Růst průmyslové produkce v Q2 ale zaznamenaly i ostatní ekonomiky velké čtyřky. Odolnost průmyslové aktivity by měla potvrdit, že navzdory geopolitické nejistotě a vyšším cenám energií zůstává evropský průmysl na trajektorii pozvolného oživení.

Americká inflační data zmírňují bezprostřední tlak na Fed

Meziměsíční americká inflace dle očekávání v červenci lehce zesílila. Tamní spotřebitelské ceny oproti červnu vzrostly o 0,1 % m/m, meziroční inflace ale v červenci dosáhla 3,4 % y/y a oproti červnu se tak o desetinu snížila. Rovněž jádrová inflace klesla na 2,5 % y/y (vs 2,6 % v červnu), její meziměsíční dynamika ale zrychlila na 0,2 % m/m po stagnaci v červnu. Ke zrychlení ale nepřispěly ceny bydlení, které stejně jako v červnu zaznamenaly růst „pouze“ o 0,1 % m/m. Na vyšší meziměsíční dynamice jádrové inflace se ale podepsaly vyšší ceny služeb, a to zejména v oblasti zdravotnictví. Ceny jádrových služeb i zboží vzrostly o 0,2 % m/m, zatímco ceny energií klesly o 1,5 % a potraviny zaznamenaly nárůst o 0,1 % m/m. 

Přestože americká inflační data odpovídala tržnímu konsensu, jejich vyznění nakonec vedlo k mírnému oslabení dolaru v souvislosti s poklesem sázek na utahování měnové politiky Fedu. Americký dolar ale vůči euru zaznamenal jen nepatrnou ztrátu ve výši 0,1 %. Slabší dolar ani přetrvávající nejistota kolem vyjednávání mezi USA a Íránem ale zásadně neovlivnily středoevropské měny. Česká koruna a polský zlotý zůstaly poblíž otevíracích úrovní kolem 24,24 CZK/EUR, respektive 4,30 PLN/EUR. Výraznější pohyb zaznamenal maďarský forint, který posílil o 0,3 %.

Autor: Kevin Tran Nguyen