Inflace v květnu zůstala poblíž cíle

Česká inflace se podle nás v květnu jen mírně zvýšila z 1,8 % na 1,9 % y/y. Ceny potravin pravděpodobně meziměsíčně vzrostly, což spolu s efektem základny zrychlilo jejich meziroční růst. Naopak ceny pohonných hmot pravděpodobně pokračovaly v poklesu. Očekáváme, že jádrová inflace se v květnu vrátila z 2,6 % na 2,5 % y/y. Přispět by k tomu mělo odeznění vlivu srovnávací základy způsobené meziročně odlišným termínem konání Velikonoc. Celkovou inflaci v roce 2025 odhadujeme na 2,2 % a jádrovou inflaci na 2,5–2,6 %, zatímco v roce 2026 by v obou případech mělo dojít k poklesu mírně pod dvouprocentní cíl.

Jádrová inflace se vrátí na 2,5 %, když pomine vliv Velikonoc

Tuzemská meziroční inflace podle našeho odhadu v květnu vzrostla na 1,8 % z 1,9 % v dubnu. Rizika jsou však vychýlena směrem k 2 % y/y, když náš odhad vychází na pomezí 1,9 % a 2,0 %. ČNB ve své poslední prognóze očekávala, že inflace v květnu dosáhne 2,3 % y/y. Již v dubnu byla ovšem inflace oproti prognóze centrální banky o 0,2 pb nižší.

Zatímco potraviny pravděpodobně zdražily, pohonné hmoty pokračovaly ve zlevňování. Odhadujeme, že ceny potravin, včetně všech nápojů a tabáku, v květnu meziměsíčně vzrostly o 0,5 %, čímž by kompenzovaly pokles stejného rozsahu z dubna. V kombinaci s efektem základny by zároveň mělo dojít k urychlení meziročního růstu cen potravin z 2,6 % na 3,2 %, což by oproti dubnu mělo celkovou inflaci tlačit o 0,2 pb výše. Ceny pohonných hmot zřejmě již třetí měsíc v řadě klesaly. Podle našeho odhadu byly v květnu meziměsíčně nižší o 2 % a tempo jejich meziročního poklesu činilo výrazných 13,6 %. To by odpovídalo hloubce dubnového meziročního poklesu cen pohonných hmot. Vývoj regulovaných cen zůstal podle nás v květnu nevýrazný, když jejich meziměsíční změna byla pravděpodobně pouze nepatrná a meziroční růst setrval na utlumených 0,5 %. Nadále předpokládáme, že postupný pokles cen energií pro domácnosti do značné míry vyrovná nárůst neenergetické části regulovaných cen (zahrnující zejména ceny vybraných služeb).

Jádrová inflace bude v květnu v centru pozornosti. V dubnu totiž v meziročním vyjádření došlo k jejímu nárůstu z 2,5 % na 2,6 %. Kromě zvýšené dynamiky imputovaného nájemného, která pravděpodobně souvisí se silným oživením domácího trhu s nemovitostmi, k tomu významně přispěly také ceny související s cestovním ruchem. Ceny letenek v dubnu meziměsíčně vzrostly o 8,3 %, ceny hotelů se zvýšily o více než 4 % a vyšší byly i ceny ostatních typů ubytování. Stejně jako v jiných evropských zemích se domníváme, že tento růst mohl být alespoň částečně způsoben tím, že velikonoční svátky se letos konaly o měsíc později než v loňském roce. Odlišné načasování Velikonoc mohlo být důvodem vyššího růstu cen služeb, který v dubnu v meziročním vyjádření zrychlil z 4,5 % na 4,7 %. S odezněním tohoto efektu základny tak očekáváme, že jádrová inflace v květnu zpomalila z 2,6 % na 2,5 % a vrátila se tedy na úroveň, které dosahovala během ledna až března. To by oproti dubnu přispělo k poklesu meziroční celkové inflace o 0,1 pb. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření odhadujeme, že jádrová inflace zvolnila z 0,28 % na 0,15 %.

V červnu by mělo dojít k nárůstu celkové i jádrové inflace v důsledku pravděpodobného působení nižší srovnávací základny. Celková inflace by podle nás měla vzrůst ke 2,5 % y/y, zatímco jádrová inflace by se mohla dostat mírně pod 3 % y/y. Po volatilní první polovině roku očekáváme, že celková inflace se ve druhém letošním pololetí postupně stabilizuje poblíž dvouprocentního cíle a za celý rok 2025 dosáhne v průměru 2,2 %. Jádrová inflace však podle našich odhadů bude vyšší, když by z důvodu zvýšeného růstu cen služeb a nájemného měla v průměru činit 2,5–2,6 %. Naopak v roce 2026 očekáváme, že celková i jádrová inflace skončí mírně pod cílem, a to na průměrných 1,8 %, resp. 1,9 %. Působit by na to měl vliv restriktivní měnové politiky, nižších cen energií a mírné recese ekonomiky, kterou očekáváme ve druhé polovině roku 2025.

Autor: Martin Gürtler